Hybridi a matrjošky: Nový český objev může objasnit vznik a šíření infekčních nemocí

Objev dosud neznámé takzvané „matrjoškové hybridní zóny parazitů“ myší může přinést nové informace pro zkoumání vzniku a šíření infekčních onemocnění. Objev učinili vědci z Ústavu biologie obratlovců, publikoval ho časopis Molecular Ecology.

Hybridní zóna je oblast, kde se kříží dva různé živočišné druhy či poddruhy, a vzniká tak nové potomstvo. Každý poddruh má geneticky unikátní parazity, které se v myší hybridní zóně kříží, a vytvářejí tak svou vlastní hybridní zónu. „Jde o hybridní zóny v hybridních zónách, proto jsme je nazvali matrjošková hybridní zóna,“ vysvětluje vědkyně Joelle Gouy de Bellocq.

V České republice se kromě hybridní zóny mezi myší domácí a západoevropskou vyskytuje několik dalších zón, například mezi ježkem východním a západním, vránou obecnou černou a vránou obecnou šedou či slepýšem křehkým a východním.

Hybridy parazitů

„Hybridizace u parazitů je sice známa, hybridní zóny parazitů ale překvapivě nebyly ve volné přírodě doposud popsány,“ uvádí další člen výzkumného týmu Stuart J. E. Baird. Zóny vytvářejí jedinečné podmínky pro studium evolučních procesů, které utvářejí vztahy mezi parazity a jejich hostiteli. To může pomoci objasnit vznik a šíření nových infekčních onemocnění.

Zoologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v posledních letech zabývali parazity u myších poddruhů a hybridů. Zkoumány byly u myší běžný roup a houba z příbuzenstva kvasinek Pneumocystis murina, která se nachází v jejich plicích. Vědci zjistili, že oba parazité kopírují genetickou strukturu svých hostitelů a vytváří zónu s hybridními jedinci. Ti často bývají příčinou vzniku nových onemocnění a šíření epidemií (například španělská chřipka). Mohou stát také za vznikem odolnosti k různým lékům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...