Volby

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno vyhlásil předčasné volby – budou se konat v neděli 29. listopadu. Vláda později návrh potvrdila. V krátkém prohlášení z paláce Moncloa premiér řekl, že chce rozšířit levicovou a progresivní koalici, která vládne v zemi v posledních letech. Předčasné volby žádala pravicová opozice i někteří provládní politici. „Konečně se opět ozve většina,“ reagoval šéf Lidové strany (PP) Alberto Núñez Feijóo, jehož strana má v parlamentu nejsilnější klub.

Prezidentské volby v Brazílii rozhodne druhé kolo, do kterého po nedělním hlasování postoupil pravicový senátor Flávio Bolsonaro a stávající hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva. Podle agentur to uvedl brazilský volební úřad. Po sečtení 99 procent hlasů získal Bolsonaro 47,22 procenta hlasů, jeho levicový soupeř 44,94 procenta. Ani jeden tak nedosáhl na nadpoloviční většinu potřebnou k vítězství v prvním kole.

V Brazílii v neděli proběhlo první kolo volby prezidenta, který největší latinskoamerickou zemi povede v příštích čtyřech letech. Šanci na vítězství mezi více než desítkou kandidátů mají současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a jeho ideologický protějšek, pravicový senátor Flávio Bolsonaro. K volbám mohlo jít na 160 milionů voličů. Očekává se, že nikdo nezíská přes 50 procent hlasů a o hlavě státu se rozhodne až ve druhém kole 25. října.

V Bosně a Hercegovině se v neděli konaly všeobecné volby. Voliči rozhodovali o skladbě celostátních orgánů – tedy parlamentu a kolektivního předsednictva země – a také parlamentů dvou entit, Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, které stát tvoří. Složení tříčlenného předsednictví by dle předběžných výsledků mělo zůstat téměř nezměněné. Změnil se pouze reprezentant chorvatské menšiny. Tím by se měla stát Darijana Filipovičová. Podle agentury Reuters předběžné výsledky do tříčlenného předsednictva naznačují úspěch levice a nacionalistů.

Podle téměř konečných výsledků je vítězem lotyšských parlamentních voleb středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse s 35,3 procenta hlasů, píše web veřejnoprávní stanice LSM. Na druhé pozici je s 13,1 procenta hlasů populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Třetí je s 11,7 procenta strana Suverénní moc, která je označována za proruskou. LSM se odvolává na sečtení prakticky všech hlasů.

Koaliční i opoziční politici se pozastavují nad tím, že se prezident Petr Pavel nezúčastní příští týden obecních voleb kvůli soukromé zahraniční cestě. Mluví o chybě, političtí představitelé by podle nich měli jít příkladem. Řekli to v Nedělní debatě České televize a v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Pavel má bydliště v Černoučku na Litoměřicku, podle Hradu ho chyba v plánování mrzí.

Parlamentní volby v Lotyšsku podle odhadů jasně vyhrála středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by tato strana podporující Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí mohla získat 35,6 procenta hlasů. Kulbergs již prohlásil, že věří, že bude moci zůstat v čele této pobaltské země.

Bosna a Hercegovina se chystá na nedělní volby. Ve třímilionové federaci se rozhodne o novém vedení v obou jejích etnických entitách. Hlavním tématem je pomalý ekonomický růst a váznoucí proces vstupu do Evropské unie. V pátek vrcholila kampaň, kterou tradičně ovlivnily národnostní spory a diametrálně odlišné představy o budoucnosti země.

Prezident Petr Pavel se kvůli soukromé zahraniční cestě za týden nezúčastní hlasování ve volbách do zastupitelstva obce Černouček na Litoměřicku, oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Doplnil, že prezidenta chyba v plánování mrzí.

Při komunálních a senátních volbách v pátek a sobotu 9. a 10. října budou lidé moci na řadě míst hlasovat také v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich eviduje 39. Nejčastěji, na jednadvaceti místech, budou lidé rozhodovat o budoucnosti větrných elektráren, ve třech obcích budou tématem spalovny, jinde zase převzetí kostela nebo rozšíření farmaparku.

Demokratičtí socialisté Ameriky (DSA) a s nimi spojení kandidáti překvapili svými výsledky během demokratických primárek, kde dokázali získat nominace ve významných obvodech. Stále se ovšem musí prosadit v podzimních volbách do Kongresu. Během volebního procesu se mezi nimi a umírněnými demokraty ukázaly dělicí linie v otázkách zdravotní péče a podpory Izraele. Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka se však v současnosti obě skupiny navzájem potřebují.

Česká televize vysílala debatu kandidátů na pražského primátora. Z důvodu shodného volebního potenciálu na sedmém až desátém místě tentokrát pozvala zástupce deseti uskupení. Pozvání do diskuse moderované Martinem Řezníčkem přijali Petr Hlaváček (Starostové a nezávislí), Jan Hušbauer (ANO), Václav Láska (SEN pro Prahu), Tereza Nislerová (Piráti), Tomáš Portlík (SPOLU pro Prahu – ODS, TOP 09), Adam Scheinherr (Praha sobě s podporou KDU-ČSL a Zelených), Klára Sovová (Motoristé), Milan Urban (SPD pro Prahu – s podporou Trikolory, PRO, Přísahy a NK) a Jiří Vítek (Patrioti pro Prahu). Pozvání odmítla DSZ – Za práva zvířat a NK.

Více než tři čtvrtiny Pražanů považují za zásadní problém města nedostupnost a ceny bydlení. Podobně je vnímána také automobilová doprava, kterou za podstatný problém považuje 71 procent obyvatel hlavního města. Podle agentury Kantar má nejvyšší volební potenciál koalice SPOLU pro Prahu složená z ODS a TOP 09 těsně následována hnutím STAN. Mezi opatřeními, která by podle Pražanů mohla přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení, má nejvyšší podporu výstavba městských bytů. Právě na dostupnost a ceny bydlení se ve čtvrtek od 20:07 zaměří předvolební debata, kam byli pozváni lídři deseti uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o zmrazení platů politiků, o němž jednala Poslanecká sněmovna. V diskusi hovořili také o vrcholící kampani před komunálními a senátními volbami. Tématem debaty byly také rostoucí ceny pohonných hmot, kvůli nimž zavedla vláda další opatření – zastropování marží či snížení spotřební daně na naftu. Probrali také takzvané červené linie bezpečné planety, tedy ekologické ukazatele života na Zemi. Pozvání přijali moderátorka a komentátorka serveru Deník.cz Kateřina Perknerová, youtuber Jan Špaček, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, novinář a moderátor Čestmír Strakatý a herečka Iva Pazderková. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Kritika premiéra Andreje Babiše (ANO) a kroků jeho vlády dominovala projevům na demonstraci, kterou na pražském Staroměstském náměstí uspořádal spolek Milion chvilek. Akce měla především vyzvat k účasti v nadcházejících volbách a varovat před tím, aby vládní strany získaly většinu v Senátu. Organizátoři zároveň apelovali na voliče, aby v komunálních volbách nepodporovali populistické a extremistické kandidáty. Demonstrace skončila krátce po 17:30. Komunální volby a první kolo senátních voleb se uskuteční 9. a 10. října.

Lídryně švédské opozice a sociálních demokratů Magdalena Anderssonová oznámila, že v současné situaci nedokáže sestavit vládu. Středolevý blok získal ve volbách konaných začátkem tohoto měsíce jen těsnou většinu.

Příznivci lídryně venezuelské opozice Maríe Coriny Machadové vyšli v neděli do ulic, aby požadovali její bezpečný návrat do Venezuely. Volali také po vypsání prezidentských voleb. Informovaly o tom agentury AFP a AP. Machadová, která z vlasti tajně odcestovala loni v prosinci, aby v Oslu převzala Nobelovu cenu za mír, se už sedmkrát neúspěšně pokusila vrátit do Venezuely.

Nejvyšší soud Spojených států potřetí zamítl pokus o zavedení nové volební mapy ve státě Missouri. Návrh by ve volbách do Kongresu zřejmě zvýhodnil republikány, zasazuje se o něj prezident Donald Trump. Informovala o tom agentura AP. Podle ní tím končí vleklý právní spor v době, kdy již začalo korespondenční hlasování v kongresových volbách.

Uživatelé eDokladů, s nimiž se lze bez fyzického občanského průkazu legitimovat, si musí pro funkčnost aplikace nainstalovat aktualizaci. Digitální a informační agentura v ní totiž po zkušenostech ze zátěžového testu provedla změny, které mají zajistit stabilitu systému během říjnových voleb. Instalace trvá jen krátce, což ale nemusí platit ve chvíli, kdy lidé půjdou volit. Digitální a informační agentura proto žádá, aby aktualizaci nenechávali až na příchod do volební místnosti, ale provedli ji alespoň 48 hodin předem.

Několik místních samospráv na východní hranici bylo nuceno provést naléhavé změny v personálním obsazení mnoha volebních místností. Služba státní bezpečnosti 24. září potvrdila redakci LSM Latgale, že v celém Lotyšsku bylo prověřeno celkem šest tisíc pracovníků volebních místností.

Opoziční ODS, Starostové, Piráti, lidovci a TOP 09 sebrali pod návrh na svolání schůze dolní parlamentní komory k odvolání vlády podpisy všech svých 92 poslanců. Jednat chtějí na mimořádné schůzi, která se uskuteční v úterý 29. září, o rozpočtu na příští rok, který má podle návrhu druhý nejvyšší schodek v historii Česka, dále o nevyřešeném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a útocích vlády na ústavní instituce, soudy, neziskový sektor a média.

Česká televize ve čtvrtek večer vysílala debatu hlavních kandidátů na primátora Brna. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Marcelou Augustovou přijali Jakub Hruška (Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem), Jana Tichá Janulíková (Za Lužánky), Jiří Kment (SPD a nezávislí), Václav Trojan (ANO), Natálie Vencovská (Zelené Brno), Petr Vokřál (Přísaha), Adam Zemek (Piráti a Fakt Brno TU!) a Kamila Zlatušková (ODS, TOP 09 a nezávislí).

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.

Rusko připravuje dronové útoky v Evropě, zaměří se na středomořské země, informovala podle tvrzení deníku El Mundo evropské státy americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Před možností ruského útoku na jejich území byly varovány vlády Španělska, Francie a Itálie, uvedl deník. Podle informací italské agentury ANSA však Řím žádné varování ohledně možných útoků neobdržel.