AI je obří žrout energie, ohrožuje životní prostředí, varují experti

Umělé inteligence (AI) mohou představovat vážnou hrozbu pro životní prostředí kvůli své energetické náročnosti a dopadu na klima. S nárůstem jejich využívání a popularity se bude dále zvyšovat i spotřeba zdrojů v datových centrech, která tyto systémy provozují, upozornili čeští experti. Další oponují, že AI může naopak mít mnoho přínosů a benefitů pro ekologii, a tudíž takzvaně dokáže splatit svůj dluh.

„Umělá inteligence v podobě jazykových modelů funguje jinak než jiné počítačové programy. Když dáte stejný příkaz namísto vyhledávače do jazykového modelu jako ChatGPT, tak podle některých propočtů je to více než třicetinásobně větší výpočetní výkon, což odpovídá také větší spotřebě energie,“ popsal Juraj Hvorecký z Centra pro environmentální a technologickou etiku.

Technologie, které slouží k testování jazykových modelů, jsou podle dostupných dat na spotřebu elektrické energie velmi náročné. Pro představu – například datacentra společnosti Google, přes snahu o energetické úspory, v roce 2022 zkonzumovala 22,29 terawatthodin, což je ekvivalent spotřeby třetiny České republiky.

Hvorecký upozornil, že spotřeba energie je jen jeden z negativních dopadů na životní prostředí. Přístroje je potřeba z něčeho vyrobit, což je spojováno s těžbou vzácných surovin, kovů a minerálů. Mimo jiné je také potřeba technologii chladit, k čemuž se spotřebovává velké množství vody.

Problematické environmentální dopady AI nebyly v minulosti zřejmé z několika důvodů. „Masivní nasazení generativní umělé inteligence, jako je například GPT, je relativně novým fenoménem posledních let. Ačkoli se AI systémy vyvíjí již několik desetiletí, teprve nedávno došlo k výraznému růstu jejich využití v široké škále aplikací,“ vysvětlil IT architekt David Strejc.

Dalším faktorem byla podle něj nedostatečná transparentnost a dostupnost dat o reálných energetických nárocích a environmentálních dopadech. „Tyto informace buď nebyly vůbec veřejně dostupné, nebo byly výrazně podhodnocovány,“ dodal.

Velký potenciál, malé využití

Technologické firmy mnohdy konstatují, že navzdory uvedeným negativním dopadům má AI o to větší potenciál přinést pozitivní změny. Například zakladatel společnosti Anafra pro ČTK uvedl, že AI je efektivní v řízení energií, v zemědělství, kde pomocí dronů monitoruje půdu a plodiny, nebo v prevenci přírodních katastrof. „Umělá inteligence nabízí mnoho výhod pro zlepšení efektivity a ochranu životního prostředí, ale přináší také významné výzvy a je zjevné, že vyvážení pozitivních a negativních dopadů AI je klíčové pro udržení ekologické rovnováhy,“ přiznal však.

Podle Hvoreckého se jedná o legitimní důvody k používání AI, avšak je důležité mít na paměti, že velká část využívání AI je spíše v podobě dopisování si s ChatGPT nebo v produkci obrázků. „Umělá inteligence nepochybně může pomoct snížit uhlíkovou stopu. Problém ale je, že velké jazykové modely se na tohle nepoužívají,“ zdůraznil.

Hvorecký míní, že prvním krokem k řešení problému s AI je transparentnost firem v oblasti spotřeby, která vznikla při provozu jejich technologií. „Schválený akt Evropské unie o umělé inteligenci mimo jiné tuhle podmínku zavádí. Většina nejmladší generace používá velké jazykové modely jako vyhledávač, což je neskutečná hloupost,“ je přesvědčený Hvorecký. Dodal, že je to ale do jisté míry způsobeno také tím, že lidé nemají povědomí o dopadech a energetické náročnosti této technologie. Pokud by však akt nevedl k větší transparentnosti firem, pak je prý možné uvažovat o regulaci a její podobě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 3 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 5 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...