Prezident

Česko si v pondělí 5. října připomíná 90 let od narození Václava Havla – dramatika, disidenta, politika a jedné z nejvýraznějších osobností novodobé historie země. Vzpomínkové akce, debaty či happeningy po celé republice se konaly už o víkendu a pokračovat budou v dalších dnech.

V Brazílii v neděli proběhlo první kolo volby prezidenta, který největší latinskoamerickou zemi povede v příštích čtyřech letech. Šanci na vítězství mezi více než desítkou kandidátů mají současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a jeho ideologický protějšek, pravicový senátor Flávio Bolsonaro. K volbám mohlo jít na 160 milionů voličů. Očekává se, že nikdo nezíská přes 50 procent hlasů a o hlavě státu se rozhodne až ve druhém kole 25. října.

Koaliční i opoziční politici se pozastavují nad tím, že se prezident Petr Pavel nezúčastní příští týden obecních voleb kvůli soukromé zahraniční cestě. Mluví o chybě, političtí představitelé by podle nich měli jít příkladem. Řekli to v Nedělní debatě České televize a v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Pavel má bydliště v Černoučku na Litoměřicku, podle Hradu ho chyba v plánování mrzí.

Prezident Petr Pavel se kvůli soukromé zahraniční cestě za týden nezúčastní hlasování ve volbách do zastupitelstva obce Černouček na Litoměřicku, oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Doplnil, že prezidenta chyba v plánování mrzí.

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Bílý dům nevpustí zpravodajskou televizi CNN na palubu prezidentského letounu Air Force One během sobotní cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura AP. Bílý dům podle ní oznámením z noci na sobotu naznačil další restrikce vůči části médií po zrušení některých akreditací do sídla prezidenta minulý pátek.

Stanice CNN a MSNOW a server Politico podávají žalobu proti administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim prezident nechal odebrat akreditace do Bílého domu. Zdůvodnil to tím, že tato média podle něj o činnosti vlády a prezidenta informují neobjektivně a lživě. Média uvádějí, že omezení je v rozporu s prvním dodatkem americké ústavy, který má mimo jiné garantovat svobodu tisku. Hlavní televizní stanice zároveň oznámily, že ze solidarity se CNN nebudou pokrývat Trumpovy aktivity. Na otevření nového heliportu pak nedodaly mikrofony a prezidentův proslov nebyl slyšet.

Vláda raději volí cestu poslaneckých návrhů zákona před vládními, aby obcházela standardní legislativní proces, prohlásil v Nedělní debatě předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Takový způsob předkládání návrhů vynechává připomínková místa. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel poukázal na to, že vláda postup neobvykle volí u robustních změn, například u stavebního zákona. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) Havel a Hřib volají po rychlejší práci kabinetu, což se jim tímto plní. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) řekl, že se toto dělo v minulosti a bude se dít i dál. Diskusi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval zákony o státních zaměstnancích a zahraniční službě. Změnám dle něj nepředcházela dostatečná odborná diskuze. Pochybnosti má ale také o souladu s ústavou, a to u části, která odjímá hlavě státu pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „Budeme muset veto pana prezidenta přehlasovat,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). Poslankyně počítá s tím, že o ústavnosti některých změn rozhodne Ústavní soud. „Státní služba a zrušení toho byrokratické molochu státní služby by byl cíl správný, legitimní, ale to legislativní provedení ze strany vládní koalice, to je jak u velké novely stavebního práva, to je za čtyři minus až za pět,“ říká místopředseda téhož výboru Karel Haas (ODS).

Nastal posun ve sporu nejvyšších ústavních činitelů, který se týká zahraniční politiky. Na příštím summitu NATO v albánské Tiraně bude Česko jako hlava delegace reprezentovat prezident Petr Pavel, potvrdil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Vysvětluje to tím, že se vláda už nechce s hlavou státu o účasti přít. Prezident rozhodnutí uvítal. Příští summit NATO se v Tiraně uskuteční buď na podzim 2027, nebo na začátku roku 2028. Přesné datum zatím Aliance neurčila. Prezident Pavel se má zároveň v pondělí s Babišem sejít. Pozvání na schůzku obdržel i šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).

Platy vrcholných politiků by mohly vzrůst od ledna o pět procent, pokud vládní koalice neprosadí v parlamentu zmrazení odměn. Prezident republiky by vůbec poprvé pobíral více než 400 tisíc korun měsíčně. Předsedové parlamentních komor a vlády by si polepšili o 15 400 korun na 324 100 korun za měsíc. Plat řadového poslance by se zvýšil o 5700 na 120 700 korun, vyplývá z výpočtu ČTK ze současného znění platového zákona.

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.

Třiasedmdesátiletý právník András Baka se ujal funkce maďarského prezidenta. Zvolila ho do ní vládní strana Tisza, zatímco opoziční Fidesz volbu bojkotoval. Předčasné ukončení mandátu jeho předchůdce Tamáse Sulyoka, kterého premiér Péter Magyar označoval za loutku režimu svého předchůdce Viktora Orbána, bylo součástí rychlých a výrazných změn ve fungování země, kterou současná vláda provádí. Úkolem prezidenta Baky bude mimo jiné dohlížet na jejich ústavnost. „Stav našich institucí je pouze jednou částí dědictví, s nímž se musíme vypořádat. Za nejzávažnější důsledek posledních let považuji hluboké rozdělení maďarské společnosti,“ prohlásil Baka v den svého zvolení.

Dvanáct lidí přišlo o život a dalších nejméně deset utrpělo zranění při noční nehodě polského autobusu na dálnici v Maďarsku, uvedl předseda maďarské vlády Péter Magyar. Policie předpokládá, že nehodu způsobil řidič, který usnul za volantem. Podle polských úřadů vezl autobus polské občany z pouti v Bosně.

Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let, informovala agentura AFP. Opatření podle ní představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě.

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Maďarský parlament zvolil novým prezidentem někdejšího předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku. Nominovala ho vládnoucí Tisza. Parlament, v němž má Tisza více než dvoutřetinovou většinu, zvolil novou hlavu státu poté, co minulý měsíc ústavní dodatek ukončil funkční období Tamáse Sulyoka. Baka byl jediným kandidátem, získal 140 hlasů. Poslanci opozičního Fideszu a křesťanských demokratů (KNDP) oznámili, že budou volbu i inauguraci bojkotovat.

Americký prezident Donald Trump se při červencovém odletu ze summitu NATO v Ankaře po určitou dobu ukrýval v kontejneru používaném na letištích pro dodávky jídla, aby mohl nepozorovaně opustit palubu prezidentského speciálu Air Force One. Uvádějí to deníky The Washington Post (WP) a The New York Times (NYT), podle něhož pak Trump z Turecka kvůli hrozbám ze strany Íránu neodletěl prezidentským speciálem, ale vojenským letadlem.

Maďarská vládní strana Tisza vybrala bývalého předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku za svého kandidáta na prezidenta, informovaly tiskové agentury. Očekává se, že András Baka bude v úterý zvolen v parlamentu novou hlavou státu.

Jeden z nejbližších poradců předsedy mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianniho Infantina po zveřejnění plánů na prodej práv na světové šampionáty rezignoval. Carlos Cordeiro označil návrh za špatnou dohodu pro fotbal a pro jeho budoucnost. Infantinovo jednání kritizoval také provozní ředitel FIFA Kevin Lamour.

Čeští záchranáři, kteří pomáhali na přelomu června a července po ničivém zemětřesení ve Venezuele, podle prezidenta Petra Pavla projevili profesionalitu i obětavost. Zhruba šesti desítkám záchranářů USAR týmu poděkoval v Jelením příkopu na Pražském hradě. Od hasičů pak převzal vyznamenání za humanitární pomoc Hrdina Venezuely první třídy, které Česku udělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová.

Rumunská stíhačka F-16 v pátek sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země, uvedl prezident Nicušor Dan. Podle ministerstva obrany se stroj v rumunském vzdušném prostoru nacházel zhruba hodinu a po sestřelení se zřítil hluboko v rumunském vnitrozemí.

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.