Incident kdysi rozdělil jednovaječná dvojčata. Dívky vyrůstající v USA a Jižní Koreji mají značně odlišné IQ

Pár jednovaječných dvojčat, která vyrůstala v různých zemích s velmi odlišnými kulturami, ukázal nečekaně velké rozdíly v inteligenčním kvocientu. Osobnostní rysy dvojčat naopak zůstaly prakticky stejné, odlišnému prostředí navzdory.

Zkoumané sestry se narodily v roce 1974 v Soulu a byly od sebe oddělené ve věku pouhých dvou let, když se jedna z nich ztratila rodičům na trhu. V obřím městě se ji nepovedlo nikdy najít, a nakonec ji po řadě peripetií osud zavál za oceán, kde ji adoptovali náhradní rodiče.

Adoptované dvojče vyrůstalo ve Spojených státech a vůbec netušilo, že má nějaké sourozence – dokud v roce 2018 neposlalo svou DNA do jihokorejského programu pro hledání rodinných příslušníků. Po necelých dvou letech se dozvěděla, že má nejen jednovaječné dvojče, ale dokonce i staršího bratra a sestru.

Spojeny geny, rozděleny kulturou

Když se příběh dívek dostal do novin a do televizních reportáží, rozhodli se je vědci prostudovat. Obě mladé ženy absolvovaly sérii testů, jejichž cílem bylo posoudit jejich inteligenci, osobnostní vlastnosti, duševní zdraví a také jejich zdravotní stav. Nejvíce badatele překvapilo, že IQ dívky vychované v USA bylo o šestnáct bodů nižší než její identické sestry vychované v Jižní Koreji.

Výsledky vyšly ve studii v odborném časopise Personality and Individual Differences. Jsou v přímém rozporu s předchozími studiemi jednovaječných dvojčat, které u nich našly průměrný rozdíl IQ maximálně sedm bodů. Podle autorů jsou výsledky zarážející, protože rozdíly v kognitivních schopnostech se standardně vysvětlují genetickými příčinami.

  • Inteligenční kvocient, zkráceně IQ, je standardizované skóre používané jako výstup standardizovaných inteligenčních a jiných výkonových psychologických testů k vyčíslení inteligence člověka v poměru k ostatní populaci.
  • Termín zavedl v roce 1912 německý psycholog William Stern.
  • IQ nepopisuje všechny intelektuální ani duševní schopnosti, jen malou část zaměřenou na intelektuální výkon, zejména na schopnosti spojené s řešením abstraktních problémů.

Vědci nejsou schopni podle dostupných dat říci, co je příčinou těchto významných rozdílů, tedy jestli měla hlavní vliv odlišná výchova.  Částečným vysvětlením by mohl být fakt, že dívka vyrůstající v USA utrpěla v minulosti tři otřesy mozku, což mohlo ovlivnit její kognitivní schopnosti. Řada dalších zjištění tomu ale odporuje, v jiných oblastech se totiž osobnost dívky příliš neměnila.

Povahou se dvojčata podobají

Současně se totiž ukázalo, že osobnosti obou dívek si byly značně podobné. To naopak velmi přesně odpovídá tomu, co věda ví o genetických vlivech na osobnost v dospělosti. Zajímavé bylo, že obě dvojčata jsou velmi svědomitá, dobře organizovaná a také obě hodně usilují o úspěch. Autoři považují tuto podobnost za pozoruhodnou – zejména to, že jim to vydrželo i přes rozdílné životní zkušenosti a výchovu.

Tyto rozdíly byly opravdu značné. Zatímco dvojče vyrůstající v Koreji popisovalo láskyplnou a harmonickou rodinu, adoptovaná sestra vyprávěla o drsnější výchově spojené s konflikty, a dokonce i rozvodem adoptivních rodičů. Přesto měla dvojčata velmi podobné výsledky v testech věnujících se sebeúctě i duševnímu zdraví.

Značnou podobnost pak vědci našli i co se týká zdraví tělesného. Obě dívky podstoupily operaci, při níž jim byly odstraněny nádory z vaječníků. Děvče vychované v USA mělo individualističtější pohled na svět, zatímco sestra vychovaná v Koreji vyznávala spíše kolektivistické hodnoty.

Dělat závěry je složité

Podobný fenomén se nesmírně špatně zkoumá, protože případy oddělené výchovy dvojčat jsou nesmírně vzácné. Každá dvojice, na kterou se narazí a kterou se podaří detailně prozkoumat, je tedy jen drobným kamínkem do zatím miniaturní mozaiky.

Tato studie proto přináší řadu nových poznatků o různých faktorech, které ovlivňují vývoj člověka. Sama o sobě není schopná přinést žádné vysvětlení, ale je silným hlasem ve vědecké diskuzi o tom, co má na člověka větší vliv – zda dědičnost, nebo prostředí. V anglosaském prostředí je tento spor známý jako „nature versus nurture“ a vede se už přes sto let. 

Právě dvojčata jsou pro tuto debatu klíčová, pro jejich výzkum dokonce vzniklo specializované pracoviště Minnesota Center for Twin and Family Research.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...