Spolu, nebo vůbec. Finsko chce do NATO vstoupit jen se Švédskem, zopakovala premiérka Marinová

Nahrávám video
Události ČT: Druhý den Mnichovské bezpečnostní konference
Zdroj: ČT24

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Švédsko s Finskem v posledních dnech opakovaně zdůraznily, že do NATO se chtějí přidat společně. Rozhodnutí nyní závisí jen na Turecku a Maďarsku, které se ratifikovat rozšíření Aliance zatím zdráhají. Turecko má výhrady zejména vůči Švédsku, kterému vyčítá přílišnou podporu Kurdů a nedostatečný respekt vůči islámu. Marinová v Mnichově rozhodnutí vstoupit do NATO společně zopakovala.

„Když Rusko napadlo Ukrajinu, hned ten den bylo zřejmé, že Finsko do NATO vstoupí. Když náš soused Rusko zaútočil na jiného souseda, tak to bylo očividné,“ řekla Marinová.

Prohlásila, že obě země se také dohodly, že chtějí do Aliance vstoupit společně nejen kvůli svému úzkému přátelství, ale také v zájmu aliančního plánování a kolektivnímu posílení obrany severu Evropy.

Tento svůj postoj obě země podle Marinové jasně sdělily i Turecku a Maďarsku. „Samozřejmě nemůžu vědět, jak se nějaká země rozhodne pokračovat v ratifikaci,“ řekla finská premiérka s tím, že vstup do NATO ale Finsko se Švédskem podniknou společně.

Finský ministr obrany Mikko Savola ale na okraj konference řekl, že jeho země do Aliance vstoupí i sama, pokud by Turecko ratifikovalo její členství, ale odmítlo tak učinit v případě Švédska.

Podobně se v Mnichově vyjádřil i finský prezident Sauli Niinistö. „Naše ruce jsou svým způsobem svázané. Požádali jsme o členství. Měli bychom teď říci: ,Ne, rušíme naši žádost?‘ Ne, to prostě nemůžeme udělat,“ podotkl.

Debata o klimatu

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a Marinová rovněž řekly, že prioritou nehledě na ruskou agresi zůstává ochrana klimatu. „Když jsem započala svůj mandát, mou prioritou byla Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal),“ řekla von der Leyenová.

Poznamenala, že krátce poté vypukla pandemie nemoci covid-19 a následovaly ruská invaze na Ukrajinu s energetickou krizí. „Směr ale neměníme,“ uvedla o ochraně klimatu a přechodu na klimaticky neutrální hospodářství.

Jsme pro dialog, tvrdí v souvislosti s konfliktem na Ukrajině Čína

Čínský diplomat Wang I na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že Čína si přeje bezpečnější svět. Mezi mocnostmi ale po zvládnutí pandemie nemoci covid-19 roste podle něj nedůvěra a zároveň přicházejí nové hrozby, jako jsou energetické či potravinové krize.

„Lidstvo tři roky bojovalo s covidem, ale svět není bezpečnější. Nedůvěra mezi velkými státy roste,“ řekl čínský diplomat. „Objevují se nové druhy hrozeb, jako jsou energetické a potravinové krize,“ uvedl.

Wang také zmínil, že Peking v souvislosti s Tchaj-wanem trvá na dodržování zásady jedné Číny a že Peking vždy stojí na straně míru a dialogu, což je rovněž čínský postoj k válce na Ukrajině. Čína podle něj podporuje mírové rozhovory a dialog.

Aby se svět stal bezpečnějším, je podle Wanga třeba vzájemný respekt, důvěra a spolupráce. „Uspět můžeme jen tehdy, pokud si budeme důvěřovat,“ řekl. Varoval také před vyhrocením sporů, které by mohly vyústit v jadernou válku. „Jadernému střetu musíme předejít,“ řekl.

Čína hodlá představit vlastní návrh urovnání konfliktu na Ukrajině, podrobnosti však diplomat nezmínil. Výslovně se nezmínil ani o Rusku, které Ukrajinu před rokem vojensky napadlo, řekl ale, že při řešení konfliktu je třeba postupovat s chladnou hlavou, což platí zejména pro Evropany. Sankční politika má podle něj často opačné dopady. Zdůraznil, že Čína není součástí války na Ukrajině, ale konflikt ji znepokojuje.

Wang se na okraj konference také setkal americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Šlo o první takové jednání mezi oběma diplomaty od incidentu s čínským balonem, který začátkem února Spojené státy sestřelily u svého pobřeží, protože ho považovaly za špionážní. Blinken zdůraznil, že incident už se nikdy nesmí opakovat.

Pavel a Lipavský jednali s Dudou

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zvolený prezident Česka Petr Pavel v sobotu v bavorské metropoli jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou mimo jiné o rozvoji vzájemného dopravního spojení. Pavel na Twitteru uvedl, že se těší na brzké setkání ve Varšavě. 

„Vztahy s polskými přáteli mají velkou váhu, o to víc v dnešních těžkých časech, kdy společně musíme pomoci i s řešením problémů za našimi hranicemi,“ napsal.

Nahrávám video
Brífink Petra Pavla v Mnichově
Zdroj: ČT24

„Diskutovali jsme o vzájemné spolupráci včetně dopravní infrastruktury a také o spolupráci v rámci Visegrádské skupiny (V4),“ napsal na Twitteru Lipavský. Duda zase na Twitteru zveřejnil video, na kterém si s Pavlem potřásá rukou.

Po výroku neúspěšného prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) z volební kampaně, ve kterém zpochybnil případnou pomoc Polsku a pobaltským zemím při jejich případném vojenském napadení, Pavel slíbil, že do Polska pojede na druhou zahraniční cestu. Pavel by rád krátce po inauguraci navštívil i Ukrajinu a Německo.
 

Pavel, Lipavský a Duda se setkali na společné snídani. Pavel, který chce konferenci v Mnichově využít k navázání vztahů a kontaktů pro svůj nadcházející prezidentský mandát, se v bavorské metropoli sešel také ke společné debatě s Lipavským. Pavel po zvolení opakovaně řekl, že chce, aby Hrad a vláda své zahraničněpolitické kroky koordinovaly.

Stoltenberg: NATO znamená bezpečnost pro Evropu

Na konferenci vystoupil i generální tajmeník NATO Jens Stoltenberg. Řekl, že bez Severoatlantické aliance by Evropa nebyla v bezpeční. „Je proto čas Alianci rozšířit a posílit. (…) Je to na Turecku,“ připomněl. 

Stoltenberg alianční země vyzval, aby zvýšily výdaje na společnou obranu. „Ano, peníze investované do obrany budou chybět jinde. Nic se ale nevyplatí více než obrana a bezpečnost,“ dodal.

Šéf NATO hovořil o tom, že napadení Ukrajiny mohlo šokovat, ale nemělo by nikoho překvapit. „Měsíce jsme se snažili Rusko zapojit do diplomatického úsilí,“ řekl s tím, že Putin se nakonec rozhodl pro válku. „Putin neplánuje mír, ale chce dále válčit, chystá další ofenzivy a mobilizuje stovky tisíc vojáků,“ varoval.

Stoltenberg odsoudil agresivní postoj Ruska a rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina vojensky napadnout Ukrajinu. Podle něj Rusko nesmí vyhrát, neboť by to bylo nejen katastrofou pro Ukrajinu, ale i ohrožením Evropy.

„Víme, že Peking velmi podrobně sleduje, jak vysokou cenu Moskva platí,“ řekl a dodal, že bezpečnost není regionální záležitostí, ale globální věcí. „U Číny se nesmíme dopustit stejné chyby, jakou jsme udělali s Ruskem,“ řekl.

Úspěch Putina na Ukrajině by mohl podpořit další autoritářské režimy, řekla Harrisová

Viceprezidentka USA Kamala Harrisová v Mnichově varovala Putina, že pachatelé válečných zvěrstev se budou za své činy zodpovídat. „Spravedlnosti musí být učiněno zadost,“ dodala. Rusko se podle ní chová barbarsky a nehumánně, páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. 

„Ruská vojska systematicky útočí proti civilistům, dopouštějí se znásilňování, zabíjení ve stylu poprav, bití a deportací,“ řekla Harrisová. Rusko podle ní donutilo stovky tisíc Ukrajinců odejít z vlasti do Ruska, a to včetně dětí. „Krutě odtrhává děti od rodin,“ uvedla. 

Viceprezidentka ujistila, že USA budou vždy stát na straně spravedlnosti. „A až se budoucí generace ohlédnout zpět, tak uvidí, že jsme dostáli úkolům, které jsou před námi,“ doplnila.

V projevu hovořila i o tom, že když byla v Mnichově na konferenci před rokem, varovala před blížící se ruskou invazí. „Nyní je rok poté a Ukrajina stále existuje, transatlantické partnerství je silnější než kdy dříve. A co je nejdůležitější, ukrajinský lid obstál,“ řekla. Zmínila, že USA stojí za svými spojeneckými závazky a že budou podporovat Ukrajinu, dokud to bude nutné.

Harrisová také řekla, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině uspět, neboť by to jen podpořilo další autoritářské režimy, které by mohly Moskvu následovat. Poukázala také na to, že vztahy mezi Pekingem a Moskvou se od počátku invaze prohloubily a že čínská podpora Rusku podkopává zásady mezinárodního práva. Zmínila také, že Moskvu podporují i Severní Korea a Írán.

Sunak chce zintenzivnit pomoc Ukrajině

Britský premiér Rishi Sunak v Mnichově vyzval spojence, aby zintenzivnili pomoc Ukrajině v boji proti ruské invazi. „Spojené království bude vždy stát na straně spravedlnosti a práva,“ řekl a dodal, že Londýn podporuje Ukrajinu od samého počátku. A nyní je podle premiéra ten správný čas spojeneckou pomoc zesílit.

Ukrajina podle Sunaka potřebuje střely dlouhého doletu, dělostřelectvo, obrněná vozidla a to vše by měla dostat. A Británie chce být první, která zbraně delšího dosahu ukrajinským silám poskytne. Londýn chce podle Sunaka také pomoci Ukrajině vybudovat letectvo. Uvedl, že poskytnutí letadel je komplikované, ale že zemím, které by tak mohly učinit hned, Británie pomůže.

Britský premiér rovněž připomenul slova Stoltenberga, že Ukrajina se jednou stane součástí Severoatlantické aliance. Do té doby by měla získat bezpečnostní záruky a jistoty. „Má na ně právo,“ řekl. O tom, jak by záruky mohly vypadat, by Aliance podle britského premiéra mohla jednat na příštím summitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...