Chorvatsko

V Chorvatsku byl zatčen ukrajinský státní příslušník podezřelý z útoku na baltské plynovody Nord Stream v roce 2022. Informovalo o tom spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Úřad v prohlášení identifikoval zatčeného jako ukrajinského občana Vladimira Z. Dodal, že byl zadržen v chorvatské Pule místními policejními složkami, které jednaly na základě evropského zatykače.

Mezi čtyřmi osobami, které v sobotu zatkli pro podezření z úmyslného zakládání lesních požárů v okolí Zadaru, je Polka a občan Srbska. Podle stanice HRT to v pondělí uvedla prokuratura. Ta rovněž nevylučuje teroristický motiv.

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.

Chorvatská policie uvedla, že zadržela čtyři osoby podezřelé ze založení ničivých lesních požárů, které v posledních dnech vypukly na pobřeží Jaderského moře, informovala agentura AFP. Od čtvrtka na pobřeží v několika lokalitách zuří či zuřilo kolem desítky požárů. Při největším z nich, u Omiše na jihu země, zemřel jeden člověk a zhruba čtyřicet dalších utrpělo zranění. Na dva tisíce lidí muselo být v pátek evakuováno, z toho asi tři sta českých turistů.

Na chorvatském ostrově Dugi otok v pátek večer vypukl rozsáhlý požár. Hasiči byli nuceni přisouvat trajektem posily. V sobotu ráno se jim podařilo dostat plameny pod kontrolu, ale po poledni silný vítr oheň opět rozdmýchal. Zásah proto pokračuje, uvedla z Chorvatska redaktorka ČT Veronika Tupá. Během pátku požár u letoviska Omiš na chorvatské pevnině přinutil úřady dočasně evakuovat přes dva tisíce lidí včetně asi tří set českých turistů.

Většina požárů v okolí chorvatského letoviska Omiš je již pod kontrolou, uvedl v pátek v podvečer šéf chorvatských hasičů Slavko Tucaković. Kvůli rozsáhlému požáru, který v oblasti vypukl ve čtvrtek večer, bylo evakuováno přes dva tisíce lidí. A to včetně asi 300 českých turistů – večer jich ale zůstávalo v evakuačních centrech už jen pět. Plameny si vyžádaly nejméně jednu oběť a desítky zraněných, informují místní média. Požár je jedním z nejhorších v dějinách Chorvatska.

Oheň v Chorvatsku vznikl podle českého turisty Jiřího Mikešíka ve čtvrtek před půl devátou. Od silnice začal stoupat dým, který se změnil ve velmi rychle se šířící plameny, popsal muž ve vysílání ČT24. Část českých turistů pak v noci prchala před ohněm jen se základními věcmi. Zkušenosti s organizací evakuace měli různé.

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.

Vlivem sucha a dlouhotrvajících vln veder klesají hladiny evropských řek na kritickou úroveň. Není výjimkou ani Dunaj, který teče od pramene v Německu až k ústí do Černého moře. Jeho hladina v rumunské Bukurešti minulý týden klesla na nejnižší úroveň za posledních třicet let. Rekordně nízké vodní stavy hlásí i okolní země. V Srbsku vysychající toky výrazně narušily lodní dopravu i obchod a dopadají také na tamní vodní živočichy. V sousedním Chorvatsku pak voda odhalila vrak lodi potopené v roce 1937.

Hovorů na nouzovou linku Ministerstva zahraničních věcí pro české občany v cizích zemí přibývá. Za první tři týdny července jich bylo 437. Vedle nouzové linky funguje i ta informační. „Pozorujeme větší zájem, nejen o nouzovou, ale i o informační linku, v řádu desítek hovorů denně,“ uvedl ředitel konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí Pavel Pešek. Linka funguje čtyřiadvacet hodin denně a je dostupná po celém světě.

Zahraniční pacienti si v českých lékárnách vyzvedávají léky na elektronický recept ze svého domovského státu čím dál častěji. Za necelých sedm měsíců letošního roku lékárníci odbavili víc přeshraničních eReceptů než za celý loňský rok, vyplývá z aktuálních statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Léky si v tuzemsku nejčastěji vyzvedávají Poláci, zatímco Češi s eRecepty většinou míří do Chorvatska. Systém nyní propojuje Česko s jedenácti evropskými státy a v dohledné době by k nim mohla přibýt Francie nebo Německo.

Českým turistům jsou v Chorvatsku v letních měsících k dispozici jednotka policie i dva konzulární úřady – ve Splitu a Rijece. Jen loni přijelo do balkánské země na 780 tisíc Čechů. Policisté musí být připraveni okamžitě pomoci Čechům při krádežích či nehodách, chorvatským kolegům ale asistují i u tlumočení – například při krizových situacích. Zatím nejtragičtější se odehrála v červnu, kdy si střet chorvatského katamaránu s plachetnicí vyžádal životy čtyř Čechů. Ve středu se zástupci ministerstva dopravy zúčastnili jednání s chorvatskými vyšetřovateli. Kvůli bezpečnosti turistů zvažuje Praha rozšíření systému Drozd, aby se Češi v zahraničí mohli spojit s lékařem a nechat si předepsat léky.

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde. Podle prefektury již oheň spálil 4800 hektarů, napsala agentura AFP. Ještě odpoledne prefektura uváděla, že popelem lehlo 3400 hektarů. Proti rozsáhlým požárům budou zasahovat ve Francii také vrtulníky z České republiky a Slovenska, oznámil v noci na pátek francouzský prezident Emmanuel Macron.

Evropská unie vysílá čtyři hasicí letouny na pomoc v boji s požáry na jihu Francie, napsala na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Stroje podle ní dorazí v pondělí z Kypru a Švédska. Unie je aktivovala v rámci evropského programu pro sdílení zdrojů RescEU. Stovky hasičů bojují s rozsáhlým požárem na jihozápadě Francie, napsala agentura AFP. Oheň podle ní ale zasáhl také některá místa Portugalska, Španělska nebo Řecka.

Teplé počasí v Evropě o víkendu graduje. V Německu padl v sobotu jen den starý teplotní rekord, podobně jako v Dánsku. Nová červnová maxima zaznamenali na Slovensku. Agentura AFP už dříve během dne propočetla, že nejméně 193 milionů obyvatel Evropy v sobotu zažije teploty přesahující 35 stupňů Celsia. Vlna veder se postupně přesouvá ze západní Evropy na její severovýchod.

Letní dovolené se blíží. Podle odhadů dopravních odborníků se přes milion Čechů vydá k moři do Chorvatska, Itálie nebo Polska autem či karavanem. V každé zemi, kterou budou projíždět, přitom platí trochu jiná pravidla silničního provozu. Liší se například tolerance alkoholu v krvi řidiče. Někteří Češi vyrážejí na dovolenou i vlakem či autobusem. Vlakový spoj k Baltskému moři do polské Gdyně vyjíždí z Prahy čtyřikrát denně a cesta má trvat přes devět hodin. Na jih se pak dá vlakem dostat z Ostravy. Příští týden začne jezdit spoj do chorvatské Rijeky. Nejen do Chorvatska se dá dopravit také autobusem. Z pražské Florence tam jezdí alespoň jedna linka denně.

Evropa i v neděli čelí rozsáhlé a přetrvávající vlně veder, při níž teploty na mnoha místech stoupají k hranici čtyřiceti stupňů Celsia. Řada zemí kvůli počasí vydala celostátní varování před horkem, vedra ale narušují také dopravu a mají dopady na přírodu, turistická centra a sportovní akce. Meteorologové varují, že současná situace může přejít do dlouhodobějšího období extrémních teplot, napsala agentura Reuters.

Soud ve Splitu ve čtvrtek poslal do vazby 33letého prvního důstojníka katamaránu, který se v neděli srazil s plachetnicí s českou posádkou. Důstojník odpovědnost za kolizi s lodí českých turistů odmítá. Vyšetřovatelé ho však podezírají, že při plavbě neměl zapnutý radar ani výstražný systém, uvedl deník Jutarnji list.

Chorvatská policie zatkla prvního důstojníka katamaránu, který v neděli nedaleko Splitu srážkou potopil plachetnici s českou posádkou. Informovala o tom ve středu veřejnoprávní stanice HRT. Lodní neštěstí nepřežili čtyři Češi a další čtyři osoby byly převezeny do nemocnice.

Policie ve spolupráci s celní správou obvinila patnáct lidí v rozsáhlé kauze nelegálního hazardu. Podle vyšetřovatelů organizovaná skupina od roku 2022 provozovala po celé republice více než dvě stovky nepovolených výherních automatů. Další desítky měla připravené ve skladech. Kriminalisté prověřují i milionové výnosy z trestné činnosti nebo možné investice do nemovitostí v Chorvatsku. O akci Blackjack informovala policie a ředitelství cel ve středu v tiskové zprávě.

Česko v letní sezoně podobně jako v minulých letech posílí konzulární služby například v Chorvatsku, Bulharsku a Řecku. Na ministerstvu zahraničí bude připraven konzulární tým rychlého nasazení, který by vyjel v případě mimořádných událostí do dovolenkové destinace pomoci českým občanům. Čeští policisté budou sloužit ve smíšených hlídkách v Chorvatsku a Bulharsku, informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Tělo dosud pohřešované osoby našli chorvatští potápěči v plachetnici, která se v neděli potopila s českou posádkou po srážce s katamaránem u Splitu. Stanici N1 to v pondělí řekl šéf splitského přístavu Željko Kuštera. Počet obětí lodního neštěstí tím vzrostl na čtyři. Podle českého ministerstva zahraničních věcí zůstává v nemocnici jedna osoba.

U chorvatského Splitu po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři Češi, uvedl Radiožurnál s odvoláním na vedoucího konzulárního oddělení českého zastupitelského úřadu v Chorvatsku Štěpána Šantrůčka. Další čtyři čeští občané byli převezeni do nemocnice, jejich stav však není vážný.

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.