Hnízdní parazité jako kukačky umí kopírovat vejce různých ptačích druhů. Může se jim to ale vymstít, ukazuje studie

V době, kdy se v Česku začínají barvit velikonoční vajíčka, vyřešili vědci z Cambridge jeden z největších kriminálních případů v přírodě – dva miliony let starý skandál s falšováním vajec.

Po celém světě existuje spousta ptačích druhů, které se necítí na rodičovství. Náklady na péči o vejce a o potomky jsou pro ně z hlediska evoluce příliš vysoké – a tak snáší svá vejce do hnízd jiných druhů.

Nejznámější je pro nás kukačka, ale podobně žijí další desítky ptačích druhů. Tento životní styl, označovaný jako „hnízdní parazitismus“, má pro ně spoustu výhod, ale přináší také problémy. Tím největším je, jak přesvědčit jiný druh, aby přijal cizí vejce.

  • Příležitostně klade své vejce do cizích hnízd řada ptačích druhů, například špaček obecný, sýkořice vousatá, vlaštovka obecná, ale i některé druhy kachen.
  • Systematicky a cíleně to dělají zejména kukačky – asi polovina ze 130 známých druhů. Dalšími ptačími druhy, které si takto usnadňují život, jsou medozvěstky čeledi indicatoridae, snovač kukaččí, vdovky rodu vidua, kachna kukaččí, peřovec kukaččí, zlatěnky rodu chrysis a další.

Většina hnízdních parazitů si našla cestu v tom, že napodobují barvy a vzorce vajec svého hostitele. Některé druhy to mají ale složitější – zneužívají totiž hnízda několika různých hostitelských druhů, jejichž vejce vypadají často hodně odlišně.

Přírodovědci už přes sto let marně řeší hádanku, jak to tito ptáci dělají. A také jak předávají tuto schopnost svým mláďatům, přestože se kříží ptáci vychovávaní různými druhy hostitelů. Podle evolučních biologů se tato strategie poprvé objevila už před dvěma miliony lety. 

Odpověď je na světě

S vysvětlením teď přišel mezinárodní tým vedený Claire Spottiswoodeovou z katedry zoologie Univerzity v Cambridge. Studie, která vyšla v časopise PNAS, se zaměřila na přádelníky kukaččí. Tento žlutozelený ptáček vede parazitický způsob života a využívá pro svoje vejce hnízda mnoha druhů pěvců v Africe. Výzkum odhalil, že samičky tohoto ptáka dědí schopnost napodobovat vzhled vajec svých hostitelů od svých matek prostřednictvím pro samičky specifického chromozomu W – ten je obdobou mužského chromozomu Y u lidí.

Přádelník
Zdroj: Wikimedia Commons

Taková „dědičnost po matce“ umožňuje přádelníkům, aby se vyhnuli hrozbě zdědění nevhodných genů od otce, který byl vychovaný jiným hostitelem. Umožňuje to různým liniím kukaččích samic vyvinout si specializaci na napodobování vajec několika různých hostitelských druhů, aniž by do toho nějak pronikal matoucí vliv samce. Takové kvalitní mimikry pak přimějí hostitelské rodiče, aby přijali parazitické vejce za své, místo aby je vyhodili z hnízda. 

Podle autorů práce má ale tato genetická strategie i své slabiny. „Dědičnost po matkách sice umožnila přádelníkům využívat více druhů hostitelů, pravděpodobně ale zpomaluje jejich schopnost vyvíjet si protiadaptace, které jsou nutné, když si hostitelé vyvíjejí nějaké nové obranné mechanismy,“ uvedla studie. Mezi takovou obranu patří zejména schopnost vytvářet si extrémně pestře zbarvená vejce se vzory a barvami, které se parazitům jen těžko napodobují.

Jak výzkum probíhal

Vědci zkoumali přádelníky v Zambii. Tito paraziti tam využívají čtyři různé druhy ptáků a chovají se přitom podobně nevybíravě jako naše kukačky – pokud hostitelští rodiče neodhalí a neodstraní parazitické vejce ve svém hnízdě, mládě přádelníka obvykle jejich mláďata zabije.

Tým shromáždil vzorky DNA od 196 přádelníků ze 141 hnízd patřících ke čtyřem druhům cvrliček, drobných afrických pěvců. U všech vědci provedli kompletní sekvenování genomu. Ukázalo se, cvrličky evoluce naučila pečlivě kontrolovat vejce – jakmile narazily na nějaké, které se od jejich vlastních lišilo velikostí, barvou nebo vzorem, odmítly ho. Každý z druhů si přitom navíc vyvinul unikátní „podpis“, tedy barevný vzor na vejci jedinečný jen pro daný druh.

Prvních šest sloupců ukazuje vejce cvrliček, poslední dva pak kopie přádelníků
Zdroj: Wikimedia Commons

Přádelníci na to reagovali nejen tím, že se u nich vyvinulo napodobování vajec několika hostitelských druhů, ale také se dále diverzifikovaly tak, aby napodobovaly alespoň některé rozdíly v signaturách, které jsou vidět na vejcích různých samic v rámci jednotlivých hostitelských druhů.

Tým zjistil, že obě schopnosti se předávají dědičností po matce, čímž konečně potvrdil hypotézu, kterou poprvé navrhli ornitologové už  roce 1933, když se zamýšleli nad tím, jak je možné, že kukačka obecná v Evropě je podobně schopná napodobovat vejce několika různých hostitelských druhů.

Podle studie se ale rozdíly mezi vajíčky různých druhů cvrliček zvětšují tak moc, že se pro přádelníky stává nemožné je napodobovat dostatečně univerzálně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...