Madrid

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.

Španělští poslanci v pátek odpoledne zamítli dva dekrety schválené tento týden vládou, které měly zvýšit ochranu nájemníků. Bytová krize v zemi vyvolala veřejné protesty, v pátek demonstrují tisíce lidí v Madridu před parlamentem. Legislativa neuspěla poté, co bývalý vládní spojenec – pravicová katalánská separatistická strana Junts – prohlásil, že tato opatření by v konečném důsledku vedla k omezení nabídky na trhu s bydlením. Vláda po hlasování podle médií zváží uspořádání předčasných voleb, což požaduje opozice, ale premiér Pedro Sánchez to dosud odmítal.

Španělská levicová vláda se shodla na návrhu bytové reformy, která by měla chránit nájemníky. Jedná se o kompromisní řešení, které nemá odradit od stavby nových domů. Ve Španělsku jich chybí 750 tisíc a nájmy se rychle zdražují. Jejich průměrná výše je skoro stejně vysoká jako průměrná měsíční mzda. Současná krize bydlení vyvolala řadu protestů. „Platím sedm set euro (17 tisíc korun) měsíčně za jeden pokoj,“ sdělila demonstrantka v Madridu Marta Pérezová. Problém se dotýká všech generací. Roznětkou protestů bylo skokové zvýšení nájmu 78leté Maricarmen Abascalové a její vystěhování poté, co její byt převzal investiční fond.

Invalidní důchodkyně Maricarmen Abascalová, kterou 23. září vystěhovali z bytu, kde žila přes 70 let, se bude moct vrátit domů, řekla její právnička Beatriz Durová. Ta dosáhla dohody s investiční skupinou Urbagestión, která koupila byt, v němž Abascalová bydlela, a pětinásobně v něm zvedla nájemné, což posléze vedlo k vystěhování seniorky. Příběh Abascalové vyvolal celostátní protesty, které jednak podporují důchodkyni a jednak žádají řešení krize bydlení v zemi. Na hlavním madridském náměstí dál táboří stovky lidí, zatímco vláda v úterý schválila dva zákony, které mají situaci zlepšit.

V Madridu protestovaly tisíce lidí proti vládnímu řešení červencového hromadného příchodu běženců do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky. Levicový kabinet také demonstrující obviňovali z toho, že nechrání hranice, a požadovali předčasné parlamentní volby, napsala agentura AFP. Podle zástupce vlády přišlo asi dvacet tisíc osob, organizátoři odhadují účast na 180 tisíc. Jiná sobotní demonstrace ve španělské metropoli pak mířila na lepší ochranu nájemníků v době rostoucích nákladů na bydlení.

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.

Obrat živé hudby se od konce pandemie covidu-19 výrazně zvýšil, přibývá publika a rostou také ceny vstupenek. Redakce RTVE se hudebního průmyslu ptala, co tento trend pohání a jaké dopady má uvnitř i vně samotného odvětví.

Španělští poslanci ve čtvrtek schválili zákon, jenž umožní získat občanství lidem, kteří se narodili v Západní Sahaře do roku 1977, a jejich dětem. Informují o tom španělská média, podle nichž by se to mohlo týkat zhruba 100 tisíc lidí. Agentura EFE napsala, že podle marockých médií schválení této normy může být dalším zdrojem napětí mezi Madridem a Rabatem, jejichž vztahy naposledy poškodila migrační krize v Ceutě, která stále trvá.

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.

Patnáct dní po náporu více než 72 tisíc migrantů na hranici s Marokem má život ve španělské Ceutě daleko k normálu. V exklávě na severu Afriky stále zůstávají tisíce nově příchozích. „Necítíme se bezpečně. Byly už případy bitek, násilnictví a krádeží,“ sdělila turistická průvodkyně v Ceutě Karol. Místní úřady kritizují vládu v Madridu za jejich pomalé vyhošťování. Centrální vláda zatím do exklávy vyslala navíc pět set policistů a pohraničníků. Ti jen ve čtvrtek zastavili dva čluny, které se v mlze snažily proplout na evropskou pevninu.

Nad příčinou vpádu desítek tisíc migrantů do Ceuty stále visí otazníky. Podle některých analytiků mohlo Maroko touto cestou reagovat na nedávné oteplování vztahů mezi Madridem a Alžírem, který podporuje separatisty ze Západní Sahary. K podobné dramatické události totiž došlo v roce 2021, kdy Rabat nebránil migrantům v cestě a zřejmě se tak snažil vyvinout tlak na Španělsko, aby změnilo postoj k otázce Západní Sahary, kterou si nárokuje. Maroko vinu odmítá.

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.

Rozsáhlé požáry u Bordeaux se v noci na středu nešířily, boj hasičů s ohněm má ale podle předpovědi v následujících hodinách ztížit nárůst teplot a zesílení větru. Teploty mají v oblasti překonat čtyřicet stupňů Celsia, píší agentury Reuters a AFP. Požár v departementu Gironde spálil od minulého týdne více než 42 tisíc hektarů a donutil k evakuaci přes 220 tisíc lidí. Situace v okolí Madridu je zatím příznivá, následujících 12 hodin bude rozhodujících, řekl premiér Pedro Sánchez.

Úplné zatmění Slunce nebylo na Pyrenejském poloostrově pozorováno od roku 1905 a na Kanárských ostrovech od roku 1959. Před více než sto lety bylo za centrum pozorování považováno město Burgos v severním Španělsku. Letos jím bude Guadalajara, která leží severovýchodně od Madridu.

Francie v úterý nařídila evakuaci dalších čtyř tisíc lidí kvůli požárům. Země patrně zažívá největší evakuaci obyvatelstva v dějinách mimo období války, píše AP. Rozhodnutí o evakuaci padlo poté, co návrat veder ohrozil křehkou kontrolu hasičů nad rozsáhlým lesním požárem západně od Bordeaux. Španělsko naopak od úterních 17:00 odvolalo evakuace některých obcí, které dříve úřady nařídily kvůli rozsáhlému požáru v madridském regionu a okolí.

Rozsáhlé lesní požáry ve Francii se v noci na pondělí nerozšířily, uvedly místní úřady. Ministerstvo zahraničí přesto varovalo před cestami do zasaženého departementu Gironde. Čechy, kteří se tam nacházejí, vyzvalo k odjezdu. Své domovy v regionu opustilo přes 220 tisíc lidí. Ve Španělsku se očekává návrat prvních evakuovaných lidí, ale situace tam podle úřadů zůstává složitá. S požáry se potýkají rovněž Itálie či Skotsko.

Francie dál bojuje s požáry, dalších 55 tisíc obyvatel se musí evakuovat z vesnic v okolí Bordeaux. Plameny se dál šíří od pobřeží směrem do vnitrozemí. Francie aktuálně eviduje celkem asi třicet aktivních ohnisek. Jižně od Bordeaux byla do odvolání přerušena železniční doprava i dálnice do Španělska. Požáry dál zuří i ve Španělsku, premiér Pedro Sánchez uvedl, že jeho zemi čekají ještě těžké hodiny, informuje agentura AFP.

Francouzské úřady v noci na sobotu nařídily preventivní evakuaci sedmi obcí v okolí Bordeaux kvůli rozsáhlým lesním požárům, které se k oblasti blíží. V těchto obcích žije přes 170 tisíc lidí, ale dvou z nich se evakuace týká jen částečně. Již k pátečnímu večeru se přitom podle úřadů v jihozápadní Francii muselo evakuovat 141 tisíc lidí, část z nich se od sobotního večera může vrátit zpět. Francouzský premiér Sébastien Lecornu v sobotu večer na síti X uvedl, že ve Francii je nadále asi třicet aktivních lesních požárů a spáleno už bylo téměř sto tisíc hektarů půdy. Sousední Španělsko kvůli požárům vyhlásilo národní stav nouze, jeden muž při požáru zahynul.

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.

Kontroly na hranici mezi Španělskem a Gibraltarem ve středu krátce po půlnoci skončily. Píší to agentury AFP a AP. Je to výsledek dohody podepsané v úterý mezi Británií a Evropskou unií o statusu tohoto britského území na jihu Pyrenejského poloostrova. Jedním z cílů ujednání bylo právě odstranění pozemní hranice.

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.

Evropským městům podle nové zprávy evropské ekologické organizace Transport & Environment hrozí, že do roku 2040 přijdou o tisíce parkovacích míst. Důvodem je zvětšování nových aut a dominance SUV v prodejích.