V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní – nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.
Díky tomu, že 120 kontejnerů s hnojivy z továrny v jihovýchodním městě Porsgrunn převeze do přístavu Brevik vzdáleného dvanáct kilometrů elektroloď Yara Birkeland, se ušetí emise odpovídající přibližně 40 tisícům jízd nákladních automobilů ročně. Loď byla veřejnosti představena v polovině listopadu.
„Samozřejmě se vyskytly potíže a komplikace,“ uvedl Svein Tore Holsether, generální ředitel norského hnojivářského gigantu Yara. „Ale o to větší je pak pocit zadostiučinění, když tu dnes stojíme před touhle lodí a vidíme, že jsme to dokázali.“ Elegantní modrobílé plavidlo nyní kotví za ním v doku v Oslu, kam bylo kvůli této události vypraveno.
Osmdesát metrů ekologie
Osmdesátimetrová loď o hmotnosti 3200 tun brzy zahájí dvouleté zkoušky v praxi. Během nich by měla být tato technologie doladěna tak, aby se plavidlo naučilo zcela samostatně manévrovat.
Zatím má loď lidskou posádku, ale podle Holsethera by kormidelna mohla zcela zmizet „za tři, čtyři nebo pět let“. Plavidlo pak bude za pomoci senzorů a umělé inteligence schopné samo podnikat cesty dlouhé víc než 12 kilometrů.
„Poměrně hodně nehod, ke kterým na lodích dochází, je způsobeno lidskou chybou, například z důvodu únavy,“ popsal vedoucí projektu Jostein Braaten. „Autonomní provoz ale může umožnit zcela bezpečnou cestu,“ dodal.
Přestože vzdálenost, kterou loď Yara Birkeland při své plavbě urazí, bude zatím jen krátká, bude čelit mnoha překážkám. Bude se totiž muset pohybovat v úzkém fjordu a proplouvat pod dvěma mosty, přičemž bude muset zvládat nejen mořské proudy, ale také silný provoz obchodních lodí, rekreačních plavidel a kajaků, než zakotví v jednom z nejrušnějších norských přístavů.
„Nejprve ji musíme naučit zjistit, že tam něco vůbec je. Musíme ji naučit pochopit, že je to kajak, a pak se musí naučit, co s tím má dělat,“ řekl Braaten. Právě malé loďky a kajaky představují nejvyšší hrozbu, současné autonomní lodě nezvládnou vyhnout se jim.
Jako stovka elektromobilů
Na palubě lodi Yara Birkeland nahradilo tradiční strojovnu osm bateriových oddělení, díky nimž má plavidlo kapacitu 6,8 MWh – všechna tato energie pochází z obnovitelné vodní energie. Jde o obdobu přibližně stovky elektromobilů.
Sektor lodní přepravy je zodpovědný přibližně za tři procenta všech emisí způsobených člověkem. Má za cíl snížit své emise o 40 procent do roku 2030 a o 50 procent do roku 2050 – přesto právě tento sektor v posledních letech zaznamenal nárůst emisí skleníkových plynů.
Podle nejnovějších údajů Mezinárodní námořní organizace vypustilo toto odvětví v roce 2018 dohromady v mezinárodní a vnitrostátní námořní dopravě a rybolovu více než jednu miliardu tun skleníkových plynů, což je nárůst oproti 962 milionům tun v roce 2012.
Jaká je budoucnost lodní dopravy?
Sám o sobě bude příspěvek lodi Yara Birkeland ke globálnímu úsilí v oblasti klimatu pouhou kapkou v moři – eliminuje 678 tun oxidu uhličitého ročně. Experti ani neočekávají, že by se elektrické lodě v dohledné době staly univerzálním řešením pro toto odvětví.
„Elektřina by se dala využít zejména u trajektů, protože se často jedná o krátké a stabilní trasy, případně o pobřežní a říční dopravu. Není ale dobře uzpůsobená pro dlouhé plavby přes oceán,“ uvedla Camille Egloffová, odbornice na námořní dopravu ze společnosti Boston Consulting Group.
„Nejenže by takové plavidlo muselo být na dlouhé vzdálenosti autonomní, ale také byste museli vybavit přístavy nabíječkami baterií. Existují tedy technické a infrastrukturní výzvy, které by bylo třeba koordinovat,“ řekla.
Zaoceánské lodě se tedy budou muset v budoucnosti spoléhat na jiné ekologické technologie, jako je zkapalněný zemní plyn nebo vodík.
