Při střetu jaderných mocností by Pákistán tahal za kratší provaz

Napětí mezi Dillí a Islámábádem po útoku na turisty v Kašmíru sílí. Regionální rivalové spolu vedli dříve několik válek, teď ovšem oba vlastní desítky atomových hlavic. Podle indologa Jiřího Krejčíka ale nejspíš zůstane jen u diplomatické roztržky. V případě války by se Pákistán ocitl v obtížné pozici, jelikož indická armáda má takřka dvojnásobek vojáků a výrazně víc tanků i další techniky.

Konflikt v převážně muslimském regionu Kašmír, kde ozbrojenci 22. dubna zaútočili na turisty, trvá již od roku 1947. Britská Indie se tehdy rozdělila na dva nezávislé státy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Indii a Pákistán. „Od roku 1972 jsou domluvení na hranici, která prochází zhruba půlkou území,“ řekl webu ČT24 Krejčík z Filosofického ústavu Akademie věd.

Rozdělený region zůstává jedním z nejvíce militarizovaných míst na světě. V indické části Kašmíru v současnosti působí půl milionu vojáků, kteří bojují proti dekády trvajícímu povstání, jež má desetitisíce civilních obětí.

Ztráta autonomie

Separatisté usilují o vytvoření sjednoceného nezávislého území Kašmíru, anebo o jeho připojení k Pákistánu. Současný prohinduistický kabinet indického premiéra Naréndry Módího přitom v roce 2019 učinil krok opačným směrem, když zrušil částečnou autonomii svazového státu Džammú a Kašmír. „Módího vláda jednostranně zrušila článek 370 (indické ústavy) a území byla degradována na svazová teritoria, takže teď jsou spravována z centra,“ upozornil Krejčík.

Podle indologa bylo cílem Dillí vrátit silně militarizovaný Kašmír, kde docházelo k častým teroristickým útokům, k normálnímu životu. „Zrušením autonomie se tam otevřela spousta dalších možností. Do té doby tam například směli vlastnit půdu jen občané tohoto svazového státu, teď to může být jakýkoliv občan indické unie. Jeden ze záměrů byl přitáhnout do Kašmíru investice a turisty, čímž se pozvedne místní ekonomika,“ vysvětluje Krejčík.

Módího kabinet tak podle něj chtěl povzbudit loajalitu tamních občanů, aby přestali požadovat větší a větší míru autonomie. „Počítalo se, že by mohlo dojít k migraci, demografickým změnám a do Kašmíru se dostane víc hinduistů z nížin, takže časem, za dvě generace, by konečně mohlo dojít k referendu (o budoucnosti indické části regionu), což je něco, k čemu se Indie zavázala už v roce 1948,“ poznamenal indolog.

Nejnovější incident ale uštědřil této myšlence velkou ránu. „Byl to teroristický útok, který nebyl vedený na nějaká vojska nebo bezpečnostní personál, ale přímo na turisty,“ konstatoval Krejčík. „Jedna z motivací (útočníků) bude velmi pravděpodobně zvrátit tyto procesy a vyvolat v Kašmíru násilnější hnutí odporu a zlomit loajalitu k indické vládě, která tam pořád je, i když si přejí větší míru autonomie,“ poznamenal expert.

Obyvatelé Kašmíru se podle něj nechtěli vzdát autonomie, a navíc jim vadí, že s nimi Nové Dillí věci nekonzultuje. „Cítí se odstrčení, chtěli by větší podíl na rozhodování,“ popsal smýšlení druhé strany indolog.

Nahrávám video

Ozbrojenci z Kašmírského odporu

K útoku na převážně indické turisty v přírodní oblasti u Pahalgamu, jíž se přezdívá „indické Švýcarsko“, se přihlásila nepříliš známá ozbrojená skupina Kašmírský odpor, známá také jako Fronta odporu, která v regionu začala působit v roce 2019, kdy v oblasti po změně statusu vládla mimořádná opatření. „Virtuální fronta“ tak nejprve fungovala hlavně přes sociální sítě, popisuje katarská televize al-Džazíra.

Kašmírský odpor se mimo jiné postavil proti zmíněnému povolení pobytu pro „cizince“, jež podle kritiků může pomoci indické vládě změnit složení obyvatelstva sporného regionu. „V důsledku toho bude násilí namířeno proti těm, kteří se pokoušejí o nelegální usazení,“ zmínila skupina na sociální síti Telegram.

Módího vláda v Kašmíru po útoku uzavřela více než polovinu turistických destinací v údolí, úřady prověřují bezpečnostní situaci a provádějí pátrací operace, píše britská BBC s tím, že mezi turisty v oblasti zavládla panika. Řada Indů pracujících v cestovním ruchu se navíc obává o živobytí, jelikož turismus je základní zdroj jejich příjmů. Jen loni Kašmír navštívilo asi 23 milionů lidí. Teď se ale turisté obávají, že začne válka. Nejistota by navíc mohla odradit také investory, které postupně začal region lákat.

Tisíce lidí v Kašmíru a Džammú odsoudily násilí, zatímco v Dillí a několika dalších městech vypukly protipákistánské protesty, které vyvolaly obavy z podněcování protikašmírských a protimuslimských nálad, uvedla americká stanice CNN.

Dillí dosud zjistilo totožnost dvou ozbrojenců, kteří útok na turisty údajně provedli. Podle indických úřadů jde o Pákistánce. Indičtí činitelé tvrdí, že skupina Kašmírský odpor je pouze odnoží pákistánské ozbrojené fronty Lashkar-e-Taiba (Armáda spravedlivých) a že Islámábád podporuje ozbrojené povstání v Kašmíru.

Pákistán ale útok odsoudil a tvrdí, že obyvatelům sporného regionu poskytuje pouze diplomatickou a morální podporu. Vyzval také k „neutrálnímu“ vyšetřování vražd a uvedl, že „zůstává odhodlán k míru“.

Zrušení víz i obchodování

Obě země od krvavého incidentu z minulého týdne zavedly řadu sankcí, včetně pozastavení víz pro občany svého souseda, kteří mají do konce dubna opustit jejich území. Pákistán uzavřel svůj vzdušný prostor indickým leteckým společnostem.

Konfederace indických obchodníků (CAIT) mezitím oznámila dohodu o úplném zastavení obchodu s Pákistánem. Ten se rovněž rozhodl pozastavit veškeré obchodní styky s Indií – včetně tras přes třetí země a tranzitu zboží do jiných zemí. Učinil tak poté, co Indie o den dříve uzavřela kontrolní stanoviště Attari, přes které vede klíčová obchodní trasa, píše agentura Reuters.

To bude mít podle šéfa Pákistánské obchodní rady dopad hlavně na pákistánský farmaceutický sektor, protože Indie vyváží do sousedního státu zejména léčiva. V roce 2019 Dillí zrušilo Islámábádu výhody, jež umožňovaly nižší sazby, což často vedlo k tomu, že obchodování probíhalo přes třetí země.

Server The Economic Times uvádí, že po teroristickém incidentu v Pulwamě v roce 2019 se navíc obchodní vztahy mezi zeměmi výrazně zhoršily, což vedlo k prudkému poklesu bilaterálního obchodu. Ten ještě v roce 2018 dosáhl téměř tří miliard dolarů, do roku 2024 ale klesl podle CAIT na zhruba 1,2 miliardy dolarů.

Pákistánský voják
Zdroj: Reuters/Stringer

Pozastavená dohoda o vodě i míru

Dillí v reakci na nejnovější incident v Kašmíru také pozastavilo dohodu o sdílení vody v řece Indus, jež byla ratifikována v roce 1960 a dosud nikdy nebyla zpochybňována navzdory válkám, které od té doby sousední země proti sobě vedly.

Islámábád zdůraznil, že jakýkoli pokus Indie omezit zásobování řeky Indus vodou bude považovat za válečný akt. „Indie stejně nemá žádné kapacity na to, aby Pákistán od té vody odstřihla. Nemá na to žádné přehrady a vybudované zavlažovací kanály, aby vodu přečerpala jinam. Vybudování té infrastruktury by trvalo třeba deset let. Takže je to spíš symbolický krok,“ dodává kontext Krejčík.

Dillí by mohlo podle něj tento krok použít jako páku při jednáních. Důležitější je však krok Islámábádu, jenž pozastavil platnost dohody z roku 1972, soudí indolog. „Říká tím, že neuznává linii kontroly, hranici uprostřed Kašmíru,“ upozornil expert.

Obavy z indické invaze

V posledních dnech došlo mezi vojáky obou států opakovaně k přestřelce z ručních palných zbraní v Kašmíru. Islámábád oznámil, že v úterý sestřelil nad oblastí indický průzkumný dron. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif v pondělí bez bližších podrobností varoval před možným vojenským vpádem Indie. „Posílili jsme naše síly, protože je to nyní něco bezprostředního,“ uvedl.

Dillí podle něj vyostřuje svou rétoriku vůči Islámábádu, a proto pákistánská armáda informovala vládu o možnosti intervence. Indie už 24. dubna zahájila rozsáhlá letecká a námořní cvičení, která by podle analytiků mohla připravit cestu k vojenské akci, všímá si Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Pákistánské vojenské vedení se pravděpodobně domnívá, že další konflikt s Indií by mohl zničit jeho armádu, ne-li celý stát, uvádí americká CIA v čerstvě odtajněné zprávě z roku 1993. Možnost rozpoutání války v té době odhadovala na dvacet procent, píší Economic Times. Zpráva amerického ministerstva zahraničí z roku 1989 tvrdí, že ačkoli je válka mezi oběma zeměmi nepravděpodobná, avšak existuje „vysoké“ riziko, že by se konvenční konflikt mohl zvrhnout v „jadernou výměnu“.

Podle Krejčíka ale odtajněné zprávy nejsou příliš relevantní, jelikož Pákistán tehdy ani neměl nukleární bombu. Indie uskutečnila první jaderný test v roce 1974, další pak v roce 1998. O pár týdnů později se přidal Pákistán, připomíná časopis Time.

Srovnání vojenské síly

K otevřené válce mezi zeměmi nejspíš tentokrát nedojde a záležitost skončí „diplomatickou přestřelkou“, myslí si indolog. „K vypovězení diplomatů čas od času dojde. Jednotky po sobě střílí přes hranice, ale pořád ještě nedošlo k tomu, co se stalo v roce 2019, kdy byl útok na vojenský konvoj a Indie poté zaútočila přímo na pákistánské území. Zatím se ostřelují jen v rámci Kašmíru,“ uvedl Krejčík.

Pokud by přece jen vypukl konvenční konflikt, Pákistán podle něj nemá šanci. „Indická armáda je víc než dvakrát větší. Pokud by došlo na jaderný konflikt, tak tam je to otázka. Pákistán měl dlouhou dobu hlavic o malinko víc než Indie, teď by jich Indie měla mít o malinko víc. Pákistán jich má asi 170, Indie asi 180. Indie by na základě své politiky neměla udeřit první, ale v posledních letech vysílá signály, že pokud by Pákistán použil chemické nebo biologické zbraně, tak by použití jaderné zbraně zvážila,“ řekl Krejčík.

Cvičení indické armády
Zdroj: Reuters/Anindito Mukherjee/File Photo

Stávající situace však nesplňuje tato kritéria, zdůraznil expert. „Nebojím se, že by Indie zaútočila jaderně na Pákistán, pokud by nedošlo k nějaké další eskalaci, a zároveň si nemyslím, že Pákistán by měl nějaký důvod útočit na Indii. Pro něj je dlouhodobě výhodné nějakým způsobem infiltrovat protiindický odpor v Kašmíru a spojovat se ad hoc s místními militantními skupinami,“ vysvětluje Krejčík.

Podle Ásifa je Pákistán v pohotovosti, ale použití jaderných zbraní představuje krajní možnost v případě, že tu je „přímá hrozba pro existenci“ státu. Ásif také podle al-Džazíry uvedl, že důležitou roli při vyšetřování útoku v Pahalgamu „by mohlo sehrát Rusko, Čína nebo i západní země“.

Zájmy Číny a Íránu

V médiích se mezitím objevily spekulace o narychlo dodaných čínských pokročilých raketách vzduch-vzduch PL-15 s velmi dlouhým doletem Pákistánu. Podle serveru Clash Report pákistánské letectvo zveřejnilo snímky, na nichž jsou vidět jejich stroje vybavené těmito střelami, píše web EurAsian Times s tím, že oficiální zdroje tyto zprávy nepotvrdily.

Podle Krejčíka se Čína snaží situaci spíše uklidnit, jelikož má v regionu své ekonomické zájmy. „Buduje přes Pákistán koridor do Arabského moře, takže má úplně nejmenší zájem na tom, aby se mezi sebou mlátili Indové s Pákistánci,“ konstatoval expert.

Vztahy mezi Pekingem a Islámábádem se nicméně v poslední době upevňují. Letos v únoru navštívil pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí i v souvislosti se zmíněným koridorem Čínu, aby prohloubil spolupráci v oblasti obrany a hospodářství, připomíná magazín Newsweek.

Z eskalace může těžit diplomaticky Írán, jenž se nabídl jako zprostředkovatel, podotkl Krejčík. Saúdská Arábie mezitím uvedla, že podniká „kroky k zamezení eskalace“ a Rada bezpečnosti OSN vyzvala obě země k „maximální zdrženlivosti“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...