Hladina Kaspického moře rychle klesá. Dopady na tak důležitá odvětví, jako je lodní doprava nebo přeprava ropy, jsou dle ázerbajdžánských představitelů čím dál horší. Ohrožuje to ale také mnoho tamních druhů zvířat, včetně tuleňů.
Ázerbájdžánští představitelé podle agentury Reuters vidí za úbytkem vody v největším slaném jezeře světa dvě hlavní příčiny: oteplování planety a výstavbu ruských přehrad na řece Volze, která tuto obří přírodní nádrž napájí.
Tento problém je nejen ekologický a ekonomický, ale také politický: břehy Kaspického moře jsou totiž rozdělené mezi pětici států: Ázerbájdžán, Írán, Kazachstán, Rusko a Turkmenistán. Pro všechny tyto země představuje významný zdroj příjmů těžba ropy pod dnem, důležitá je ale i doprava.
Voda mizí stále rychleji
Teoreticky by Kaspické moře nemělo mít s nedostatkem vody problémy. Jedná se o bezodtoké jezero, do něhož přivádí vodu rovnou několik velkých řek – kromě zmíněné Volhy také například Ural, Těrek nebo Samur. Přesto ale hladina klesá.
Vody jezera ustupují už řadu desetiletí, v posledních letech se ale podle náměstka ázerbájdžánského ministra životního prostředí Raufa Hadžijeva tento negativní trend zrychluje. Za posledních třicet let klesla hladina o 2,5 metru, během posledního desetiletí o 1,5 metru, z čehož jen v posledních pěti letech o 93 centimetrů, řekl náměstek agentuře Reuters. Roční pokles se v současnosti pohybuje mezi dvaceti a třiceti centimetry, dodal.
„Rozšiřování pobřeží mění přirozené podmínky, narušuje ekonomickou aktivitu a vytváří nové výzvy pro udržitelný rozvoj,“ uvedl Hadžijev, který zastupuje svou zemi v letos vytvořené pracovní skupině s Ruskem.
Otázka politiky
Vztahy obou zemí se v posledních letech zhoršily a ani na příčiny úbytku vody v Kaspickém moři nemají stejný názor. Zatímco Moskva je vidí pouze v klimatických změnách, Baku tvrdí, že na vině je zejména aktivita přehrad na řece Volze, která představuje čtyři pětiny vody vtékající do jezera. Nová pracovní skupina má tyto rozpory pomoci překonat.
Podle Hadžijeva pokles hladiny komplikuje vjezd lodí do přístavu v Baku a ovlivňuje život čtyř milionů obyvatel země žijících v pobřežní oblasti. Přeprava ropy a ropných produktů přes největší terminál Dubendi za první polovinu letošního roku klesla na 810 tisíc tun z 880 tisíc tun ve stejném období loňska. Aby mohly velké tankery dále vplouvat do přístavu, musí jeho provozovatelé bagrovat velké objemy materiálu ze dna – jen loni to bylo 250 tisíc kubíků.
Otázka klimatu
Úbytek vody podle náměstka ministra ohrožuje také populace živočichů, neboť jezero přichází o přilehlé mokřady, laguny a rákosí. Nejzasaženějším druhem jsou jeseteři, již tak ohrožení vyhynutím, kteří přicházejí o 45 procent svých přirozených životních ploch, a o spojení s řekami, kde se rozmnožují. Kaspičtí tuleni jsou rovněž ohroženi úbytkem vody a mizením sezonních ledových ker na severu jezera, které jsou důležité pro jejich rozmnožování.
Podle nezávislých studií má zásadní vliv oteplování. Studie a satelitní data ukazují, že s oteplením vzduchu nad Kaspickým mořem výrazně stoupá i odpařování vody. Například výzkum publikovaný v odborném časopisu Geophysical Research Letters dokázal, že zvýšenému odpařování se dá připsat asi polovina ztráty vody.
Kaspické moře není moře v pravém slova smyslu, protože není součástí světového oceánu. Z definice je tedy spíše slaným jezerem, podobně jako například Mrtvé moře.
Geologicky se ale částečně o moře jedná. Jde totiž o část někdejšího oceánu, která od něj byla oddělena vyzdvižením pevniny. Dno nejhlubších částí Kaspického moře má proto charakter oceánské kůry, čímž se liší od běžných kontinentálních jezer.
Podle studie se průměrná roční povrchová teplota nad Kaspickým mořem zvýšila o přibližně jeden stupeň Celsia mezi dvěma sledovanými obdobími, 1979 až 1995 a 1996 až 2015. Tyto rostoucí teploty jsou pravděpodobně důsledkem klimatických změn, uvedli autoři studie. Předpokládají, že pokles hladiny bude pravděpodobně pokračovat s oteplováním planety.
„Z našeho pohledu geovědců je to zajímavé místo, protože je možné sestavit jakýsi rozpočet pro celkové množství vody, které se tam nachází,“ uvedl Clark Wilson, geofyzik z Jackson School of Geosciences na Texaské univerzitě a spoluautor studie. „Skutečnou příčinou, která způsobuje dlouhodobé kolísání hladiny, je s největší pravděpodobností odpařování, které je téměř zcela ovlivněno teplotou.“
Někteří vědci věří, že příbytek a úbytek vody v Kaspickém moři je do značné míry cyklický: v některých dobách hladina klesá, jindy zase stoupá. Zrychlování úbytku v poslední době ale cyklickou povahu jevu spíše znevěrohodňuje.
Studie publikovaná v odborném časopise Communications Earth & Environment varuje, že i při omezení oteplení pod dva stupně Celsia by hladina mohla do konce století klesnout o pět až deset metrů. Ale pokud by se oteplování vyvíjelo ještě rychleji a pohybovalo by se mezi třemi až čtyřmi stupni, pak by mohlo dojít k poklesu hladiny až o 21 metrů do roku 2100, což by podle tohoto výzkumu znamenalo vyschnutí rozsáhlých oblastí o velikosti větší než Island.
