Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.

Cena severomořské ropy Brent postupně vzrostla o 9,2 procenta a uzavřela na 100,46 USD (přes 2100 korun) za barel, když během dne stoupla až na 101,6 USD (asi 2150 korun). Americká lehká ropa WTI zdražila o 9,7 procenta na 95,70 USD (2025 korun) za barel. Ceny obou kontraktů uzavřely na nejvyšší hodnotě od srpna 2022.

Omán evakuoval všechny lodě z klíčového vývozního terminálu u Hormuzského průlivu a v iráckých vodách v noci na čtvrtek íránské lodě naložené výbušninami zasáhly dva tankery s palivem, které začaly hořet. Dalším znakem napětí je, že čínské rafinérie začaly rušit dohodnuté dodávky rafinovaných paliv, včetně benzinu a nafty, uvedla agentura Bloomberg.

Izraelské a americké síly poslední únorový den zahájily útok na Írán. Ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, jež hostí americké vojenské základny.

Problematický průliv

Doprava v klíčovém Hormuzském průlivu v důsledku války klesla o devadesát procent. Při normálním provozu úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu. Banka Citigroup odhaduje, že kvůli narušení dopravy přes Hormuzský průliv trh s ropou přichází o sedm až jedenáct milionů barelů denně.

Ve středu tři lodě u břehů Íránu zasáhly projektily, oznámila britská vojenská námořní služba (UKMTO) s tím, že jedno z plavidel bylo zasaženo v Hormuzském průlivu zhruba jedenáct námořních mil (dvacet kilometrů) severně od Ománu. Ve čtvrtek tiskové agentury informovaly, že nedaleko průlivu zasáhla kontejnerovou loď německé přepravní společnosti Hapag-Lloyd střepina. Na palubě lodi Source Blessing podle firmy vypukl požár, posádce se jej ale podařilo uhasit a nikomu se nic nestalo.

Teherán ve středu pohrozil, že přejde od odvetných úderů k nepřetržitým útokům na protivníky. „Nedovolíme, aby se ani jeden litr ropy dostal do USA, k sionistům (Izraeli) a jejich partnerům. Jakékoli plavidlo nebo tanker směřující k nim bude legitimním cílem,“ prohlásil podle agentury Reuters mluvčí centrálního íránského velení Ebráhím Zolfakarí, který zároveň pohrozil růstem ceny ropy na dvě stě dolarů za barel. Chameneí ve čtvrtek avizoval, že údery na cíle v arabských zemích Perského zálivu budou pokračovat.

List The Wall Street Journal (WSJ) minulý týden informoval, že Kuvajt začal omezovat těžbu na některých ropných polích, protože mu došly kapacity pro uskladnění nahromaděné ropy.

Mezinárodní agentura pro energii uvolní 400 milionů barelů

IEA ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, jednomyslně se na tom dohodlo 32 členských zemí. Jde o reakci na narušení trhu s ropou kvůli dopadům války na Blízkém východě, oznámil výkonný ředitel IEA Fatih Birol na mimořádném zasedání organizace.

Oznámený objem výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. „Potíže, kterým čelíme na trhu s ropou, nemají v historii obdoby. Proto jsem velmi rád, že členské země IEA reagovaly bezprecedentním kolektivním nouzovým opatřením,“ sdělil Birol. Členské státy IEA v současné době mají ve veřejných nouzových rezervách více než 1,2 miliardy barelů ropy.

Opatření podle analytika portálu Finlord Borise Tomčiaka pomůže vyrovnat nedostatek ropy na několik měsíců, ale potom se strategické rezervy vyčerpají. „A bude nutné, aby se buď odblokoval Hormuzský průliv, nebo aby se zvýšila produkce a export z jiných zemí,“ dodal s tím, že státy mimo kartel OPEC nicméně aktuálně nemají volnou kapacitu na to, aby výpadek z Perského zálivu dokázaly pokrýt. Analytici Bloombergu a institutu Ifo odhadují, že uvolněných 400 milionů barelů může dojít za devadesát až sto dní.

Nahrávám video

Prezident německého ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest proto vyzval k opatrnému nakládání s rezervami. „Jelikož nevíme, zda se tato válka ještě nevyhrotí a nebude trvat možná i několik měsíců, je namístě se ptát, zda je správné uvolňovat rezervy tak brzy,“ poznamenal. Ropné rezervy nejsou určeny k trvalému kompenzování výpadků dodávek, domnívá se Fuest. „V současné době ten nárůst cen energií ještě není tak velkým problémem,“ dodal.

Podle IEA jde o dočasné opatření

„Koordinované uvolnění nouzových zásob představuje významnou a vítanou rezervu, ale pokud nedojde k rychlému vyřešení konfliktu, zůstává pouze dočasným opatřením,“ upozornila ve čtvrtek IEA. „Konečný dopad konfliktu na trhy s ropou a plynem a na širší ekonomiku bude záviset nejen na intenzitě vojenských útoků a případných škodách na energetických aktivech, ale také, a to je zásadní, na délce trvání narušení lodní dopravy přes Hormuzský průliv,“ dodala agentura.

„Není to dlouhodobé řešení (…). Je to skutečně jen o nějakém uklidnění trhů a zmírnění prudkého nárůstu (cen ropy),“ sdělil o kroku IEA Martin Jirušek z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, podle něhož jsou prudká zvýšení cen dána panikou. „To, co Mezinárodní energetická agentura udělala, je uvolnění zásob v objemu nějakých čtyř denních celkových celosvětových spotřeb,“ dodal s tím, že se nejedná o něco, co by „spasilo svět“, ale o něco, co má zbrzdit náraz paniky.

Nahrávám video

Agentura DPA ve čtvrtek informovala, že Trump plánuje uvolnit ropu z amerických strategických rezerv. Podle středeční zprávy amerického ministerstva energetiky uvolní Spojené státy 172 milionů barelů. „Uděláme to a pak je doplníme,“ řekl k uvolnění rezerv stanici Local 12 šéf Bílého domu.

Americké ministerstvo energetiky sdělilo, že ropu začne uvolňovat od příštího týdne. Očekává se, že toto uvolňování potrvá přibližně čtyři měsíce, píše DPA. Podle vládních údajů jsou americké strategické ropné rezervy největšími nouzovými zásobami ropy na světě. Byly primárně zřízeny za účelem zmírnění dopadů krizí v dodávkách a plnění mezinárodních závazků.

Trump ve čtvrtek napsal, že pokud ceny ropy stoupají, Spojené státy na tom jako největší světový producent vydělají. Dodal, že důležitější je zastavit íránské „impérium zla“ a znemožnit Teheránu „získání jaderných zbraní a zničení Blízkého východu i světa“.

IEA hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii

Konflikt na Blízkém východě způsobil největší narušení dodávek ropy v historii, uvedla IEA v pravidelné měsíční zprávě. Agentura očekává, že dodávky suroviny v březnu klesnou o osm milionů barelů denně. Země Perského zálivu v důsledku války snížily celkovou produkci ropy nejméně o deset milionů barelů denně, což představuje zhruba desetinu světové poptávky, uvedla IEA. Bez rychlého obnovení přepravních tras se ztráty budou dál zvyšovat, dodala agentura.

„Obnovení těžby po uzavření vrtů potrvá týdny, v některých případech i měsíce, než se vrátí na úroveň před krizí, v závislosti na složitosti pole a na tom, kdy se do regionu vrátí pracovníci, vybavení a zdroje,“ poznamenala IEA.

Podle analýzy agentury DPA by dlouhodobě vyšší ceny ropy mohly pomoci Rusku. Moskva v rozpočtu na letošní rok počítá s průměrnou cenou barelu 59 dolarů. Protože ale na začátku roku ceny klesly pod tuto hodnotu, už plánovaný rozpočtový deficit se ještě zvětšil, uvedla DPA. Ceny kolem sta dolarů za barel by ale mohly rozpočtu pomoci. Agentura Reuters s odvoláním na vlastní výpočty ve čtvrtek odpoledne uvedla, že příjmy z daně na produkci ropy by se v březnu mohly v Rusku téměř zdvojnásobit.

Vzhledem k válce na Blízkém východě Spojené státy zvažují také uvolnění sankcí. Rusko by tak mohlo opět prodávat výrazně více energií za výrazně vyšší ceny. V tuto chvíli země prodává s velkými slevami, například svým hlavním zákazníkům v Číně a v Indii, protože do mnoha jiných států kvůli sankcím dodávat nemůže.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 8 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...