Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Nahrávám video

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.

Americký prezident Donald Trump už v sobotu večer potvrdil, že dohodu s Íránem se z velké části podařilo dojednat. Poznamenal, že memorandum čeká finální doladění mezi USA, Íránem a dalšími zeměmi. Napsal to po telefonátu, který měl s představiteli Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru, Pákistánu, Turecka, Egypta, Jordánska a Bahrajnu.

Zvlášť mluvil i s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a rozhovor taktéž označil za velmi dobrý. Izraelští činitelé předtím serveru Axios sdělili, že Netanjahu vyzýval Trumpa k dalším úderům na Írán.

Írán chce dění v Hormuzu dál ovládat

Hormuzský průliv by byl podle nejnovějšího memoranda po dobu zmíněných 60 dnů otevřen bez jakýchkoli poplatků, píše Axios. Teherán by musel odstranit miny, které v průlivu rozmístil, aby umožnil plavidlům volný průjezd.

Počet lodí, které budou moci proplouvat Hormuzským průlivem, se do 30 dnů vrátí na předválečnou úroveň, napsala agentura Tasním. Írán však zdůraznil, že si chce nad touto klíčovou úžinou udržet určitou suverenitu. Podrobnosti agentura nezveřejnila.

Na oplátku by v rámci navrhované dohody Spojené státy zrušily blokádu íránských přístavů a snížily by určité sankce, aby islámské republiky umožnily volný prodej ropy.

Návrh dohody také zahrnuje závazky Íránu, že nikdy nebude usilovat o jaderné zbraně a že bude jednat o pozastavení svého programu na obohacování uranu. Teherán zatím nepřijal žádná opatření týkající se jaderného programu.

Případná dohoda podle Tasním počítá s třicetidenní lhůtou pro kroky související s Hormuzským průlivem a šedesátidenní lhůtou pro jednání o jaderném programu.

Podle zpravodaje ČT Andrease Papadopulose se v návrhu počítá rovněž s tím, že Teherán bude nakupovat americké sójové boby. „Mělo by to vést k vybudování alespoň kousku důvěry tak, aby obě dvě strany mohly vyjednávat o podobě nové jaderné dohody,“ komentoval návrh memoranda Papadopulos.

Nahrávám video

Pozitivní ohlasy ve světě

Plán uvítala Ankara. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v telefonátu s Trumpem uvedl, že jeho země je připravena poskytnout veškerou podporu při realizaci dohody.

„Arabské země regionu, zejména těch z Perského zálivu, tak tam se přístup v minulých týdnech a měsících velmi pravděpodobně proměnil. Potvrdilo se během měsíce, kdy se neválčilo, že Írán má větší skladové zásoby balistických raket a dronů. Země jako Katar, Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, Bahrajn se obávaly, že Írán tyto zbraně použije k útokům na ropnou a plynovou infrastrukturu a vyřadí ji z provozu. Tento strach zřejmě převážil v tu pozici, že nakonec i Abú Dhabí vítá klid zbraní,“ poznamenal Papadopulos.

„Budeme spolupracovat s našimi mezinárodními partnery, abychom využili této příležitosti k dosažení dlouhodobého diplomatického řešení,“ napsal na síti X britský premiér Keir Starmer.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová návrh dohody označila za pokrok, „který skutečně utiší konflikt a znovu otevře Hormuzský průliv“. Zároveň uvedla, že Íránu nesmí být dovoleno vyvinout jadernou zbraň.

Načítání...

USA a Izrael válku proti Íránu rozpoutaly koncem února, Teherán odpověděl útoky na země na Blízkém východě a americké základny v regionu. Příměří platí od 8. dubna. List Financial Times (FT) v sobotu informoval o tom, že by mohlo být prodlouženo o šedesát dní.

Konflikt vedl k ochromení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy. To vedlo k růstu cen pohonných hmot po celém světě, což vyvolalo obavy ze zpomalení růstu globální ekonomiky a vzestupu inflace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, desítky lidí utrpěly zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 5 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 11 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 18 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...