Tamara Kejlová, ket

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, desítky lidí utrpěly zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.

Provincie Alberta uspořádá v říjnu referendum o odtržení od Kanady. Obyvatelé rozhodnou, zda chtějí následně znovu hlasovat závazně. Je to vůbec poprvé v novodobé historii Kanady, kdy se obyvatelé jedné z deseti provincií a tří teritorií mimo frankofonní Québec budou zabývat otázkou samostatnosti.

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.

Americký prezident Donald Trump diskusemi s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem o zbraních pro Tchaj-wan překročil „červenou linii“ danou zárukami z osmdesátých let. Podle řady expertů využije Peking nejistoty kolem Trumpovy ochoty dodržet závazky k zesílení tlaku na ostrov. USA jsou už skoro padesát let ze zákona povinny dodávat Tchaj-peji zbraně k obraně. Trump teď naznačil, že nejnovější balíček použil jako páku při vyjednávání v Pekingu, což znejistilo i další spojence USA v regionu v čele s Japonskem.

Singapur v rámci kampaně proti šikaně umožní tělesné trestání na školách. Opatření se týká jen chlapců starších devíti let, kterým hrozí až tři rány rákoskou. Praxe pochází z dob britského kolonialismu. Singapur přes kritiku OSN a lidskoprávních aktivistů nadále uplatňuje i trest smrti a přísně postihuje drobné přestupky jako plivání, odhozenou žvýkačku nebo jídlo ve veřejné dopravě. Výprask v minulosti dostali i cizinci. Singapur své postupy hájí s tím, že patří mezi nejbezpečnější státy světa.

Spojené arabské emiráty (SAE) v posledních letech spolupracovaly s Izraelem spíše diskrétně, aby nevyvolaly pobouření v arabském světě. Blízkovýchodní krize teď vedla k prohloubení vojenských vztahů, které dává židovský stát okázale najevo. Izrael poskytl zemi systém Železná kopule (Iron Dome) a další moderní zbraně klíčové pro obranu před íránskými útoky. Pakt Abú Dhabí s Jeruzalémem se nelíbí Teheránu ani státům Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Podle expertů Emiráty jednají pragmaticky.

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.

Hormuzský průliv není jen ropnou tepnou, ale tvoří i klíčovou součást páteře globální komunikace s masivními finančními toky v řádech bilionů dolarů denně. Na dně úžiny totiž leží optické kabely, jež propojují Evropu s Asií, přičemž jejich význam rychle roste v době rozšiřování datových center. V případě sabotáže by přitom cesta k nápravě byla složitá a drahá.

Saúdská Arábie a Kuvajt zablokovaly přístup Spojeným státům do vzdušného prostoru a k základnám a vynutily si tak pozastavení operace Projektu Svoboda v Hormuzském průlivu. Informují o tom servery NBC News a Drop Site. Státy Perského zálivu byly plánem prezidenta USA Donalda Trumpa doprovázet lodě v průlivu blokovaném do značné míry Íránem zaskočeny a obávaly se obnovení konfliktu.

Rostoucí napětí ve světě a ochlazení vztahů s Washingtonem žene Kanadu do náruče Evropské unie. Vzájemné obchodní i bezpečnostní vazby sílí a vyvstala i otázka, zda by se Ottawa mohla v budoucnu k bloku připojit. Někteří experti tvrdí, že Kanada je, co se hodnot a politik týká, ve skutečnosti „evropská“, změny smluv by však byly nutné. Ottawa zatím ideu odmítá, podle průzkumů by ji nicméně zvážila většina Kanaďanů.

V Curychu se léčí pacient s hantavirem z výletní lodi MV Hondius. Další tři pacienti jsou evakuováni do Nizozemska, píše server BBC News. V souvislosti se vzácným virem zatím zemřeli tři lidé, nakažených je ale víc. Jihoafrické úřady u dvou pacientů potvrdily jihoamerickou variantu viru, která se může šířit mezi lidmi. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus je přesvědčen, že riziko pro veřejné zdraví zůstává nízké. Plavidlo vyplulo od Kapverd a směřuje ke španělským Kanárským ostrovům. Do přístavu na Tenerife by se mělo dostat asi v sobotu.

Vietnamští komunisté svěřili nebývalou moc do rukou generálního tajemníka a nově i prezidenta To Lama. Podle expertů se země blíží čínskému modelu vládnutí, včetně omezování svobod a zvýšeného dozoru nad občany, zatím však nepraktikuje tak rozsáhlé represe. To Lam, organizátor masivní protikorupční kampaně „Hořící pec“, spustil ambiciózní ekonomické reformy. Plánovaný rozmach hospodářství ale může zbrzdit blízkovýchodní krize i nejisté vztahy s USA.

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.

Írán snahou trvale zpoplatnit plavbu Hormuzským průlivem může nastavit nebezpečný precedent, který by měl nedozírné následky na světový obchod. O blokádě a určité formě mýtného údajně uvažují jemenští hútíové v souvislosti s klíčovou úžinou Báb al-Mandab. Vlnu kritiky pak spustil indonéský ministr, jenž spekuloval o možném zpoplatnění strategického Malackého průplavu. Svobodu mírové plavby zajišťuje Úmluva OSN o mořském právu, USA ani Írán ji však neratifikovaly. Podle expertů vše závisí hlavně na respektu mezi národy.

Spojené státy zadržují stamiliony dolarů z prodeje irácké ropy a tlačí tak na vládu v Bagdádu, aby rozpustila proíránské milice. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a další média. USA také částečně pozastavily bezpečnostní spolupráci s Bagdádem. Kvůli kritice ze strany Bílého domu rovněž stáhl svou kandidaturu na premiéra vlivný šíitský politik Núrí Málikí. Podle expertů je Irák v patové situaci a může mu hrozit občanská válka.

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.

Haiti čelí nebývalé vlně násilí spojeného s gangy. Zpacifikovat zločinecké skupiny má pomoci nová mezinárodní mise, jež dostala pravomoc zatýkat. Nahradí tak síly vedené Keňou, které neuspěly a čelí obvinění ze sexuálních útoků. Místní policie ve spolupráci se soukromou vojenskou firmou mezitím systematicky vraždí údajné ozbrojence včetně dětí pomocí dronů. Lidskoprávní organizace poukazují na civilní oběti. Nezletilí tvoří podle OSN polovinu členů gangů.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že po dobu příměří se otevře Hormuzský průliv pro veškerou plavbu. Teherán se tak rozhodl po vyhlášení klidu zbraní v Libanonu. Americká blokáda nicméně zůstává v platnosti. Teherán podle íránských médií pohrozil, že v případě jejího pokračování průliv opět uzavře, píše agentura Reuters. Evropa plánuje mírovou misi k zajištění průjezdnosti Hormuzu.

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.

Izraelský zákon rozšiřující trest smrti na terorismus vyvolal ve světě vlnu kritiky. Humanitární organizace jej považují za další diskriminační politiku a snahu o dehumanizaci Palestinců. Experti mluví o porušení mezinárodního práva a varují před formalizací paralelních právních systémů. Izraelská vláda tvrdí, že legislativa je nutná k odstrašení útočníků a zajištění bezpečnosti.