Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.

Člověk se stal tím, kým je, díky dvěma orgánům. Mozek mu dal schopnost vymýšlet originální řešení a ruka mu umožnila je vykonávat. Vědci se pokoušejí popsat vznik tohoto evolučního zázraku už celé desítky let – za tu dobu konstatovali, že nic tak šikovného k provádění jemných úkonů na Zemi příroda nevytvořila.

O evolučním základu této jedinečné schopnosti se dlouho diskutovalo, teď antropologové popsali novou anatomickou stopu: zjistili totiž, že lidské ruce jsou pozoruhodně podobné rukám šimpanzů a goril. To naznačuje, že člověk a tyto dva druhy primátů měli společného předka, který se pohyboval pomocí chůze po kloubech prstů.

Samec gorily v typické pozici na kloubech prstů
Zdroj: Pixabay/maciejkow

Vědci na to přišli, když porovnali zápěstní kosti 55 primátů a homininů, a to jak těch žijících, tak i těch už vymřelých. Antropologové se soustředili na karpální kosti, které jsou velmi drobné, a proto se jen špatně studují. Pomocí trojrozměrného skenování a vylepšené matematické metody ale experti kůstky popsat dokázali.

U dvou z těchto kostiček našli téměř úplnou shodu u lidí a afrických lidoopů. A to vyvolává zásadní otázku: když jsou si ruce tak nesmírně podobné, jak to, že člověk jako jediný si ruku dokázal upravit tak, že její schopnosti mnohonásobně převyšují ty jeho příbuzných?

Podle studie se největší podobnosti projevují u lunátu a triquetra, dvou kostí ve vnitřní části zápěstí. U lidí a afrických lidoopů vypadají téměř identicky. Ale pokud jsou naše zápěstí tak podobná, jak se v našich rukou vyvinuly tak jedinečné schopnosti?

Cesta k lidské ruce byla trnitá

Vědci tvrdí, že k nezbytným změnám docházelo u lidské ruky jen velmi pomalu, krok za krokem. Změny podle autorů studie souvisely hlavně s tím, jak předkové lidí současně přestávali používat horní končetiny k houpání se na stromech a naopak více manipulovali s předměty. Jednotlivé kosti zápěstí se při tom pomalu posunovaly, rozšiřovaly a přeskupovaly.

Velmi zjednodušeně: na počátku byli afričtí předkové člověka podobní dnešním lidoopům, poté přišlo další velmi dlouhé období, kdy jejich potomci nevyužívali přední končetiny ani k pohybu větvemi, ani jemné manipulaci. A nakonec nastalo, poměrně nedávno, období, kdy se ruce staly orgány specializovanými právě na práci s nástroji.

„Současná lidská zápěstní kost je v podstatě zápěstní kostí podobnou té, kterou mají afričtí lidoopi, s odvozenými změnami na radiální straně zápěstí, které se mohly vyvinout v reakci na nedávný selekční tlak směřující k sofistikovaným manipulačním chováním,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...