Pedro Sánchez

Španělská vláda schválila dva dekrety, které mají pomoci při řešení bytové krize. Podobné návrhy přitom minulý týden odmítl parlament, což přimělo premiéra Pedra Sáncheze vypsat předčasné volby na 29. listopadu, napsaly agentury AP a Reuters. Nová opatření mimo jiné prodlužují ochranu zranitelných nájemníků před vystěhováním do roku 2030 a regulují některé formy nájemního bydlení, uvedl Reuters.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pondělí ráno vyhlásil předčasné volby – budou se konat v neděli 29. listopadu. Vláda později návrh potvrdila. V krátkém prohlášení z paláce Moncloa premiér řekl, že chce rozšířit levicovou a progresivní koalici, která vládne v zemi v posledních letech. Předčasné volby žádala pravicová opozice i někteří provládní politici. „Konečně se opět ozve většina,“ reagoval šéf Lidové strany (PP) Alberto Núñez Feijóo, jehož strana má v parlamentu nejsilnější klub.

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.

Španělští poslanci v pátek odpoledne zamítli dva dekrety schválené tento týden vládou, které měly zvýšit ochranu nájemníků. Bytová krize v zemi vyvolala veřejné protesty, v pátek demonstrují tisíce lidí v Madridu před parlamentem. Legislativa neuspěla poté, co bývalý vládní spojenec – pravicová katalánská separatistická strana Junts – prohlásil, že tato opatření by v konečném důsledku vedla k omezení nabídky na trhu s bydlením. Vláda po hlasování podle médií zváží uspořádání předčasných voleb, což požaduje opozice, ale premiér Pedro Sánchez to dosud odmítal.

Španělské ministerstvo obrany zahájí interní vyšetřování s cílem „objasnit případnou individuální odpovědnost“ týkající se dění v exklávě Ceuta. Organizace Amnesty International údajné útoky a ponižování migrantů ze strany armády odsoudila.

Španělská levicová vláda se shodla na návrhu bytové reformy, která by měla chránit nájemníky. Jedná se o kompromisní řešení, které nemá odradit od stavby nových domů. Ve Španělsku jich chybí 750 tisíc a nájmy se rychle zdražují. Jejich průměrná výše je skoro stejně vysoká jako průměrná měsíční mzda. Současná krize bydlení vyvolala řadu protestů. „Platím sedm set euro (17 tisíc korun) měsíčně za jeden pokoj,“ sdělila demonstrantka v Madridu Marta Pérezová. Problém se dotýká všech generací. Roznětkou protestů bylo skokové zvýšení nájmu 78leté Maricarmen Abascalové a její vystěhování poté, co její byt převzal investiční fond.

Premiér Spojeného království Andy Burnham v rozhovoru pro BBC naznačil, že návrat do EU patří mezi možnosti, které by jeho vláda mohla zvážit s cílem přetvořit dlouhodobé vztahy s Evropou. Dříve se v úterním projevu na sjezdu Labouristické strany zavázal prozkoumat možnosti užších vazeb s Unií na summitu, který se uskuteční letos. Francouzský prezident Emmanuel Macron a španělský premiér Pedro Sánchez se shodli, že by návrat Velké Británie do EU uvítali.

Invalidní důchodkyně Maricarmen Abascalová, kterou 23. září vystěhovali z bytu, kde žila přes 70 let, se bude moct vrátit domů, řekla její právnička Beatriz Durová. Ta dosáhla dohody s investiční skupinou Urbagestión, která koupila byt, v němž Abascalová bydlela, a pětinásobně v něm zvedla nájemné, což posléze vedlo k vystěhování seniorky. Příběh Abascalové vyvolal celostátní protesty, které jednak podporují důchodkyni a jednak žádají řešení krize bydlení v zemi. Na hlavním madridském náměstí dál táboří stovky lidí, zatímco vláda v úterý schválila dva zákony, které mají situaci zlepšit.

V Madridu protestovaly tisíce lidí proti vládnímu řešení červencového hromadného příchodu běženců do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky. Levicový kabinet také demonstrující obviňovali z toho, že nechrání hranice, a požadovali předčasné parlamentní volby, napsala agentura AFP. Podle zástupce vlády přišlo asi dvacet tisíc osob, organizátoři odhadují účast na 180 tisíc. Jiná sobotní demonstrace ve španělské metropoli pak mířila na lepší ochranu nájemníků v době rostoucích nákladů na bydlení.

Nedostatek dostupného bydlení je stále větší bolestí celé Evropy. Ve Španělsku, kde chybí 800 tisíc bytů, je krize obzvlášť hluboká a nyní doslova explodovala. Madridské úřady po dlouhé soudní bitvě vystěhovaly z bytu, kde žila více než sedm desetiletí, 87letou zdravotně postiženou seniorku. Bezohledný krok odstartoval protesty napříč velkými městy. K situaci se vyjádřil i premiér Pedro Sánchez. „Vystěhování Maricarmen (Abascalové) je společenskou tragédií, kterou nemůžeme akceptovat,“ uvedl. Levicová centrální vláda prosazuje silnější ochranu nájemníků. Tato ambice ale v rozděleném parlamentu naráží na odpor.

Španělští poslanci ve čtvrtek schválili zákon, jenž umožní získat občanství lidem, kteří se narodili v Západní Sahaře do roku 1977, a jejich dětem. Informují o tom španělská média, podle nichž by se to mohlo týkat zhruba 100 tisíc lidí. Agentura EFE napsala, že podle marockých médií schválení této normy může být dalším zdrojem napětí mezi Madridem a Rabatem, jejichž vztahy naposledy poškodila migrační krize v Ceutě, která stále trvá.

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.

Ředitel španělské národní policie Francisco Pardo ve středu odpoledne popřel informaci médií, že by nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do španělské Ceuty na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Podle některých médií takovou informaci obsahovala zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska se informaci v úterý večer dozvěděl z médií a napsal dopis s dotazem policejnímu šéfovi Pardovi.

Španělské ministerstvo obrany nařídilo odvolat vycházkové povolenky a zrušit volno vojákům, kteří slouží v jednotkách umístěných v Ceutě na africkém kontinentu, uvádí španělská média. Velitelé pak nemají udělovat nové volno četníkům v Ceutě kvůli zvýšenému migračnímu tlaku, píše deník El País. Kroky zřejmě souvisí s obavami o další pokus o masivní přechod hranice s Marokem. Na konci července do města přišlo podle nového odhadu na 80 tisíc lidí.

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.

Nad příčinou vpádu desítek tisíc migrantů do Ceuty stále visí otazníky. Podle některých analytiků mohlo Maroko touto cestou reagovat na nedávné oteplování vztahů mezi Madridem a Alžírem, který podporuje separatisty ze Západní Sahary. K podobné dramatické události totiž došlo v roce 2021, kdy Rabat nebránil migrantům v cestě a zřejmě se tak snažil vyvinout tlak na Španělsko, aby změnilo postoj k otázce Západní Sahary, kterou si nárokuje. Maroko vinu odmítá.

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Podle italského ministerstva vnitra se opatření nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnil resort. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty. Situace ve španělské Ceutě se podle zpráv uklidnila, dle starosty města Juana Jésuse Vivase ale ještě není v normálu.

Ministři vnitra EU budou v úterý prostřednictvím videokonference jednat o migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo na 50 tisíc migrantů z Maroka. Skoro všichni už z města v pátek odešli, zůstává tam několik tisíc příchozích. Termín jednání unijních ministrů oznámilo v sobotu dle agentury AFP Irsko, které tento půlrok předsedá Radě EU.

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.

Rozsáhlé požáry u Bordeaux se v noci na středu nešířily, boj hasičů s ohněm má ale podle předpovědi v následujících hodinách ztížit nárůst teplot a zesílení větru. Teploty mají v oblasti překonat čtyřicet stupňů Celsia, píší agentury Reuters a AFP. Požár v departementu Gironde spálil od minulého týdne více než 42 tisíc hektarů a donutil k evakuaci přes 220 tisíc lidí. Situace v okolí Madridu je zatím příznivá, následujících 12 hodin bude rozhodujících, řekl premiér Pedro Sánchez.

Francie v úterý nařídila evakuaci dalších čtyř tisíc lidí kvůli požárům. Země patrně zažívá největší evakuaci obyvatelstva v dějinách mimo období války, píše AP. Rozhodnutí o evakuaci padlo poté, co návrat veder ohrozil křehkou kontrolu hasičů nad rozsáhlým lesním požárem západně od Bordeaux. Španělsko naopak od úterních 17:00 odvolalo evakuace některých obcí, které dříve úřady nařídily kvůli rozsáhlému požáru v madridském regionu a okolí.

Rozsáhlé lesní požáry ve Francii se v noci na pondělí nerozšířily, uvedly místní úřady. Ministerstvo zahraničí přesto varovalo před cestami do zasaženého departementu Gironde. Čechy, kteří se tam nacházejí, vyzvalo k odjezdu. Své domovy v regionu opustilo přes 220 tisíc lidí. Ve Španělsku se očekává návrat prvních evakuovaných lidí, ale situace tam podle úřadů zůstává složitá. S požáry se potýkají rovněž Itálie či Skotsko.

Francie dál bojuje s požáry, dalších 55 tisíc obyvatel se musí evakuovat z vesnic v okolí Bordeaux. Plameny se dál šíří od pobřeží směrem do vnitrozemí. Francie aktuálně eviduje celkem asi třicet aktivních ohnisek. Jižně od Bordeaux byla do odvolání přerušena železniční doprava i dálnice do Španělska. Požáry dál zuří i ve Španělsku, premiér Pedro Sánchez uvedl, že jeho zemi čekají ještě těžké hodiny, informuje agentura AFP.