O Okavango mají zájem těžaři ropy. V oblasti chtějí vybudovat stovky vrtů

Ochránci přírody z Namibie a Botswany varují před nevratným poškozením oblasti řeky Okavango. Kanadská společnost ReconAfrica zde totiž chce těžit ropu a plyn. Podle ekologů by to mohlo ohrozit nejen vzácný ekosystém, ale také přístup k vodě pro tisíce místních lidí.

Podle časopisu National Geographic získala korporace ReconAfrica sídlící v Kanadě licenci na průzkum asi 35 tisíc kilometrů čtverečních na území Namibie a Botswany. Cílem je otevřít zde nová ropná pole. V regionu se může podle geologů ukrývat více než 31 miliard barelů „černého zlata“. 

Web Oilprice.com uvádí, že jde možná o největší ropné naleziště desetiletí. Tyto zásoby by plně pokryly spotřebu USA na čtyři roky.

Průzkumné vrty

Namibijská vláda schválila, že v prosinci letošního roku mohou těžaři začít s asi dva kilometry hlubokými vrty, které by měly zjistit, zda je zde ropa snadno dosažitelná. Podobná dohoda se chystá i v Botswaně.

Během únorové prezentace investorům společnost ReconAfrica uvedla, že by chtěla v oblasti zřídit stovky vrtů, některé z nich by měly využívat technologii kontroverzního frakování.

Těžaři ujišťují, že jejich činnost přírodu nezničí

Na dotčeném území žije asi 200 tisíc lidí. Jeho součástí je řada ekologicky důležitých regionů: šest rezervací a jedno světové přírodní dědictví UNESCO. Nedaleko se nachází delta řeky Okavango, ve které se vyskytují největší stáda slonů a dalších ohrožených zvířat. Jediněčné jsou i místní rostliny.

Plány těžařů neznamenají jen vrtné věže, ale také výstavbu komplexní infrastruktury – od silnic, ropovodů, až po domy zaměstnanců.

Problematické je i frakování, které je založené na čerpání velkého množství vody pod zem. Navíc má značné vedlejší účinky, od znečištění až po lokální zemětřesení.

Společnost ReconAfrica tvrdí, že její aktivity nebudou mít žádný negativní environmentální dopad, protože s unikátními podmínkami její plány počítají a jsou chválené auditory se specializací na životní prostředí.

Namibijská vláda věří, že tento projekt bude mít na život místních pozitivní dopad – od vyšší zaměstnanosti, až po nové zdroje vody. Vláda přitom drží ve společnosti ReconAfrica desetiprocentní podíl.

Důležité Okavango

Řeka Okavango je výjimečně důležitá pro ekologickou i ekonomickou stabilitu celé této části Afriky. Pramení na planině Bie v Angole. Její tok nikdy nedosáhne oceánu, končí v bezodtoké oblasti pouště Kalahari, kde vytváří unikátní bažinatou vnitrozemskou deltu, která je od roku 2014 na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. 

Během období dešťů se delta Okavanga rozšíří přibližně na trojnásobek běžné rozlohy, pak je celá oblast velká asi jako Belgie. Během tohoto období sem přichází obrovské množství zvířat z okolí a vytvoří jednu z největších koncentrací divoké zvěře v Africe.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...