Epidemie

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.

Bongo horský se stal duchem lesa. Toto kriticky ohrožené zvíře ochránci přírody v Keni pomalu navracejí zpět do volné přírody ve snaze zvýšit počty této vzácné antilopy, která je původním druhem místních lesů, informuje agentura AP.

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.

Prostor pro odškodnění lidí s poškozeným zdravím po očkování proti covidu-19 se možná rozšíří. Ústavní soud (ÚS) nedávno sice ponechal v zákoně podmínku „zvlášť závažných“ zdravotních následků, ale jeho usnesení dává šanci benevolentnější interpretaci. Nyní bude rozhodovat Nejvyšší soud (NS), podle ústavních soudců musí při výkladu zákona brát v potaz nejen jeho text, ale také smysl a účel.

Další nepovinná očkování by mohly hradit zdravotní pojišťovny. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) posuzuje žádost o rozšíření úhrad od výrobců celkem šesti vakcín. Od začátku roku se rozhodování řídí novými pravidly. Posuzuje se, kolik by pojišťovny zaplatily za samotnou vakcínu, a na druhé straně, kolik by mohly ušetřit za hospitalizaci pacientů s těžkým průběhem té které nemoci. Kromě toho se nyní tuzemské zdravotnictví potýká s náporem respiračních onemocnění.

Do dvou týdnů bude podle odborníků vrcholit chřipková epidemie. I když přes svátky celková nemocnost klesla, očekávají rychlý návrat k vysokým počtům nakažených. Jen v minulém týdnu hlásily laboratoře 940 lidí s respiračním onemocněním na 100 tisíc obyvatel. Čtyři z pěti pacientů měli právě chřipku, oficiálně jí v této sezoně podlehlo 19 lidí. Epidemiologové ale odhadují, že toto číslo může být výrazně vyšší. Chřipka u rizikových pacientů zhoršuje chronická onemocnění.

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.

Školní vánoční volno snížilo v minulém týdnu kontakt mezi dětmi i návštěvy u lékařů, a proto se akutní respirační nemoci nešířily tak rychle. Plzeňský kraj zaznamenal o polovinu méně nových případů, skoro stejný pokles hlásí také Ústecký a Jihočeský kraj, Liberecký má o 42 procent méně nových nemocných. Počet akutních respiračních infekcí tak mezi 51. a 52. týdnem vzrostl jen mírně, ze 1486 na 1580 na sto tisíc obyvatel.

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

Už více než dva a půl roku trvající občanská válka v Súdánu má děsivý průběh. Povstalcům se po osmnácti měsících obléhání podařilo dobýt město Fášir v západní provincii Dárfúr, jehož obyvatelé teď čelí masakrům, etnickému násilí a blokování potravinové pomoci. „Humanitární situace je dlouhodobě katastrofální, v mnohých ohledech nejhorší na celém světě,“ říká zástupkyně vedoucího komunikace z organizace Lékaři bez hranic Tereza Wyn Haniaková.

Pozvolný rozjezd epidemie žloutenky pozorujeme již od začátku roku, podotkl přednosta Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Hynek Bartoš. Zatím se podle něj nedá říci, že by epidemie zpomalovala, a odhad dalšího vývoje není příznivý. „Nemáme žádné signály, že by ke zlepšení situace docházelo. Bohužel ani neprobíhá plošné očkování, což by podle mě bylo – zejména v Praze – na místě. Aby očkování bylo plošné a státem hrazené,“ podotkl.

V Praze v letošním roce zemřelo deset lidí, kteří se nakazili žloutenkou typu A. Lékaři v metropoli zachytili celkem 826 případů, z toho 147 u dětí, informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy. Loni zemřeli v celé České republice na žloutenku typu A dva lidé, letos do 5. října je úmrtí jednadvacet.

I když počet nově nakažených spalničkami v USA ubývá, celkové množství stále roste. Spojené státy překročily hranici 1500 případů spalniček za rok 2025. Podle epidemiologů je to nejvyšší počet od přelomu tisíciletí, kdy byla tato nemoc v USA lokálně vymýcená. Zdravotní úřady varují, že hlavní příčinou je klesající proočkovanost v zemi.

Do konce září lékaři podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zaznamenali v Česku 1776 případů žloutenky typu A. Je to nejvyšší počet od roku 1996. Letos téměř čtyřicet procent případů bylo zachyceno v Praze, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) situaci minulý týden označil jako lokální epidemii. Nemoc souvisí se špatnou hygienou. V souvislosti se žloutenkou typu A letos SZÚ eviduje 21 úmrtí, v září jich přibylo pět.

Kmen viru, z něhož vznikly velké epidemie a pandemie chřipky, se teď intenzivně šíří v Indii. Podle informací z místa prochází tamní populací velmi rychle.

Rusko posílá na Ukrajinu bojovat celé čety vojáků nakažených virem HIV, hepatitidou i tuberkulózou, uvádějí ukrajinští experti. Jednotky těchto bojovníků mají mířit zejména na klíčovou pokrovskou frontu. V ruské armádě kvůli invazi skokově stoupl zejména počet nakažených HIV. Tato nemoc přitom byla v Rusku vážným problémem už před válkou, teď se ale zvětšuje. Nakažení vojáci jsou navíc hrozbou i pro Ukrajince.