„Neviditelné oběti“ trestných činů. Děti s rodiči ve vězení čelí mnoha rizikům

Nahrávám video

Děti, které mají rodiče ve vězení, zažívají pocity smutku, odcizení, vyloučení a zahanbení. Část z nich musí rychleji dospět a převzít odpovědnost. Objevuje se sebepoškozování. Ukázal to tříletý výzkum Rodičovství za mřížemi, který vypracovala Masarykova univerzita v Brně s organizací Mezinárodní vězeňské společenství. Podle propočtů by v Česku mohlo být třicet až čtyřicet tisíc dětí, které mají rodiče ve vězení.

„Jsou to neviditelné oběti trestných činů. Tak jsou nazývány v zahraničních studiích a platí to i u nás. Zažívají něco, co nezažívají jiné skupiny dětí, které přicházejí o rodiče z jiných důvodů – po rozvodu či kvůli úmrtí. Je to zahanbující ztráta. Přicházejí o rodiče a stydí se za to, co udělal. Často o tom nehovoří, ale prožívají to,“ shrnula výzkumnice Jitka Navrátilová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Výzkum začal v roce 2020 a skončil loni. Zapojilo se do něj 182 odsouzených rodičů v sedmi věznicích, 233 dětí a 96 pečujících, kteří se o chlapce a děvčata starají. Výzkumníci se zajímali o dopady na děti, formy kontaktů s rodičem a další skutečnosti.

Osud rodičů

Rodiče často nevědí, jak mají s dětmi komunikovat o vězení a o tom, co se stalo. Proto jim někdy nic neřeknou. Věznění si zas neuvědomují, co jejich pobyt za mřížemi a nepřítomnost pro dítě znamená. Neberou na něho ohled a mluví jen o svých potřebách, což poznamená vzájemný kontakt.

Pečující se musí postarat o rodinu a ekonomicky ji zabezpečit. Děti ale často musí převzít část odpovědnosti. Tíží je i obavy, že se pečující pod tlakem zhroutí. Cítí vykořenění. Všechny ze zkoumaného vzorku s nařízenou ochrannou výchovou se sebepoškozovaly. Nevidí také pro sebe žádnou budoucnost, popsala Navrátilová.

Podle ní statistiky v Česku ukazují, že trestných činů dětí přibývá. Expertka podotkla, že podle zahraničních studií je u synů a dcer odsouzených až osmkrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít stejný osud jako jejich rodiče.

Každý věk má odlišné potřeby

Podle zjištění malé děti na návštěvě ve věznici prostředí příliš nevnímají. Hlavní pro ně je, že se mohou otce či matky dotýkat a trávit s nimi čas. Větší děti by chtěly mít s rodičem víc soukromí. Nejstarší postrádají respekt. Poukazují například na kontroly při vstupu do vězení, připadají si jako odsouzení. Děti by chtěly mít víc kontaktů s rodiči, třeba i kratší, ale častěji.

„Uvědomili jsme si, že kontakt vězněného s blízkými je postaven na aktivitě odsouzeného směrem ven. Dítě a nikdo jiný nemá možnost vyhledat aktivně kontakt s tím, který musí být ve vězení. Ten žádá o návštěvu, určuje, komu nechá odeslat žádost, koho přijme. Budeme se velmi snažit o to, aby zejména děti mohly kontaktovat své rodiče,“ řekl šéf vězeňské služby Simon Michailidis. Podle něj se doporučení z výzkumu promítnou do nové koncepce a vězeňská služba se je bude snažit naplnit.

Podle expertů by podporu měli dostat i pečující, a to třeba doprovázení, psychologickou péči či materiální pomoc. Výsledky výzkumu shrnuje kniha Rodičovství za mřížemi. Odborníci připravili i příručky pro sociální pracovníky, speciální pedagogy či dětské psychology. Usilují také o změnu legislativy.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...