Infrastruktura

Ruský vůdce Vladimir Putin nařídil představitelům ruských ozbrojených sil, aby upustili od pravidel války, což vedlo k prudkému nárůstu útoků na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to prohlásil prezident Moskvou napadené země Volodymyr Zelenskyj. Rusko také podle něj připravuje intenzivnější útoky na velká ukrajinská města, aby je v době přicházející zimy izolovalo od zbytku země.

Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj prohlásil, že Rusko obnovilo masivní údery na ukrajinskou energetiku. Noční útok byl podle něj největší od konce minulé topné sezóny. Ruské síly zasáhly Kyjevskou oblast, kde zabily dítě a další dvě osoby, oznámili tamní představitelé. Polsko a Rumunsko kvůli těmto útokům vyslaly do vzduchu své vojenské letouny. Poláci rovněž dočasně uzavřeli dvě letiště, jejich provoz byl ráno obnoven.

Počet obyvatel Moldavska se za posledních deset let snížil o třináct procent. Vylidňování je obzvlášť výrazné ve venkovských oblastech. Různé evropské programy však nabízejí možnosti, které mohou lidem usnadnit návrat do menších obcí. Lidé doufají, že zahájení věcných přístupových jednání mezi Moldavskem a Evropskou unií, která začala v červnu, přinese ještě více příležitostí pro rozvoj venkova.

Rusko provedlo třetí noc po sobě dronový útok na ukrajinské hlavní město Kyjev. Útok způsobil několik požárů, nejméně jeden člověk zemřel a další čtyři byli zraněni, informoval v neděli server The Kyiv Independent. Nad městem operovaly jednotky protivzdušné obrany, oznámil starosta metropole Vitalij Klyčko.

Česká televize ve čtvrtek večer vysílala debatu hlavních kandidátů na primátora Brna. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Marcelou Augustovou přijali Jakub Hruška (Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem), Jana Tichá Janulíková (Za Lužánky), Jiří Kment (SPD a nezávislí), Václav Trojan (ANO), Natálie Vencovská (Zelené Brno), Petr Vokřál (Přísaha), Adam Zemek (Piráti a Fakt Brno TU!) a Kamila Zlatušková (ODS, TOP 09 a nezávislí).

Poslanecká sněmovna schválila novelu, která ruší každoroční valorizaci cen dálničních známek. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) to ale neznamená omezení investic do dopravní infrastruktury. „Samozřejmě to neznamená, že nebudou nějaké investice a prostředky nejen pro opravu, ale i výstavbu nové dálniční sítě,“ uvedl v Událostech, komentářích. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob naopak považuje zastavení zdražování za nezodpovědné. Kritizoval, že se vláda v době růstu ekonomiky a vysokého rozpočtového schodku vzdává příjmů určených na rozvoj dopravní infrastruktury. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Česká policie v posledních dnech kvůli ruským hrozbám operativně posílila hlídkovou činnost u nádraží hromadné dopravy, řekl serveru iDNES.cz ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že Česko čelí ze strany Moskvy hybridní válce. Reagoval na vyjádření polského premiéra Donalda Tuska, který řekl, že Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu.

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.

Na pražském Císařském ostrově začne v říjnu rekonstrukce takzvané staré vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod za 4,79 miliardy korun bez DPH. Práce potrvají do roku 2030. Pražská vodohospodářská společnost (PVS) už v minulosti za 7,3 miliardy korun postavila novou vodní linku, která v době modernizace té staré zajistí čištění všech odpadních vod, které čistírna zpracovává.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo na dálnici D11 u Předměřic nad Labem na Královéhradecku oboustrannou odpočívku. Nabídne téměř padesát stání v každém směru. Zmodernizovanou a výrazně rozšířenou odpočívku mohou využívat i řidiči na dálnici D1 u Vyškova ve směru na Brno. Nově nabízí bezmála devadesát stání pro osobní auta, skoro osm desítek míst pak mají k dispozici řidiči kamionů. Do roku 2031 chce ŘSD zvýšit počet parkovacích stání na dálničních odpočívadlech téměř na dvojnásobek.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok hospodařit s rekordní částkou přesahující 183 miliard korun. Oproti letošku tak má mít k dispozici bezmála o čtrnáct miliard více. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by mělo získat 87 miliard korun, Správa železnic téměř 78 miliard. Podíl státu na financování dopravních staveb bude příští rok větší než v minulosti. Opozice požaduje jasnější stanovení priorit u jednotlivých projektů.

Miliony Syřanů se po skončení občanské války vracejí domů, často ale do zničených měst a vesnic, kde chybí bydlení, práce i základní infrastruktura. S opravami domů a zajištěním nezbytných potřeb proto pomáhají humanitární organizace. Nějakou formu podpory přitom stále potřebuje 16 z 25 milionů obyvatel země. Mezinárodní pomoci však ubývá a OSN loni získala na své programy v Sýrii jen třetinu požadovaných prostředků.

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.

Ukrajinské drony v noci na čtvrtek zaútočily na Machačkalu, která leží na jihu Ruské federace na západním pobřeží Kaspického moře. Ukrajinské přístavní město Mykolajiv hlásí po ruském útoku čtyři mrtvé. Další oběti jsou v Dnipru.

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.

Indie chce v rámci megaprojektu za miliardy dolarů vybudovat na odlehlém tropickém ostrově Velký Nikobar u Malackého průlivu letiště, přístav, elektrárny a infrastrukturu pro posílení cestovního ruchu. Podle Dillí i expertů se tak snaží posílit obranu a ekonomiku země a čelit vzestupu Číny v regionu. Plán čelí ostré kritice ze strany ekologů, indické opozice i OSN, kteří se obávají o osud původních obyvatel a endemických druhů.

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje.

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.