Napůl netopýr, napůl těstovina. Expedice našla u Austrálie moře neznámých tvorů

Ryby pohybující se „na chůdách“, krabi ukrytí v korálech nebo bizarní hrujovci. Australská vědecká expedice objevila v moři u západního pobřeží kontinentu záplavu fascinujících tvorů, o nichž toho věda ví jen velmi málo.

Třináct tisíc kilometrů za pětatřicet dní urazila výzkumná expedice na palubě lodi RV Investigator. Vyrazila na konci září do oblasti vzdálené dva a půl tisíce kilometrů od západního pobřeží Austrálie.

Oceánologové doufali, že se jim podaří pár zajímavých objevů, protože místo, které si vybrali, je nesmírně zajímavé. „Víme, že oblast je pokrytá mohutnými podmořskými horami, které vznikly během éry dinosaurů, a víme, že region leží na kritickém rozhraní mezi Tichým a Indickým oceánem,“ popsal ji hlavní kurátor oddělení mořských bezobratlých v Museums Victoria Tim O’Hara’ „Strašně se těšíme, že tu objevíme nové druhy života, které zatím zůstávaly v této neprobádané oblasti ukryté pod hladinou,“ prohlásil ještě před vyplutím.

Několik týmů expertů na palubě lodi mapovalo pomocí sonaru mořské dno a odhalilo tak starobylé mořské hory, sopečné kužely, kaňony a hřebeny. Vyhaslé sopky, které tvoří dno, vznikly před 140 až 50 miliony lety.

Bohatá kořist

Základ regionu tvoří mohutné podmořského pohoří, které se tyčí téměř pět tisíc metrů ode dna. Vědci tam opatrně spouštěli do hloubky mezi šedesáti a pěti a půl tisíci metry vlečné sítě. A našli v nich živé poklady.

O’Hara odhaduje, že až třetina nalezených druhů může být pro vědu nová. Patří mezi ně například zřejmě nový druh hrujovce s lepkavou průsvitnou pokožkou. Je typický velmi drobnýma očima. „Když se podíváte na snímek, uvidíte, že jsou to vlastně jen malé zlaté prohlubně v kůži. Mají volnou, ochablou, želatinovou kůži a jsou neuvěřitelně vzácní,“ popsala Dianne Brayová pro Australian Broadcasting Corporation.

Hrujovec
Zdroj: Ben Healley/Museums Victoria

Mezi další objevy patří drobná rybka připomínající křížence mezi netopýrem a těstovinou. Patří mezi chřestivcovité, což jsou příbuzní známějších mořských ďasů.  A podobně jako oni  disponují jakousi návnadou umístěnou v přední části hlavy. 

Chřestivcovitá ryba
Zdroj: Ben Healley/Museums Victoria

Další pozoruhodnou rybu biologové zachytili u dna. Má extrémně prodloužené ploutve, jež vzhledem i funkcí připomínají chůdy. Rybka se na nich může snadno pohybovat těsně nad dnem, kde čeká na nic netušící kořist.

Mezi méně vzhledné objevy patří i rak poustevníček využívající jako ochranu před hrozbami oceánu místo mušle tělo měkkých hlubokomořských korálů.  

Rak poustevníček
Zdroj: Instagram/Ingo Burghardt

Expedice pokračuje

V této oblasti žijí také nádherné mořské okurky, spousta mořských hvězdic a mnoho mořských plžů, stejně jako plejáda dalších cizokrajných hlubinných živočichů.

Loď stále ještě svou misi neskončila, takže výzkum pokračuje. Teprve až se vrátí na pevninu, budou odebrané vzorky zkoumat taxonomové, kteří se specializují na různé skupiny živočichů, aby potvrdili jejich identitu nebo popsali nové druhy.

Jako důležitý zdroj informací použijí DNA získanou z živočichů. „Výsledky výzkumu z této plavby budou neocenitelné pro naše poznání australského hlubokomořského prostředí a vlivu, který na něj má člověk,“ dodala ředitelka Museums of Victoria Lynley Crosswellová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...