Jaderná zbraň

Americko-izraelské údery zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák. Píší to agentury s odkazem na místní média. Jeruzalém úder v Aráku potvrdil. Íránská média hovoří rovněž o desítkách obětí útoků v Komu a v provinciích Východní Ázerbájdžán a Kermánšáh. Zasaženy byly údajně obytné budovy. Írán naopak udeřil na izraelský Tel Aviv, kde podle médií zemřel jeden člověk.

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Tvrdí to analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT), za kterým stojí washingtonský nadstranický think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies – CSIS).

Schopnost Íránu obohacovat uran byla zničena červnovými údery a Teherán se ji posléze nesnažil obnovit, sdělila při svém středečním vystoupení v Senátu USA šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová. Nebezpečím, že Írán získá jadernou zbraň, zdůvodnily Izrael i Spojené státy letošní údery na tuto zemi. Podle šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffea Írán pracoval na balistických střelách schopných zasáhnout Evropu, uvedla agentura AP.

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.

Vzdušný úder USA a Izraele na budovu pohraniční stráže na západě Íránu v neděli zabil 43 členů bezpečnostních složek a desítky lidí zranil, tvrdí íránská média. Americký prezident Donald Trump řekl, že údery zabily 48 vysokých íránských představitelů. Při vojenské operaci Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu započaté v sobotu byli zabiti v akci také tři američtí vojáci a dalších pět bylo vážně zraněno.

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných po údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl v sobotu ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin. Ukrajinská armáda později sdělila, že střelami domácí výroby Flamingo zasáhla v tomto ruském regionu závod na výrobu raket. Podle agentury TASS se ukrajinské drony pokusily útočit také na podniky v Almeťjevsku v Tatarstánu.

Gruzínské bezpečnostní složky zatkly ve městě Kutaisi dva cizince, kteří se pokoušeli nelegálně koupit uran a radioaktivní látku cesium-137 a přepravit je do jiného státu. S odkazem na tamní tajnou službu o tom píší gruzínský server Civil a agentura Reuters.

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Írán se nevzdá obohacování uranu ani v případě „války“, podle agentury AFP to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Vojenský tlak ze strany Spojených států podle něj Teherán nevyděsí. V souvislosti s posilováním vojenské přítomnosti USA v Perském zálivu pak šéf íránské diplomacie prohlásil, že americkým vojenským tlakem se Teherán nenechá vystrašit.

Teherán znovu a s větší silou vybuduje svá jaderná zařízení. O výrobu jaderné zbraně ale neusiluje. Místním médiím to podle agentury Reuters řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Spojené státy v červnu íránská jaderná zařízení bombardovaly a americký prezident Donald Trump varoval, že nařídí nové útoky, pokud se Teherán pokusí zařízení obnovit.

Americký prezident Donald Trump prý možná řekne ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že pokud válka neskončí, mohl by bránící se Ukrajině poskytnout naváděné střely Tomahawk s plochou drahou letu. Jeho prohlášení cituje agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve v neděli zmínil telefonický hovor s Trumpem – a to podruhé za dva dny. Kreml vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem hovořil právě o možném poskytnutí střel Tomahawk.

Severní Korea buduje podle expertů síť tajných vojenských zařízení, v nichž skladuje rakety. Jednu z nepřiznaných základen objevil nedávno u čínských hranic americký think tank Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Podle analytiků se v komplexu nacházejí i střely schopné nést atomové hlavice a zasáhnout pevninu USA. Pchjongjang tvrdí, že jaderné zbraně jsou nezbytné k odstrašení nepřátelských zemí.

Vedle extrémní síly a ničivosti vyvolávaly jaderné zbraně už od svého objevu strach kvůli radiačním důsledkům. Kvůli nim lidé v Hirošimě a Nagasaki umírali týdny, měsíce, ale dokonce i celé roky po explozi.

Když se stal Harry S. Truman americkým prezidentem, zjistil, že musí učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí. Rozhodnutí, které mohlo připravit o život statisíce lidí, ale také miliony životů zachránit. A to ohledně atomové bomby.

Izrael oznámil, že v úterý sestřelil raketu vypálenou z Jemenu. Útok přišel měsíc poté, co skončila krátká izraelsko-íránská válka, během které právě kvůli raketám deset tisíc Izraelců přišlo o domovy. Celou pětinu z nich tvoří lidé, kteří do Izraele přišli nedávno, zejména z Ruska a Ukrajiny.

Přesně před osmdesáti lety začala na zámku Cecilienhof Postupimská konference, která byla posledním velkým jednáním takzvané „velké trojky“ složené ze Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu (SSSR). Konference se do historie zapsala mimo jiné tím, že v jejím průběhu americký prezident Harry S. Truman informoval sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina o tom, že USA úspěšně odpálily první atomovou bombu v rámci testu Trinity.

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.

Republikánský senátor Lindsey Graham má ve Washingtonu unikátní postavení. Díky lichotkám přesvědčil prezidenta Donalda Trumpa k úderu na Írán, navíc patří mezi jeho vlivné poradce. Zároveň udržuje blízké vztahy s demokraty v otázkách podpory Ukrajiny. Jeho názory a vyjádření dráždí nicméně Trumpovu voličskou základnu a jeho vztah se současným prezidentem USA je čas od času turbulentní.