Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
Odložení vojenských akcí Trump podmínil úspěchem aktuálních schůzek a diskuzí, které podle něj budou pokračovat v tomto týdnu. Dosavadní vyjednávání označil na své sociální síti Truth Social mimo jiné za detailní a do hloubky jdoucí.
Svým rozhodnutím Trump prodloužil sobotní ultimátum, kdy dal blízkovýchodní zemi 48 hodin na úplné otevření Hormuzského průlivu pod pohrůžkou zničení íránských elektráren.
Írán popírá, že by s USA jednal
Íránské zpravodajské agentury však Trumpova slova popírají. Agentura Fars s odkazem na své zdroje uvádí, že Írán s USA nejedná přímo ani nepřímo. „Žádná jednání se nekonala a ani se nekonají,“ uvedla agentura Tasním. „Nekonají se jednání mezi Teheránem a Washingtonem,“ napsala rovněž agentura Mehr.
Íránská oficiální média Trumpovo oznámení interpretují tak, že Spojené státy pozastavily své záměry kvůli hrozbě íránské odvety.
Íránské revoluční gardy už dříve v pondělí reagovaly na možný útok na íránské elektrárny prohlášením, že v případě takového útoku bude Teherán v odvetě útočit na izraelské elektrárny a také elektrárny zásobující elektřinou americké základny v regionu.
Na seznamu zařízení, na které by Írán mohl udeřit, je podle agentury Fars také jaderná elektrárna ve Spojených arabských emirátech.
„Iniciativy směřující ke zmírnění konfliktu“
Íránské ministerstvo zahraničí ovšem podle agentury Mehr uvedlo, že existují iniciativy směřující ke zmírnění konfliktu. Ministerstvo se podle Mehru rovněž domnívá, že cílem Trumpova kroku je dosáhnout snížení cen ropy, aby mohl pokračovat s vojenským tažením proti Íránu.
Agentura Tasním uvedla, že Teherán od začátku války dostává vzkazy od některých zprostředkovatelů ve snaze snížit napětí. „Jasná odpověď Íránu zněla, že bude pokračovat se svou obranou až do dosažení požadované úrovně odstrašení,“ napsala agentura Tasním.
Podle zpravodaje serveru Axios Baraka Ravida jednali vysoce postavení činitelé Turecka, Egypta a Pákistánu separátně s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Cílem je podle jeho zdroje deeskalace konfliktu na Blízkém východě.
Ravid také napsal, že diplomaté z trojice zemí pomáhají předávat vzkazy mezi Washingtonem a Teheránem. „Zprostředkování pokračuje a přináší pokrok. Jednání se týkají ukončení války a vyřešení všech sporných otázek,“ citoval novinář svůj zdroj.
Snaha o schůzku v Islámábádu
Americký prezident tvrdí, že v neděli večer jeho zmocněnec Steve Witkoff a zeť Jared Kushner jednali s „respektovaným“ íránským lídrem. Jeho jméno nesdělil, ale řekl, že nešlo o nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího. Jednání budou podle Trumpa v pondělí pokračovat. „Chci jen říct, že jsme na pokraji reálné možnosti uzavření dohody,“ řekl podle agentury Reuters před odletem z Floridy do Memphisu.
Ravid později na síti X napsal, že Witkoff a Kushner jednají s předsedou íránského parlamentu Mohammadem Bágherem Ghálíbáfem. S odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele také uvedl, že zprostředkovatelské země se snaží uspořádat schůzku v pákistánském hlavním městě Islámábádu, která by se mohla konat ještě tento týden.
Írán by zastupoval Ghálíbáf, USA Witkoff a Kushner a případně i americký viceprezident JD Vance. Podle agentury AP ale Ghálíbáf odmítl, že se nějaká jednání s USA odehrála.
Ghálíbáf jako možný budoucí vůdce země, píše Politico
Server Politico s odvoláním na dva zdroje z Trumpovy administrativy napsal, že Bílý dům v tichosti uvažuje o Ghálíbáfovi do budoucna jako o partnerovi k jednání, a dokonce jako o možném vůdci Íránu. Ghálíbáf je podle nich přinejmenším některými představiteli Bílého domu vnímán jako vhodný partner, který by mohl v další fázi války zemi vést a vyjednávat s Washingtonem. Ten však zatím není připraven upnout se ke konkrétní osobě a doufá, že při hledání někoho, kdo by byl ochoten uzavřít dohodu, prověří více kandidátů, uvedly zdroje serveru pod podmínkou zachování anonymity.
„Je vážným kandidátem,“ řekl jeden ze zdrojů, ale zdůraznil, že zatím nebylo přijato žádné rozhodnutí. „Patří mezi nejžhavější kandidáty... Musíme je ale prověřit, a nesmíme to uspěchat,“ dodal.
Ghálíbáf je předsedou parlamentu od roku 2020. V minulosti byl vrchním velitelem vzdušných sil íránských revolučních gard, šéfem policejních složek a v letech 2005 až 2017 starostou Teheránu. Několikrát neúspěšně kandidoval na prezidentský úřad.
Hovory Vance s Netanjahuem
Informovaný zdroj serveru Axios uvedl, že americký viceprezident Vance hovořil v pondělí s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o snahách jednat s Íránem. Podle zdroje byl tématem telefonátu také obsah možné dohody o ukončení americko-izraelské války s Íránem.
Netanjahu telefonicky hovořil i s Trumpem, který se podle něj domnívá, že lze využít „obrovských úspěchů izraelské a americké armády, aby se v podobě dohody naplnily válečné cíle“. Tato dohoda by podle Netanjahua měla ochránit klíčové zájmy Izraele a USA.
Šéf Bílého domu uvedl, že Írán chce uzavřít dohodu, a pokud k takové dohodě dojde, Spojené státy odeberou Íránu obohacený uran. Dle agentury Reuters Trump také prohlásil, že existuje shoda na patnácti bodech a že íránští představitelé souhlasili s tím, že Írán nebude mít jadernou zbraň.
Před začátkem války procházela Hormuzským průlivem zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Kvůli hrozbám a útokům na lodě ze strany Íránu se provoz snížil přibližně o devadesát procent, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy i plynu.
