Humanitární pomoc

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.

Maďarsko se nepřipojilo k takzvané Karpatské osmičce, kterou inicioval Kyjev a která má posílit regionální spolupráci, vyplývá z vyjádření maďarského premiéra Pétera Magyara. Mezi Kyjevem a Budapeští v této souvislosti podle serveru Euronews znovu vzrostlo napětí. Magyar se v pondělí pozdě večer na sociálních sítích dostal do sporu s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.

Madrid spolupracuje s Marokem, aby se 23. září neopakoval červencový příliv migrantů do španělské exklávy Ceuta. Africká země kvůli tomu opevňuje hranice. V Ceutě zůstává na osm až deset tisíc migrantů. Ubytovacích zařízení pro tak velké množství lidí je ale málo. Asi čtyři tisíce z nich tak žijí na ulicích. Proti situaci, kterou označují za neudržitelnou, v neděli protestovaly stovky obyvatel Ceuty. Radikální demonstranti dokonce napadli vůz poslankyně za tuto autonomní oblast. Domnívali se, že v autě jsou levicoví aktivisté, kteří do exklávy vyrazili s humanitární pomocí pro migranty. Pravicová vláda v Ceutě násilí odsoudila. Dodala ale, že chápe, proč jsou demonstranti situací unavení. Dalších několik stovek jich tři kilometry od marockých hranic protestovalo poklidně. „Toto se dalo vyřešit hned od první minuty, ale oni nás nechali na holičkách. Toto je španělská a evropská hranice a oni nás nechali na holičkách,“ míní obyvatelka exklávy jménem Lucía.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v horském středisku Bukovel na západě Ukrajiny přivítal lídry a představitele zemí takzvané Karpatské osmičky, jejíž třídenní summit tam začíná. V úvodním projevu ohlásil, že první den budou podepsány investiční a obchodní dohody v objemu jedné miliardy eur (přes 24 miliard korun). Uskupení tvoří vedle Ukrajiny také Slovensko, Polsko, Maďarsko, Česko, Rakousko, Rumunsko a Srbsko. Česko zastupuje místopředseda Senátu Jiří Drahoš (STAN), potvrdila Lada Faldynová z tiskového oddělení Senátu.

Osmadvacetiletá Viktorija Kolomijecová má od dětství sluchové postižení a používá naslouchátko. Navzdory každodennímu ostřelování zůstává v Kramatorsku poblíž frontové linie a stará se asi o dvě desítky starších a osamělých lidí, kteří jsou téměř nebo úplně neslyšící. Neslyší sirény, bzukot dronů ani výbuchy.

Miliony Syřanů se po skončení občanské války vracejí domů, často ale do zničených měst a vesnic, kde chybí bydlení, práce i základní infrastruktura. S opravami domů a zajištěním nezbytných potřeb proto pomáhají humanitární organizace. Nějakou formu podpory přitom stále potřebuje 16 z 25 milionů obyvatel země. Mezinárodní pomoci však ubývá a OSN loni získala na své programy v Sýrii jen třetinu požadovaných prostředků.

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.

Americký herec a režisér George Clooney při středečním zahajovacím ceremoniálu benátského filmového festivalu převzal Zlatého lva za celoživotní dílo. Pětašedesátiletý Clooney patří mezi nejznámější tváře Hollywoodu a časté hosty benátského festivalu, který ve středu zahájil svůj 83. ročník. Ceremoniálu se zúčastnil po boku své manželky Amal Clooneyové.

Na nejméně 788 vzrostl počet mrtvých po ničivé bleskové povodni, která ve středu zasáhla sever Nepálu. Podle agentury Reuters to uvedl nepálský úřad pro zvládání katastrof. V sousedním Tibetu, který povodeň také zasáhla, zahynulo podle čínských úřadů přinejmenším šestnáct lidí.

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.

Povodeň, která nastala ve středu po uvolnění části ledovce, zasáhla pohraničí Tibetu a Nepálu. Nepálská policie potvrdila, že počet obětí vzrostl na minimálně 389. Mezi více než tisícem pohřešovaných jsou lidé z více než třiceti zemí, uvedla agentura AP. Záchranářům v Nepálu pomáhá tamní armáda i policie. V místě sesuvu ledovce vzniklo jezero, které se zvětšuje a hrozí vylitím, píše Reuters. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že mezi pohřešovanými či zemřelými neeviduje české občany.

Devatenáctý srpen je Světovým humanitárním dnem. Z podnětu Valného shromáždění OSN od roku 2008 vzdává hold organizacím a dobrovolníkům, kteří na celém světě pomáhají lidem v nouzi i těm, kteří se ocitnou v ohrožení života. Humanitární pracovníci tak často činí s nasazením toho vlastního. V loňském roce čelil dle kanadsko-australské databáze útoku nebo únosu rekordní počet z nich. Bylo jich více než devět set, přičemž 350 zemřelo. „Vážíme si obětavých pracovníků, kteří poskytují životně důležitou pomoc milionům lidí v nouzi. Zároveň se setkáváme s děsivou pravdou: sloužit druhým je nebezpečnější než dřív,“ poznamenal generální tajemník OSN António Gutteres. Kromě hrozby fyzickou likvidací navíc čelí humanitární pracovníci i dalším překážkám. Například neobdržení dotací a krácení rozpočtů na pomoc, bránění v přístupu k potřebným, dezinformacím či erozi důvěry.

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.

Od návratu extremistického hnutí Taliban do čela Afghánistánu uplynulo pět let. Zatímco scény chaotického stahování západních diplomatů, humanitních pracovníků a vojáků upadají v zapomnění, hluboká krize v chudém státě pokračuje. Přes čtrnáct milionů lidí – čtvrtina obyvatelstva – každý den trpí nejistotou, jestli nebude mít hlad. Současně se v zemi prohlubuje krize v oblasti práv žen.

Nejméně 250 lidí zahynulo při pondělním zemětřesení v Kolumbii, informuje v úterý večer SELČ agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady. Počet zraněných stoupl podle dostupných údajů na více než tisíc. Nejvíce mrtvých nyní hlásí třetí nejlidnatější město země Cali. Otřesy podle kolumbijské asociace hlavních měst regionů Asocapitales zničily 61 budov a poškodily dalších 1575 domů. Jde o nejsilnější zemětřesení v zemi v tomto století. Ministerstvo zahraničí vyzvalo Čechy v Kolumbii, aby necestovali do oblastí zasažených otřesy.

Kvůli ruským útokům nezůstala na Ukrajině žádná tepelná elektrárna celá a nepřítel se snaží udělat Ukrajincům život nesnesitelným, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své první návštěvě v metropoli Srbska, tradičního ruského spojence.

Nový systém v darování drogerie, oblečení či nábytku má pomoci potřebným i dárcům. Poptávka po těchto komoditách roste, ale v humanitárních organizacích dochází. Dárci totiž dosud museli u tohoto zboží odvést DPH, teď by se mělo blížit nule. Podle Finanční správy zpřesnění pravidel povede k efektivnějšímu využívání ekonomických zdrojů, k omezení vzniku odpadu a k rozvoji charitativních a humanitárních aktivit.

Bilance obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostla na 5069. Dalších 16 740 lidí je zraněno a 17 907 je bez domova, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Počet obětí uváděný ve čtvrtek byl 4930, počet zraněných a vysídlených je již několik dní stejný.

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než sto na 4930. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.

Irské misionářské organizace loni pomohly více než milionu lidí v Africe, Asii a Latinské Americe, vyplývá z údajů irské rozvojové organizace Misean Cara. Pomoc poskytovaly navzdory celosvětové krizi financování humanitárních a rozvojových programů, kterou vyvolalo ukončení americké zahraniční pomoci.

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.

Čeští záchranáři předpokládají, že po zemětřesení ve Venezuele přežívají v části poškozených budov lidé. Budou se snažit zachránit ty, kterým lze pomoci, uvedli před odletem z pražského letiště do místa katastrofy. Česko vyslalo do Venezuely sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů z týmu USAR specializovaného na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odcestovali z Prahy krátce po sobotním poledni, přistáli krátce po půlnoci SELČ. Celkově již do jihoamerické země dorazilo přes 1600 záchranářů ze zahraničí.