Bachyně osvobodila divočáky z pasti. Podle české studie může jít o první důkaz empatie

Dosud nepozorované chování prasat divokých zaznamenala fotopast vědců z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Snímky zachytily situaci, kdy dospělá bachyně manipulovala s kládou zajišťující odchytové zařízení a vysvobodila v něm uzavřená prasata.

Chování bachyně podle odborníků svědčí o výjimečných kognitivních schopnostech prasat divokých. Mohlo by se také jednat o první doklad empatie u tohoto druhu. Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské chtěli prasata odchytit kvůli následnému telemetrickému výzkumu.

„Toto chování se označuje, volně přeloženo, jako záchranné chování. Je to situace, kdy jedinec pomůže jinému jedinci, který se nachází v nebezpečné nebo stresující situaci, čímž sám velmi riskuje. Jedná se tak o extrémní projev prosociálního chování nebo altruismu,“ uvedla výzkumnice Michaela Másílková z katedry myslivosti a lesnické zoologie.

Doklad o inteligenci prasat

„Záchranné chování se dá jen obtížně studovat a bylo pozorováno jen u několika málo druhů zvířat, jako jsou například primáti nebo kytovci, ale dosud ne u prasat,“ upozornil pak Hynek Burda, který působí na stejném pracovišti.

Nečekané chování divočáka
Zdroj: Scientific Reports

Másílková zdůraznila, že celá situace byla velmi rychlá a chování bachyně přesné a komplexní. „Jinak řečeno bachyně velmi dobře věděla, co dělat, aby past otevřela. Je to jeden z mnoha případů, který dokládá inteligenci a kognitivní schopnosti prasat. Existují navíc náznaky, že toto chování mohlo být motivováno empatií, tedy schopností vcítění se do druhého,“ sdělila vědkyně.

„Empatie byla prokázána u prasat domácích, ale pokud by skutečně záchranné chování bylo motivováno empatií, jednalo by se o první doklad empatie u prasat divokých,“ dodala vědkyně.

Článek o pozoruhodné situaci v srpnu publikoval časopis Scientific Reports.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...