Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Nahrávám video

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.

Bakteriofágy vypadají jako z jiného světa. Jsou to extrémně drobné viry neviditelné nejen okem, ale ani běžnými mikroskopy. Malé jsou ale jen jejich rozměry, jejich význam může být obrovský. Čeští vědci je teď totiž využili k léčbě infekce způsobené zlatým stafylokokem.

Stalo se to v nemocnici v Motole a na Homolce: lékaři nasadili u pacienta se zanícenou kloubní náhradou právě bakteriofágy, které bakterie cíleně ničí. Nová metoda přináší naději hlavně pro pacienty, u kterých běžná antibiotická léčba selhává.

Pražský případ

Jednou z takových pacientek je Kristýna Mothejzlíková, která trpěla odmala revmatoidní artritidou. I přes zdravotní komplikace vystudovala biologii – obor, pro který byla nadšená. Nemoc ji zastavila, až když začala pracovat v laboratoři. „Jak se mi zhoršila jemná motorika a bolely mě klouby, nebo mi spíš mizely klouby, tak jsem už měla problém s pipetováním,“ popsala pro ČT24.

Její onemocnění navíc komplikuje infekce na kloubních náhradách, která je způsobená zlatým stafylokokem. Ten je jednou z nejčastějších příčin infekcí kloubních náhrad. Bakterie na nich totiž vytvoří takzvaný biofilm neboli vrstvu, kterou antibiotika velmi těžko překonávají. A navíc na většinu antibiotik je Kristýna Mothejzlíková alergická. Díky svým znalostem biologie ale narazila na neobvyklou léčbu, která by v jejím případě mohla pomoci – výše popsané bakteriofágy.

Naděje

Podle Pavla Dřevínka z Ústavu lékařské mikrobiologie tyto viry nenapadají lidské buňky, takže ani nemohou způsobit u člověka nějakou nemoc. Tyto bakteriofágy jsou nebezpečné pouze pro bakterie zlatého stafylokoka, jež využívají k tomu, aby se v nich rozmnožily. Potom buňku zničí. Na to se spoléhají i lékaři, kteří Kristýně Mothejzlíkové provedli operaci infikovaného kolene. Toto místo je velmi špatně dostupné, takže se tam dá jen špatně nasadit klasická léčba.

V tuto chvíli výsledky vypadají nadějně. Ale jestli léčba opravdu zafungovala, budou moci lékaři zhodnotit až přibližně za půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...