Asijský parazit umí donutit kudlanku, aby se utopila. Vědci přiblížili, jak to dělá

Příroda je plná důkazů, jak paraziti dokážou manipulovat svými hostiteli: parazitické houby umí donutit mravence, aby se shromažďovali, jiné manipulují cikádami. Teď přišli biologové s dalším zajímavým příkladem: vysvětlili, jak asijští parazité patřící mezi strunovce ovlivňují kudlanky – umí je totiž donutit, aby skákaly do vody.

„Zjistili jsme, že infikované kudlanky, které skáčou do vody, se stávají velmi důležitým sezonním zdrojem energie pro lososovité ryby v japonských řekách a potocích,“ uvedl autor studie, docent na univerzitě v japonském Kóbe Takuya Sato. „Je to nádherný příklad, který nám ukazuje, jak jsou ekology mnohdy přehlížení paraziti důležití pro zprostředkování ekosystémových procesů,“ dodal vědec, který se sám na ekologii specializuje.

Parazitičtí „červi“ z rodu Chordodes začínají svůj život v řekách a rybnících, kde se jejich larvy dostávají do těl vodního hmyzu. Když tento hmyz projde metamorfózou, stane se z něj dospělec, narostou mu křídla a vodu opouští. Jenže na souši na něj už číhají predátoři – například kudlanky. A když ty sežerou nakažený hmyz, je parazit schopný přežívat i v jejich tělech – a dokonce se mu tam dobře daří, roste a dospívá.

Jenže v těle kudlanky se nemůže rozmnožovat – toho je schopný pouze ve vodním prostředí. A tak se naučil, že musí nějak zařídit, aby se kudlanka dostala do vody. Že to parazit umí, se ví už víc než sto let, ale teprve teď vědci pod vedením Takuya Saty přišli na to, jak to dělá; výsledky vyšly v odborném žurnálu Current Biology.

Vědci si záhadné chování kudlanek, které se prokazatelně vrhají do vody, nedokázali vysvětlit – nejčastěji pracovali s hypotézou, že je prostě láká jasné světlo na odrážející se hladině, podobně jako komáry přitahuje svíčka nebo žárovka.

Teď se to částečně potvrdilo, ukázalo se ale navíc, že příčinou této citlivosti na světlo jsou pravě paraziti. Může za to polarizace světla.

Vydej se za světlem, kudlanko

Světlo je elektromagnetické vlnění, které kmitá nahoru a dolů kolmo na směr svého pohybu. Za normálních okolností může vlna kmitat v jakékoli orientaci, ale polarizované světlo kmitá pouze v jedné rovině. Světlo odražené od vody je většinou horizontálně polarizované a předchozí výzkumy naznačily, že hmyz může tuto vlastnost světla využívat k detekci vody, například aby se jí vyhnul nebo ji naopak vyhledal.

Vědci provedli dva různé experimenty s kudlankou druhu Hierodula patellifera. Nejprve hmyz umístili doprostřed válce, který na jednom konci vydával polarizované světlo a na druhém nepolarizované světlo. Bylo zjištěno, že po deseti minutách se kudlanky infikované parazitem častěji pohybovaly směrem k polarizovanému světlu než jejich neinfikované protějšky. Platilo přitom, že to fungovalo jen u horizontálně polarizovaného světla.

V druhém navazujícím experimentu přenesli vědci studii do reálného venkovního prostředí – a také tam se parazitem nakažené kudlanky v drtivé většině vrhaly do bazénků, které odrážely horizontálně polarizované světlo.

Vědci sice zatím přesně nevědí, jakým trikem parazit dokáže kudlanku takhle zmást, ale pracují s teorií, že jí nějakým způsobem narušuje její cirkadiánní rytmus – tedy vnitřní hodiny. Nyní budou ve výzkumu pokračovat právě studiem těchto vnitřních mechanismů. Jsou totiž důležité i pro člověka, jejich vliv ale věda teprve začíná chápat; roku 2017 dostali objevitelé cirkadiánního rytmu Nobelovu cenu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...