Násilí

Vyšetřovatelé řeší ve Spojených státech ročně jedenáct tisíc zločinů z nenávisti motivovaných etnickou příslušností, rasou, pohlavím, sexuální orientací nebo náboženskou příslušností oběti. V poslední kategorii dominují židé, na něž loni mířilo 62,3 procenta z 2703 nahlášených útoků. Nejvíc alarmující je dle FBI situace v New Yorku, kde židovská komunita tvoří asi desetinu obyvatel. Ačkoli starosta této metropole Zohran Mamdani deklaruje, že vytváří městskou skupinu pro boj s antisemitismem, někteří tamní židé ho kvůli jeho hlasité kritice Izraele vnímají jako součást problému. Antisemitské útoky v USA eskalují počínaje teroristickým útokem Hamásu na Izrael ze 7. října 2023.

Izraelští osadníci od neděle obléhají několik palestinských rodin v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.

Bulharský premiér Rumen Radev ve středu podle médií označil útoky ve městě Plovdiv, kterých se podle policie dopustili mladiství, za „fašistická zvěrstva“. Reagoval tak na útok na migranty z Nepálu a zabití jednoho muže, kterého agresoři označovali za pedofila. Radev zdůraznil, že jeho vláda nezůstane nečinná. Opozice mezitím mluví o „neonacistické síti“.

Americké úřady v úterý obvinily čtyři členy mexického Kartelu Jalisco nová generace (CJNG) z pokusu o nákup zbraní a střeliva v Česku. Hrozí jim doživotí, uvedli podle agentury AFP představitelé amerického ministerstva spravedlnosti. Čtveřice mužů byla v Česku zadržena 11. června, přičemž dva už byli vydáni do USA a u dalších dvou se o vydání jedná. Potvrdil to ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).

Izraelští prokurátoři obvinili židovského osadníka Jinona Leviho ze zabití z nedbalosti v souvislosti s loňskou smrtí významného palestinského aktivisty a učitele Audy Muhammada Hasalína na okupovaném Západním břehu. Hasalín spolupracoval na oscarovém snímku Žádná jiná země. Jde o jeden z mála případů, kdy Izrael obvinil někoho z osadníků z násilí proti Palestincům, píše agentura AP.

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.

Policie odložila prověřování poslance Filipa Turka (za Motoristy) v kauze nenávistných výroků zveřejněných na sociálních sítích kvůli promlčení jeho trestní odpovědnosti. Stíhat nebude ani vydavatelství či autory Deníku N, který na výroky upozornil, napsal iRozhlas. Rozhodnutí policistů není pravomocné, bude ho ještě přezkoumávat státní zástupce. Turek uvedl, že ho rozhodnutí nepřekvapilo, protože se ničeho nedopustil. Vedle toho bylo pravomocně odloženo oznámení o údajném domácím násilí poslance.

Izraelská vláda v březnu schválila plán na boj proti násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Píše to server Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu stanice Channel 13. Premiér Benjamin Netanjahu podle ní označil osadnické násilí za „metastázující rakovinu“. Nakonec ale plán i zmiňovanou kritiku z politických důvodů nařídil utajit, píší izraelská média.

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.

Při napadení sekerou a nožem v ubytovně v Praze 4 útočník zabil jednoho člověka a jednoho vážně zranil. Muž ve čtvrtek večer napadl i zasahující policisty, hlídka ho zastřelila. Informoval o tom policejní mluvčí Richard Hrdina, nikomu již podle něho nehrozí nebezpečí.

Poslanec SPD Jaroslav Foldyna je podezřelý z domácího násilí, policie ho vykázala z domu v Děčíně, kde s manželkou žije, uvedl Radiožurnál. Foldyna mu potvrdil vykázání z domu, cítí se nevinný, věc nechtěl komentovat. Zatím nebyl z ničeho obviněn. Policie podle děčínského státního zástupce Lukáše Otipky prověřuje podezření ze spáchání dvou trestných činů – týrání svěřené osoby a týraní osoby žijící ve společném obydlí. Ve věci je vedeno prověřování, uvedl Otipka, nicméně Foldynu nejmenoval.

Společné vyšetřování projektu Eurovision News Spotlight odhalilo, že diskusní sekce evropských veřejnoprávních médií se staly terčem sítí botů, falešných účtů a koordinovaných kampaní.

Při nedělních násilnostech ve věznici na Srí Lance zemřelo 25 lidí a sto dalších utrpělo zranění. S odvoláním na policejní a zdravotnické zdroje to napsala agentura Reuters, zatímco agentura AFP uvádí 23 mrtvých. Za potyčkami stojí dvě znesvářené skupiny, které obchodují s drogami.

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.

Kriminalita v Česku zůstala loni podle dat Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) zhruba na úrovni roku 2024. Přibývá ale případů s vysokou agresí, a to především u dětí, řekl mluvčí NSZ Petr Malý. Pravidelně se také začíná objevovat takzvané zážitkové násilí, tedy násilné chování dětí a dospívajících, které vzniká hlavně kvůli touze něco zažít, vyzkoušet si hranice nebo získat adrenalinový pocit. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou v pondělí NSZ zveřejnilo.

Izraelské úřady a bezpečnostní síly úmyslně a cíleně útočily na palestinské děti, čímž se v Pásmu Gazy dopustily genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů a na okupovaném Západním břehu válečných zločinů. V úterý to podle agentury Reuters uvedla mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael, která zveřejnila novou zprávu zabývající se porušováním práv palestinských dětí v období od 7. října 2023, kdy začala válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.

Více než dvě stě žen vstoupilo do Ozbrojených sil Ukrajiny prostřednictvím zvláštního mechanismu podmíněného předčasného propuštění (podle paragrafu 81-1 trestního zákoníku Ukrajiny). Jde o ženy, které si odpykávaly tresty odnětí svobody za různé trestné činy. Nyní slouží ve specializovaných jednotkách Škval, které již působí ve třinácti brigádách a třech útočných plucích.

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.

Česko už nebude pokračovat v krocích k zavedení takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém posledním zasedání v pondělí zrušila souhlas předchozího kabinetu s ratifikací dokumentu. Na konec ratifikačního procesu upozornil server iRozhlas.cz. Opozice vládní krok kritizuje.

Čtyřiačtyřicetiletá žena v Bílině o víkendu slovně a fyzicky napadla ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou (ANO), informovala v pátek policie. Konflikt se obešel bez zranění. Tepličtí policisté motiv prověřují, vyloučili však, že by šlo o politicky motivovaný čin. Žena je obviněná z nebezpečného vyhrožování.

Poslankyně všech politických stran a hnutí čelí podle výzkumu psychologickému a sexualizovanému násilí. Výpady vůči nim bývají mnohem osobnější než vůči mužským kolegům. Část z političek kvůli obavě z nenávistných útoků a obtěžování omezila svou politickou aktivitu. Ukázal to výzkum, který se zaměřil na násilí vůči poslankyním. Výsledky ve čtvrtek představily autorky z organizace Fórum 50 %.

Britská policie ve středu večer nasadila v severoirském Belfastu proti demonstrantům vodní děla. Při protestech bylo zraněno dvanáct policistů, bezpečnostní složky zadržely šestnáct lidí. Napsal to web stanice BBC. Nepokoje v Severním Irsku vypukly v úterý – tedy den po útoku v Belfastu, kde súdánský uprchlík na ulici vážně pobodal muže. Ze severoirské metropole se demonstrace rozšířily do dalších měst.