Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno oznámil, že jeho vláda zesílí tlak na Izrael. Dění v Pásmu Gazy pak označil za genocidu. V televizním projevu Sánchez řekl, že jeho země zakáže vstup na své území Izraelcům zapojených do bojů na palestinském území, které označuje za vyhlazování Palestinců, a vyhlásí na židovský stát zbraňové embargo. Posílí také svou humanitární pomoc pro obyvatele Pásma a zvýší podporu Palestinské samosprávě.
„To, co dělá Izrael, není obrana, je to vyhlazování národa, který se nemůže bránit,“ uvedl španělský premiér k situaci v Pásmu Gazy. Španělský úřad vlády vystoupení označil za představení „opatření proti genocidě v Pásmu Gazy“ a sám Sánchez toto slovo i použil. Dění v Pásmu označil „za jednu z nejhanebnějších událostí 21. století“. Dodal, že Madrid opakovaně odsoudil teroristické útoky Hamásu ze 7. října, které válku vyvolaly, a že „vždy bude podporovat právo Izraele na svou existenci a obranu“.
Sánchez uvedl, že jeho země vládním dekretem zastaví veškeré obchodování se zbraněmi a vojenským materiálem s Izraelem. Madrid také například neumožní využívat přístavy v zemi lodím, které převáží palivo pro izraelskou armádu. Mezi devíti oznámenými opatřeními je i „zákaz vstupu na španělské území všem osobám, které se přímo účastní genocidy, porušování lidských práv a válečných zločinů v Pásmu Gazy“. Španělsko prý začne oznámené kroky uplatňovat okamžitě.
„Víme, že všechna tato opatření nebudou stačit na zastavení invaze a válečných zločinů (v Pásmu Gazy), ale doufáme, že se zvýší tlak na (izraelského) premiéra (Benjamina) Netanjahua a jeho vládu, aby částečně ulevili utrpení, které zažívá palestinský lid,“ dodal s tím, že mezinárodní společenství nedokázalo zabránit událostem v Pásmu Gazy. Podle něj velké světové mocnosti vůči tamnímu dění prokazují „lhostejnost nebo komplicitu“ s izraelskou vládou.
V pondělí odpoledne také španělská vláda odsoudila střelbu na autobusové zastávce v Jeruzalémě, kde ráno podle policie dva Palestinci zabili šest lidí včetně jednoho Španěla.
Jeruzalém chystá reakci
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar reagoval slovy, že španělská vláda má vůči Izraeli „nepřátelskou politickou linii“. „Snaha zkorumpované Sánchezovy vlády odvést pozornost od (jejích) závažných korupčních skandálů neustálými protiizraelskými a antisemitskými útoky je evidentní,“ napsal ministr Saar na síti X a opět obvinil Sánchezovu vládu, že je „spojencem vrahů z Hamásu“.
Saar uvedl, že Izrael zakáže vstup na své území španělské vicepremiérce Yolandě Díazové a ministryni pro mládež Siře Regoové. Další opatření by mohl Saar oznámit po konzultacích s premiérem Netanjahuem. Španělsko v reakci na sankce vůči dvěma ministryním povolalo z Izraele ke konzultacím svou velvyslankyni.
Španělský premiér poukázal, že již dříve Madrid udělal řadu diplomatických kroků ve snaze ukončit válku v Pásmu Gazy a urovnat konflikt. „Španělsko nemá jaderné bomby, letadlové lodě ani velké zásoby ropy. Izraelskou ofenzivu nemůžeme zastavit, ale to neznamená, že se o to nemůžeme pokusit. Existují věci, za které stojí za to bojovat,“ řekl Sánchez. Mezi těmito kroky je i uznání palestinského státu, což Izrael ostře kritizuje. Španělsko v Evropské unii patří mezi státy, které jsou nejkritičtější vůči počínání Izraele v Pásmu Gazy.
Původ konfliktu
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v Pásmu 48 rukojmí, z nichž asi jen dvacet je stále naživu.
Podle posledních zveřejněných údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito více než 64 200 Palestinců, uvedla AFP. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a teroristy, považuje za spolehlivé.
Dění v Pásmu Gazy za genocidu označily například Amnesty International a další organizace na ochranu lidských práv. Izraelskou válku v Pásmu Gazy označilo na konci srpna za genocidu z právního hlediska i akademické Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS). Izrael tyto kritiky v minulosti odmítal.
Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, loni v listopadu vydal na izraelského premiéra zatykač Mezinárodní trestní soud, jehož jurisdikci Izrael neuznává.
Také vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v pondělí obvinil Izrael z masového zabíjení palestinských civilistů a páchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Türk už minulý měsíc řekl, že hladomor, který OSN v Gaze v srpnu vyhlásila, je přímým důsledkem jednání izraelské vlády. Ta popírá, že by hladomor na tomto území byl.
