V NATO by letos mělo dojít k obměně vedení. Spekuluje se i o šancích političek střední a východní Evropy

Severoatlantická aliance loni posunula kvůli válce na Ukrajině volbu nového generálního tajemníka o rok. Po zákulisním jednání hlav států a diplomatů NATO by o nástupci Jense Stoltenberga ale mělo být jasno nejpozději do konce září. O obrysech výběru ideálního kandidáta – procesu, který podle mnohých diplomatů svým utajením připomíná volbu papeže – se proto začíná intenzivně spekulovat. Alianci by po sedmi desetiletích fungování mohla vést žena pocházející z jedné z východních členských zemí, odhadují nyní analytici.

Současnému generálnímu tajemníkovi Stoltenbergovi mělo vypršet funkční období původně začátkem října loňského roku, Aliance se ale rozhodla složitý proces výběru nového šéfa kvůli válce na Ukrajině odsunout. 

„Jsem poctěný rozhodnutím hlav států členských zemí NATO prodloužit můj mandát do 30. září 2023,“ poděkoval v březnu po propuknutí ruské invaze na Ukrajinu Stoltenberg. Bývalý premiér Norska měl původně zamířit na pozici guvernéra tamní centrální banky, svoji nominaci ale vzdal z důvodu prodloužení úvazku v Alianci, za což se přimlouval také americký prezident Joe Biden. 

Rozhodnutí o novém šéfovi NATO tak sice mělo padnout už minulý rok, spekulace o jménech Stoltenbergova nástupce ale zůstávají obdobné a zákulisní jednání se nyní znovu začínají naplno rozehrávat. Už před plnohodnotnou invazí ruských vojsk na Ukrajinu 24. února 2022 sílily podle analytiků serveru Politico v kuloárech Aliance hlasy, že by se kvůli ohrožení vnějších hranic mělo NATO zaměřit na jména střední a východní Evropy.

Žena z východní Evropy

Člověk ve funkci generálního tajemníka je nejvýše postavený civilista ve strukturách Aliance, který odpovídá za řízení a fungování této obranné organizace. Jako předseda Severoatlantické rady, tedy nejvyššího orgánu NATO, sice nemá bezprostřední rozhodovací pravomoc, ale slouží jako nejdůležitější prostředník pro hledání kompromisu mezi členskými zeměmi.

Diplomaté podle zákulisních informací Politica hovoří o tom, že po třiasedmdesáti letech fungování NATO mají největší šanci usednout v čele tři ženy. Bývalá prezidentka Chorvatska Kolinda Grabarová Kitarovičová, která už ve strukturách organizace působila jako náměstkyně tajemníka pro veřejnou diplomacii, má s vojenskou diplomacií největší zkušenosti.

Šanci pak má prý i bývalá litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová. Největší naděje diplomaté údajně před propuknutím války vkládali v někdejší estonskou prezidentku Kersti Kaljulaidovou. Pro některé členské státy by ale nominace jedné z nejvýraznějších kritiček Ruska mohla pro představitele v Moskvě působit jako provokace, podotýká bezpečnostní analytik Petr Pospíšil na serveru Euroskop. Favoritkou ze západní Evropy je také belgická ministryně zahraničí Sophia Wilmesová. 

Čekání jako při volbě papeže

Volba generálního tajemníka NATO je v mnoha ohledech specifická, nepředvídatelná a někteří komentátoři to s nadsázkou přirovnávají k výběru nového papeže. Do poslední chvíle totiž není jasné, kdo se jím stane a jeho jmenování předchází rozvleklá jednání za zavřenými dveřmi.

Vybrat generálního tajemníka totiž musí v neformálním procesu bez oficiálních kandidátů konsenzem všech třicet členských zemí Aliance. Kandidáti také jen zřídkakdy deklarují svůj zájem předem v médiích a i vlády členských zemí se velmi diskrétně vyjadřují o své podpoře. 

V tradici posledních let se do nejvyšší pozice v Alianci dostávají bývalí političtí představitelé členských států. Premiérem byl dříve nejen Stoltenberg, ale i jeho předchůdce, dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen a předtím rovněž bývalý nizozemský předseda vlády Jaap de Hoop Scheffer. Právě preference bývalých premiérů rozvířila spekulace o politických ambicích jiných významných politických figur nedávné minulosti. Zájem nastoupit do pozice tajemníka ale veřejně hlásil i nizozemský předseda vlády Mark Rutte.

Spekulace o Čaputové

Nepsanou dohodou v posledních desetiletích fungování organizace je rovněž to, že generálním tajemníkem se stane vždy Evropan a vrchním velitelem ozbrojených sil v Evropě Američan.

Podle amerických médií by ale tuto tradici mohla narušit kanadská vicepremiérka a ministryně financí Chrystia Freelandová, která má být jednou z výrazných favoritek na obsazení funkce příští tajemnice. Čtyřiapadesátiletá politička s ukrajinskými kořeny má podle diplomatických zdrojů New York Times podporu diplomatů z Washingtonu právě díky příznivému vztahu k Ruskem napadené zemi a politickým stykům z období, kdy sloužila jako kanadská ministryně zahraničí.  

Mezi aktuálními favority na hlavní tvář NATO americký tisk překvapivě zmiňuje i slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, její nominaci však zvlášť evropská média vůbec neuvádějí. Mluvčí slovenské hlavy státu se pro Politico ke spekulacím vyjádřila v tom smyslu, že se v současné době hlavně soustředí na výkon své prezidentské funkce, přestože podle ní podobné diskuze pozitivně „reflektují slovenskou zahraniční a obrannou politiku“.  

Britský zájem a Theresa Mayová

Podle dostupných informací zástupci členských států často jako favoritku v tajné volbě skloňují také jméno britské expremiérky Theresy Mayové. V roce 2021 ji v tomto kontextu podpořil tehdejší britský ministr obrany Ben Wallace. Výrazným kandidátem měl být také bývalý britský vládní poradce Mark Sedwill, který však v žádné vysoké politické funkci nebyl a mohl by proto spíše obsadit nižší post ve vedení Aliance.

Spojené království chce údajně v následující volbě posílit svoji pozici jako jednoho z nejvýznamnějších hráčů NATO, myslí si v této souvislosti britský reportér Tim Stickings z webu The National News. Po brexitu ale bude podle analytiků serveru Politico těžké prosadit britského kandidáta i proto, že jednadvacet z třiceti členských států je součástí Evropské unie.

Dál Stoltenberg?

Členské státy Severoatlantické aliance by mohly znát nového tajemníka nebo tajemnici krátce po roční připomínce stále trvající války na Ukrajině, podle tradic minulých let však pravděpodobně do poslední chvíle nebude jasné, kdo jím bude.

Pokud se státy Aliance neshodnou kvůli dalším urgentním tématům ani po roce konfliktu na Ukrajině na jednom jménu, zůstává ve hře i další prodloužení Stoltenbergova mandátu o rok. Jeden z nejmenovaných vrcholných diplomatů totiž v lednu pro Politico poznamenal, že nynější hlavní tvář NATO má v plánu ve funkci pokračovat dál.

Tento krok ale americká média spíše neočekávají kvůli tomu, že se hovoří o snaze zemí zvolit novou hlavu organizace před americkými prezidentskými volbami v roce 2024 a volbami do Evropského parlamentu na jaře téhož roku. Diplomaté se totiž obávají toho, aby se z funkce nestala „cena útěchy“ pro politiky, kteří nezískají jinou pozici ve strukturách EU.

Pro změnu ve vrcholné pozici NATO se vyjádřil i v lednu zvolený český prezident Petr Pavel. „Je přece jenom důležité, aby i v takto významných funkcích docházelo k nějaké rotaci,“ poznamenal v rozhovoru pro deník Blesk s tím, že Stoltenberg už měl několikrát prodlouženou funkci a po devíti letech by si „i on zasloužil odpočinek“ a obranná organizace „někoho s novou perspektivou“.   

Ideální kandidát na generálního tajemníka se v některých případech podle zakladatele analytického webu NATO Watch Iana Davise může objevit až na poslední chvíli. Připomíná, že to byl i případ Jense Stoltenberga v roce 2014. „Někdy vyřadí nečekané sporné záležitosti zcela kandidáty z výběru. Je proto opravdu těžké říct, kdo by to nakonec mohl být,“ uvedl.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...