Vězení

Svět se mění, zhoršuje se duševní zdraví a agresivita u dětí roste, říká ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Podle návrhu koalice by za nejzávažnější zločiny měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let. V tomto věku už podle ministra vědí, že se vraždit nemá, tudíž mohou nést následky svých činů. „Ti, kteří budou zcela deviantní a opravdu nebezpeční společnosti, budou moci být odsouzeni soudem a bude jim moci být uložena detence,“ shrnul Tejc přínosy v pořadu Interview ČT24 moderátorovi Danielu Takáčovi. Návrh podle něj neznamená, že se budou děti posílat do vězení, hovořil o vytvoření speciálních zařízení. Ke koaličnímu plánu je kritická mimo jiné opozice, podle níž je lepším řešením posilování prevence. Ta se ale v posledních letech podle Tejce neřešila dostatečně, o opatření proto v tomto kontextu mluvil jako o „záchranné brzdě“.

Britská labouristická vláda čelí kritice kvůli předčasnému propouštění trestanců z přeplněných věznic. Ministerstvo spravedlnosti neví, kolik ze sedmi set mužů, kteří se na svobodu dostali od čtvrtka, dostalo elektronický náramek. Na informace z něj navíc často probační úředníci reagují jen v úředních hodinách. Kabinet slibuje, že do konce roku chyby napraví.

Soud prvního stupně ve středu na Slovensku vyměřil trest vězení v trvání pětadvacet let mladíkovi, kterého uznal vinným z útoku nožem se dvěma mrtvými na gymnáziu na východě země loni v lednu. Vůči rozsudku, který Specializovaný trestní soud oznámil jen den po jiné podobné tragédii na Slovensku, se lze odvolat. Žalobce ve své závěrečné řeči navrhoval uložit mladíkovi doživotí a ohlásil odvolání proti uloženému trestu.

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.

Okresní soud v Liberci rozhodl o podmíněném propuštění Tomáše Čermáka, který byl odsouzen před třemi lety za podporu a propagaci terorismu. Vyhověl tak jeho žádosti po odpykání více než poloviny z trestu 5,5 roku vězení. Soud mu stanovil zkušební dobu na čtyři roky s dohledem probační služby. S propuštěním souhlasila i státní zástupkyně Lenka Fričová, rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Čermák během koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí na politicích.

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.

Bratři Marek a Robert Petříště a Dmytro Rožkov, kteří působili v česko-ukrajinské skupině falešných telefonických bankéřů, si odpykají jedenáct a půl až dvanáct a půl roku vězení. Tresty jim ve středu pravomocně potvrdil pražský vrchní soud. Desetičlenný gang připravil podle obžaloby více než osm set lidí o celkem 195 milionů korun. Hlavní organizátor podvodů je podle dřívějších informací stíhaný na Ukrajině.

Ruský soud poslal na třináct dní do vězení českého občana, který uspořádal protest u Leninova mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě. Uvedly to v úterý agentury Interfax a TASS, podle nichž muž držel transparent, jehož cílem bylo diskreditovat ruskou armádu. Soud mu vyměřil také dvě pokuty v celkové výši 60 tisíc rublů (kolem 15 tisíc korun). České velvyslanectví v Moskvě poskytuje zadrženému českému občanovi od počátku konzulární pomoc.

Za čtyři sexuální útoky a 35 případů vydírání v pátek odvolací soud potvrdil psychiatrovi Janu Cimickému pětileté vězení a desetiletý zákaz činnosti. Zamítl jeho odvolání a uznal vinu lékaře ve všech bodech obžaloby. Osmasedmdesátiletý psychiatr k soudnímu jednání nepřišel, v minulosti vinu odmítl. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Cimického v roce 2021 obvinilo několik jeho pacientek ze sexuálního obtěžování nebo napadení.

Nejméně 37 lidí, zadržených kvůli podezření z nelegální těžby, bylo ve čtvrtek nalezeno bez známek života ve věznici nigerijských bezpečnostních složek. Úřady za možnou příčinu smrti označily „propuknutí nemoci“. Jeden ze zadržených, který uvěznění přežil, agentuře AP však sdělil, že v nedostatečně větrané cele bylo natěsnáno 65 vězňů, což naznačuje, že se mohli udusit.

Zvláštní tribunál pro Kosovo ve středu uložil bývalému kosovskému prezidentovi Hashimu Thaçimu trest vězení 25 let za válečné zločiny, uvedly agentury. Bývalého politického šéfa Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) uznal vinným z podílu na vraždách, mučení a nezákonném zadržování lidí během války v Kosovu v letech 1998 až 1999. Prokuratura pro Thaçiho žádala 45 let vězení. Tribunál uložil vysoké tresty také třem dalším bývalým členům UÇK.

Michal Štrumfa z Prahy si odpyká výjimečný trest 22 let vězení za brutální vraždu svého postaršího hostitele, kterého v jeho bytě zbil a ještě zaživa mu téměř odřízl hlavu. Následně jej okradl. Pražský vrchní soud částečně vyhověl odvolání obžalovaného a původně uložený trest mu pravomocně o tři roky snížil. Třicetiletý Štrumfa se k napadení přiznal. Hájil se ale tvrzením, že ho jeho oběť předtím sexuálně obtěžovala, a žádal mírnější potrestání s tím, že není až tak špatný člověk.

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.

V charkovské vazební věznici se ve středu konal obřad „První zvonek“ pro deset chlapců a tři dívky. Tito mladí lidé jsou zde zadržováni na základě podezření z obzvláště závažných trestných činů nebo z nich byli obviněni. V Den znalostí je navštívili učitelé z lycea v Derhači, díky kterému absolvují střední vzdělání na dálku přímo z vazební věznice, a to ve stejných třídách jako jejich vrstevníci, kteří jsou na svobodě.

Egyptem otřásla přelomová kauza, která by mohla zásadně změnit život stovkám tisíc dětí zrozených v důsledku znásilnění. V současné době egyptské právo neumožňuje bezpečný potrat a tomu, kdo jej podstoupí, hrozí vězení. Klíčový verdikt soudu, opřený o stanovisko nejvyšší náboženské autority, přisoudil skrze test DNA otcovství pachateli sexuálního útoku. Díky tomu jeho už osmiletá dcera dostane rodný list. Bez něj dosud neměla nárok na vzdělání, zdravotní péči ani sociální dávky. Rozhodnutí je společensky zásadní především pro práva žen, a to zejména v případech znásilnění, míní Azza Solimánová z Centra právní pomoci egyptským ženám.

Švýcarský turista byl odsouzen k jednomu roku vězení za urážku posvátné náboženské události Den ticha na indonéském ostrově Bali. Šestadvacetiletý Luzian Andrin Zgraggen se natáčel na prázdné pláži, přičemž scénu popsal jako „šílenou“. Místní obyvatele to rozzuřilo, píše server BBC News.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Jindřicha Sandera, který v červenci roku 2023 bodnul před plzeňským barem jiného muže. Trest pět a půl roku ve vězení za pokus o vraždu tak platí. Podle ÚS předchozí soudy neporušily útočníkova ústavní práva, zjistila ČT z usnesení, které ÚS zpřístupnil na své úřední desce.

Trest rok a tři měsíce vězení uložil v úterý německý soud třicetiletému Ukrajinci, kterého shledal vinným ze špionáže ve prospěch Ruska. Měl zjišťovat trasy zásilek, do nichž by pak bylo možné umístit výbušninu a ovlivnit bezpečnost obyvatelstva na Ukrajině a v Německu. Další dva Ukrajince, kteří čelili stejné obžalobě, soud viny zprostil. V tiskové zprávě o tom informoval stuttgartský vrchní zemský soud.

Na Teplicku zajistili celníci téměř deset kilogramů drog – heroinu, kokainu a metamfetaminu neboli pervitinu. Společně s ústeckými kriminalisty zadrželi dva muže, informovala v pondělí Martina Kaňková z Celní správy ČR. Oba muži skončili ve vazbě. Pokud se jim u soudu prokáže vina, hrozí jim pět až 12 let vězení, doplnila na webu policie. Celníci a policisté také při zásahu zajistili výnos z trestné činnosti v řádu statisíců.

Írán v reakci na protivládní protesty a vypuknutí války spustil nebývalou vlnu represí a poprav. Teherán se tak snaží chudnoucí obyvatelstvo odradit od nepokojů, míní kritici. Podle expertky na Blízký východ Lenky Martínkové režim postupuje preventivně jako v případě hrozící infekce. Soudní procesy nahradily justiční vraždy a objevují se i svědectví o mučení obžalovaných. Hlavní roli hraje výpověď bezpečnostních složek.

Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský vůdce Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Organizace, která se o propuštění bývalého příslušníka námořní pěchoty zasazovala, minulý týden sdělila, že muž byl v ruském vězení podroben psychickému a fyzickému mučení a že „mu hrozí smrt“.

Pražský městský soud poslal na sedm let do vězení dva muže za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU v souvislosti s projektem Technologického parku v Písku, sdělila ČT mluvčí soudu Kateřina Eliášová. Dvojice podle verdiktu na projekt neoprávněně vylákala přes 223 milionů korun. Muži zároveň deset let nesmí pracovat s dotacemi a většinu peněz musí státu vrátit. Rozhodnutí zatím není pravomocné, jeden z mužů se odvolal. Lhůtu pro odvolání si ponechal druhý odsouzený i žalobce.

Na doživotí poslal ve čtvrtek německý soud do vězení 25letého Afghánce, který loni v únoru v Mnichově úmyslně najel do odborářské demonstrace a zabil dva lidi. Zároveň soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu prakticky znemožňuje propuštění z vězení po patnácti letech. Útok se odehrál krátce před začátkem Mnichovské bezpečnostní konference a deset dní před parlamentními volbami v Německu.

Ruský opoziční politik a někdejší kandidát na prezidenta Boris Naděždin opustil svou rodnou vlast. V Rusku ho v poslední době stále intenzivněji pronásledovaly úřady. Na telegramu zveřejnil video, kdy stojí před Eiffelovou věží v Paříži.