Hmyz mizí i z míst, kde ho neohrožuje člověk. Viníkem je změna klimatu

Nový výzkum horských luk ukázal, že i když je příroda nedotčená lidským vlivem, stejně tam dochází k výraznému úbytku létajících druhů hmyzu.

Měly by tam být ideální podmínky, takový hmyzí ráj. Člověkem prakticky nedotčené louky v americkém Coloradu jsou chráněné, aby tam byl lidský vliv omezený, jak jen to jde – nepronikají sem pesticidy, neteče sem znečištěná voda, nepadá sem smog a nehnojí se. Jenže hmyz tam neprosperuje. Naopak.

Podle nové studie přírodovědců z Univerzity Severní Karolíny v Chapel Hill tam létajícího hmyzu rychle ubývá. Entomologové popsali, že ročně se tam populace těchto tvorečků zmenší průměrně o 6,6 procenta. To nemusí vypadat jako velká ztráta. Jenže výzkum trval dvacet let, což znamená, že celkem přišla tamní příroda o 72,4 procenta hmyzu.

Podle autorů studie jsou hlavní příčinou značného úbytku hmyzu stále stoupající letní teploty, na které se hmyz není schopný dostatečně rychle adaptovat.

„Hmyz má v krizi biologické rozmanitosti jedinečné, i když nepříznivé postavení. A to kvůli ekologickým službám, které poskytuje, jako je koloběh živin a opylování, a kvůli své zranitelnosti vůči změnám životního prostředí,“ komentoval výsledky hlavní autor práce Keith Sockman. „Hmyz je nezbytný pro fungování suchozemských i sladkovodních ekosystémů,“ zdůraznil.

Střípek poznání

Výsledky této studie vyplňují důležitou mezeru v globálním výzkumu hmyzu. Existuje spousta studií, které popisují, jak ho ubývá v zemědělské krajině, v „průmyslových“ lesích i ve městech nebo ubývajících pralesích. Ale o to méně je prací, jež by popsaly, jak se mu vede v nedotčených a relativně nenarušených oblastech. Tato studie přesvědčivě ukazuje, že k dramatickým ztrátám může docházet i tam, kde je přímý vliv člověka minimální, což naznačuje, že klíčovým faktorem může být zmíněná změna klimatu.

„Několik nedávných studií uvádí významný úbytek hmyzu v různých ekosystémech pozměněných člověkem, zejména v Severní Americe a Evropě,“ vysvětluje Sockman. „Většina těchto výzkumů se ale zabývá ekosystémy, které byly přímo ovlivněny člověkem nebo jsou obklopeny ovlivněnými oblastmi, což vyvolává otázky ohledně úbytku hmyzu a jeho příčin v přírodnějších oblastech.“

Sockman zdůrazňuje, jak důležité jsou tyto výsledky pro zachování biologické rozmanitosti: „Hory jsou domovem nepřiměřeně vysokého počtu místně přizpůsobených endemických druhů, včetně hmyzu. Pokud tedy poklesy uvedené v této studii odrážejí obecný trend, může být ohrožena pozice hor jako hotspotů biologické rozmanitosti,“ upozorňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...