Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Nahrávám video

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.

O smrti dítěte informoval v pátek ČTK mluvčí krajských hygieniků Aleš Kotrla. „Onemocnění se vyskytlo u nezletilého neočkovaného chlapce předškolního věku. Na základě tohoto onemocnění byla v rodině nařízena protiepidemická opatření,“ uvedl Kotrla. Na vyšetření hygienici odeslali pět sourozenců a rodiče. Onemocnění bylo potvrzeno u tří sourozenců, z nichž dva byli školáci. Pouze jedno dítě bylo řádně očkováno.

Celá rodina byla hospitalizována na klinice infekčního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě a přeléčená antibiotiky. „Ve školním kolektivu byla nařízena protiepidemická opatření. Riziko pro veřejnost je velmi nízké. Hygienická služba zareagovala obratem, dohledala všechny kontakty a tím zajistila, aby se onemocnění nešířilo dále. Ohnisko nákazy bylo ohraničeno a onemocnění se dál nešířilo,“ uvedl Kotrla.

Stav nezletilého chlapce se ale zhoršoval a koncem dubna byl proto převezen do pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka, kde ale v pondělí zemřel. Krajská hygienička Zuzana Babišová uvedla, že nejefektivnější ochranou proti onemocnění je očkování. Vyzývá rodiče, aby očkování u svých dětí překontrolovali. „Pokud si nejste jisti, ověřte očkovací statut přes EZkartu, ve které rodiče mohou vidět očkování svých dětí. V případě nejistoty obratem kontaktujte svého praktického lékaře pro děti a dorost,“ apelovala Babišová.

Záškrt byl na území České republiky značně rozšířený do poloviny dvacátého století, ale téměř vymizel po zavedení povinného očkování v roce 1946. Od té doby je jeho výskyt ojedinělý, naposledy – a po velmi dlouhé době – na něj v Česku někdo zemřel roku 2024, jednalo se o seniora z Jihlavska.

Jak vypadá záškrt

Záškrt se šíří kapénkami z dýchacích cest nakažené osoby, zejména kašlem nebo kýcháním. Pokud onemocnění postihuje kůži, může se šířit kontaktem s ranami nebo lézemi nakažené osoby.

Osoby s neléčeným záškrtem mohou být infekční až po dobu čtyř týdnů a osoby, které jsou nositeli jeho bakterie, mohou být infekční déle, a to i pokud nevykazují žádné příznaky. Forma onemocnění, která postihuje kůži, se vyskytuje většinou u chudých osob a mezi bezdomovci nebo uživateli drog.

Mezi rizikové faktory této infekce patří také cestování, těsný kontakt se skotem a konzumace nezpracovaných mléčných výrobků.

Základním projevem záškrtu je bolest v krku, obtížné polykání a někdy i dýchání. V začátcích se nemoc podobá angíně, později se na krčních mandlích objevují našedlé pablány, které nelze setřít, eventuálně je pod nimi krvácející podloží. Mohou se dále rozšiřovat na měkké patro, nahoru do nosohltanu či dolů do nižších částí dýchacího traktu. Bakterie způsobující tuto nemoc navíc produkuje exotoxin, který zhoršuje místní zánět a může poškodit srdeční sval a nervy.

Očkování dětí se provádí očkovací látkou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, onemocnění vyvolanému Haemophilus influenzae typu b u dětí (schéma 2+1):

  • od 9. týdne věku (2. měsíc),
  • další dávka se podá za dva měsíce po první dávce (4. měsíc),
  • přeočkování se provede v 11.–13. měsíci života dítěte,
  • očkovací látkou proti záškrtu, tetanu a černému kašli v 5.–6. roce dítěte,
  • očkovací látky proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně v 10.–11. roce dítěte.

Očkování dospělých proti záškrtu je vzhledem k vyvanutí imunity doporučeno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) každých 10 let. Při cestách do zemí mimo Evropu a Severní Ameriku se doporučuje přeočkování, zvláště u starších cestovatelů, cest delších než jeden měsíc a při plánovaném užším kontaktu s místním obyvatelstvem (např. humanitární aktivity).

Další informace jsou na informačním letáku Státního zdravotního ústavu.

Pacienti se záškrtem jsou povinně hospitalizovaní, obvykle se léčí penicilinem. Nejúčinnější prevencí proti tomuto onemocnění, které může být i život ohrožující, je očkování. To je v České republice povinné, spolehlivá ochrana po očkování se odhaduje na 10–20 let. Při cestách do zemí mimo Evropu a Severní Ameriku se doporučuje přeočkování zejména pro starší cestovatele. 

Nejvíce zaznamenaných případů bylo v českých zemích v roce 1943, kdy onemocnělo skoro 40 tisíc lidí a smrtnost se tehdy pohybovala mezi pěti až osmi procenty – zemřel tedy téměř každý desátý léčený člověk. O tři roky později se proti této nemoci začalo v Československu očkovat. Počet nemocných se tak začal snižovat.

Záškrt se vrací do Česka

Od 70. let minulého století jich bylo méně než deset za rok, více než dva naposledy v roce 1985. Záškrt se v ČR vůbec nevyskytoval od roku 1996, nemoc se vrátila v roce 2022. V roce 2022 bylo pět případů, o rok později sedm a v uplynulých dvou letech po 11.

Letos se museli s několik případy vypořádat lékaři v Ostravě, už v únoru Lékaři Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) řešili tři případy záškrtu. Ostravští infektologové s tímto vzácným a vysoce nakažlivým onemocněním léčili dvě děti a jednoho dospělého pacienta. Všechny nakažené se podařilo vyléčit. „Obě děti, které jsme hospitalizovali, nebyly očkované. Třetím pacientem byla žena v důchodovém věku. Stanovovali jsme u ní hladinu protilátek, protože v dětství byla očkována, ta ale nebyla dostatečná,“ uvedl v únoru zástupce přednosty kliniky Petr Širůček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 1 hhodinou

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 2 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 3 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 6 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 7 hhodinami

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 8 hhodinami
Načítání...