Téma Volby

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.

Parlamentní většina podporující izraelského premiéra Benjamina Netanjahua předložila návrh zákona o rozpuštění Knesetu (izraelského parlamentu), který otevírá cestu k předčasným volbám, uvedla Netanjahuova strana Likud. Podle serveru The Times of Israel (ToI) jsou pod návrhem podepsány všechny koaliční strany a předběžné hlasování se uskuteční nejdříve příští pondělí, podle agentury AFP však zřejmě až příští středu. Návrh je podle ToI snahou koaliční vlády o kontrolu nad legislativním procesem.

Britský premiér Keir Starmer v reflexi výsledků místních voleb, v nichž jeho labouristé ztratili téměř 1500 křesel a získali jen asi 1070, převzal za propad zodpovědnost, rezignovat ale odmítl. Znamenalo by to podle něj uvržení země do chaosu. Protiimigrační subjekt Reform UK, jenž volby na počet mandátů vyhrál, je podle něj nebezpečím pro celou zemi. Nejméně 70 labouristických zákonodárců již otevřeně podle BBC vyzvalo Starmera, aby připravil harmonogram svého odchodu.

Podle dubnového volebního modelu roku 2026 by s přehledem vyhrálo volby hnutí ANO. Oproti březnovému modelu si však pohoršilo o dva procentní body, uvádí agentura Kantar CZ. Další subjekty následují s velkým odstupem, druhé místo si udrželo hnutí STAN. Motoristé se pohybují na pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

V místních volbách v Anglii, které se konaly ve čtvrtek, výrazně uspěla protiimigrační strana Reform UK a Zelení. Propad zaznamenali vládní labouristé a také opoziční konzervativci, ukazují konečné výsledky, o kterých v sobotu informovala BBC. V parlamentech ve Skotsku a Walesu uspěly místní národní strany, v obou případech ale nemají většinu.

Britská vládní Labouristická strana ve Walesu utrpěla historickou porážku a nebude ve velšském parlamentu u moci poprvé od roku 1999, píše agentura AFP. Nejvíce křesel v této části země si zajistila nacionalistická strana Plaid Cymru, která obsadila 43 z celkových 96 míst. Labouristům připadlo pouze devět mandátů. Zároveň podle stanice BBC protiimigrační strana Reform UK Nigela Farage v místních volbách v Anglii dosud získala přes tisíc křesel a posiluje také Strana zelených. Na konečné výsledky čtvrtečních voleb se teprve čeká.

Velká část Británie včetně Londýna si ve čtvrtek vybírala nové zástupce do místních samospráv. Hlasovalo se také o složení velšského a skotského parlamentu. Podle agentury AP průzkumy hovořily o velkých ztrátách vládnoucích labouristů, které mohou uspíšit odchod premiéra Keira Starmera. Média předpovídaly také další roztříštění britské politické scény, na níž se u moci v posledních dekádách střídali labouristé a konzervativci.

Britskému premiérovi Keiru Starmerovi hrozí po čtvrtečních místních volbách stranický puč. Průzkumy totiž očekávají drtivou porážku jeho vládních labouristů, kteří se k moci dostali v roce 2024 jednoznačným vítězstvím. Nyní by mohli ztratit až tři čtvrtiny křesel, která obhajují. Předvolební kampaň je v Londýně i na mnoha dalších místech v Anglii jiná než obvykle. V metropoli si věří levicoví Zelení. Mimo ni pak hlavně protipřistěhovalečtí Reformisté Nigela Farage. Starmer už měsíce bojuje s nízkou podporou a také se skandálem kolem výběru amerického velvyslance. Tlak na premiéra ze strany některých vládních poslanců už řadu měsíců stoupá. Už teď sepisují dopis, ve kterém premiéra vyzývají ke stanovení data odchodu. Někteří vládní ministři před stranickým pučem varují. A i samotný Starmer říká, že neodejde bez boje.

Rumunský parlament vyjádřil nedůvěru proevropské vládě premiéra Ilieho Bolojana, informují agentury Reuters a AFP. Podle nich nyní zemi čekají složitá jednání o vzniku nového kabinetu. V Rumunsku se před dvěma týdny rozpadla vládní koalice poté, co ji opustila Sociálnědemokratická strana (PSD) kvůli nesouhlasu s reformami zaměřenými především na snížení rozpočtového schodku. Situace ohrozila ratingy státního dluhu země, její přístup k fondům EU a stabilitu měny, píše stanice Digi24.

Bývalý předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka se stal šéfem poslaneckého klubu KDU-ČSL. Strana podle nového předsedy Jana Grolicha potřebuje v dolní komoře silný hlas. Vedle Jurečky lidovečtí poslanci zvolili také další místopředsedy klubu, budou jimi dosavadní šéf sněmovní frakce Tom Philipp a nový místopředseda KDU-ČSL Benjamin Činčila. Změnu oznámil Grolich na tiskové konferenci před jednáním sněmovny.

Kampaň před maďarskými parlamentními volbami v polovině dubna se z národní politické debaty změnila na geopolitické bojiště. Střety probíhaly především na sociálních sítích. Analytici společnosti Murmur Intelligence, která se zaměřila na síť X, prošli celkem sedm milionů příspěvků a 144 tisíc vzorků dokumentů od 81 tisíc uživatelů. Zjistili, že Maďaři tvořili asi jen procento z uživatelů, kteří se do geopolitických střetů a kulturních válek na sociální síti pustili. Na základě toho lze konstatovat, že dění na síti a tamní zdánlivé rozložení sil, neodráželo skutečné nálady maďarských voličů. Výsledky výzkumu podrobněji rozebrala Zóna ČT24.