Erdogan zadržením soka naplno otevřel náruč samovládě

Zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua vyvolalo v Turecku nevídanou vlnu protestů spojenou s policejním násilím a umlčováním opozičních hlasů. Podle řady západních médií jde o vyvrcholení úpadku demokracie, k němuž dochází v zemi už roky. Uvězněním předního soka a kandidáta na prezidenta nyní vládce Recep Tayyip Erdogan naplno otevřel náruč autokracii.

Zadržení Imamoglua vyvolalo v zemi podle médií největší protesty za více než dekádu. Za týden skončily ve vazbě skoro dva tisíce lidí. Demonstranti volají po propuštění exstarosty a předčasných volbách hlavy státu.

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch popsala, jak policie bije demonstranty obušky a používá proti nim pepřový sprej, slzný plyn či gumové projektily, které vedly k řadě zraněným.

Zadržení studentského lídra

Policie přechodně zadržela i právníka exstarosty Istanbulu Mehmeta Pehlivana nebo jednadvacetiletého Berkaye Gezgina. Ten se stal v roce 2019 tváří předvolební studentské podpory Imamoglua. Razil tehdy heslo „Všechno bude v pořádku“, které istanbulský starosta později použil ve své kampani, uvádí list The Guardian.

Gezgin byl odvlečen spolu s desítkami dalších lidí na policejní stanici, kde ho drželi čtyři dny bez obvinění. „Jako právník jsem nikdy v životě nic takového neviděl. Všichni v tom vězení jsou studenti a nikdo z nich není ničím vinen. Jejich jediným zločinem bylo protestování, účast na zcela legálním shromáždění. Podle naší ústavy to není zločin,“ konstatoval studentův advokát Cemil Cicek.

Hon na novináře

Režim také zadržel řadu novinářů včetně fotografa agentury AFP Yasina Akgüla, jenž se později dostal spolu s jinými žurnalisty na svobodu. Korespondent BBC Mark Lowen byl zadržen ve svém hotelu poté, co informoval o demonstracích, a nakonec byl deportován zpět do Londýna.

Stockholm nyní usiluje o propuštění švédského novináře Joakima Medina. Ten byl úřady zadržen minulý čtvrtek, když přicestoval do Istanbulu, aby informoval o protestech opozice. Medin čelí obvinění z terorismu a urážky prezidenta.

Erdogan kritiku odmítá a protesty nazývá „hnutím násilí“ a „pouličním terorismem“. Prezident zároveň obvinil opoziční republikány, že chrání „ty, kteří útočí na policii kameny a sekerami“, přičemž poukazuje na více než 120 zraněných policistů během demonstrací.

„Soudy hnaly k odpovědnosti ty, kteří se dopustili zrady proti národní vůli, a budou tak činit i v budoucnu. Soudnictví požene ty, kdo stojí za sabotáží proti turecké ekonomice a blahobytu národa, k odpovědnosti,“ zdůraznil podle Guardianu Erdogan.

Mlčící státní média

Ankara si došlápla i na média jako taková. Úřad RTÜK, jenž dohlíží na média v zemi, zakázal jednomu opozičnímu kanálu deset dnů vysílat, další média, která ukazovala živé záběry z protestů, pak dostala pokutu a musela přestat vysílat některé pořady, upozorňuje Guardian.

Turecká státní televize dokonce hovořila o „dezinformacích“ a místo demonstrací minulý týden vysílala například projev Erdogana, který hovořil o údajných úspěších své vlády, nabírání nových učitelů nebo letecké konferenci.

Provládní kabelový kanál NTV zase přinesl zprávy o snaze ministra financí stabilizovat ekonomiku. Ani jeden z kanálů neodvysílal záběry z protestů, všímá si Guardian.

Turecká vláda mezitím pohrozila dalším zatýkáním a rozšířeným zákazem shromažďování, které postupně zavedla pro Istanbul, Izmir a Ankaru. „Jsme svědky nasazení celé škály represivních (taktik) se zákazy demonstrací, omezeními sociálních sítí a zákazem televizních kanálů vysílajících záběry protestů,“ řekl France24 výzkumný pracovník v Carnegie Europe a bývalý velvyslanec EU v Sýrii Marc Pierini.

Například síť X Elona Muska uvedla, že napadne u tureckého nejvyššího soudu vládní nařízení zablokovat více než 100 uživatelských účtů kritických vůči Erdoganovu režimu.

Inspirace hnutím Gezi

Tvrdé zásahy úřadů zatím ale zejména mladé Turky od protestů neodradily. V Istanbulu dorazily v sobotu na masivní protest statisíce lidí. Inspirují se hnutím Gezi, které vzniklo v roce 2013, když se ekologičtí aktivisté mobilizovali proti projektu, který by zničil park Gezi v Istanbulu sousedící s Taksimským náměstím.

Demonstrace tehdy přerostly v odpor proti Erdoganovi, který se snažil protesty tvrdě potlačit, což si vyžádalo osm mrtvých a tisíce zraněných. Filantrop Osman Kavala byl v té době odsouzen k doživotí na základě obvinění z pokusu o svržení vlády.

„Toto hnutí tak vyděsilo úřady, že každé shromáždění bylo podezřelé. Po dvanácti letech můžeme vidět určité podobnosti, jako je účast mladých lidí a skutečnost, že tyto demonstrace jsou seskupením různých forem opozice. Rozdíl je v tom, že hnutí Gezi bylo vyvoláno ekologickými problémy, zatímco toto hnutí je čistě politické,“ řekl France24 expert na Turecko Samim Akgönül ze Štrasburské univerzity.

Muž, který dokázal porazit AKP

Pětapadesátiletý Imamoglu se narodil v provincii Trabzon, kde získal náboženské vzdělání, později studoval na Kypru a v Istanbulu obchodní administrativu. Před vstupem do politiky v roce 2009 řídil stavební firmu a také restauraci specializovanou na turecké masové kuličky.

V roce 2014 se stal starostou istanbulské středostavovské čtvrti Beylikduzu. Když ho CHP oznámila jako kandidáta v souboji o starostu celého Istanbulu, bylo to pro mnohé překvapením, jelikož řada lidí se domnívala, že nemá proti kandidátovi Erdoganovy strany AKP žádnou šanci, píše Deutsche Welle (DW).

Imamoglu nicméně zvítězil o celých třináct tisíc hlasů v metropoli, kterou předtím čtvrtstoletí ovládali konzervativní islamisté. Po odvolání AKP turecký volební orgán výsledky anuloval. O tři měsíce později ale opoziční politik vyhrál znovu, tentokrát o 800 tisíc hlasů, připomíná DW. Moc nad Istanbulem převzal v roce 2019, volby vyhrál i v roce 2024.

„Je zajímavé si všimnout paralel mezi Imamogluovou politickou kariérou a kariérou Erdogana. Oba pocházejí z břehů Černého moře a byli velmi oblíbenými starosty Istanbulu. Je to, jako by prezident viděl Imamoglua jako hrozbu, protože je mu podobný,“ poznamenal Akgönül. Erdogan byl starostou Istanbulu v letech 1994 až 1998.

V roce 2022 byl Imamoglu odsouzen ke dvěma letům a sedmi měsícům vězení a dostal zákaz činnosti v politice za urážku volební rady při anulování voleb starosty Istanbulu v roce 2019. Proti rozsudku se odvolal, připomíná al-Džazíra.

Ekrem Imamoglu na snímku z roku 2022
Zdroj: Reuters/Dilara Senkaya

Přední kritik a rival Erdogana přitom sám čelí kritice v souvislosti s některými svými kroky, upozorňuje DW. Když části Istanbulu v roce 2019 postihla povodeň, byl Imamoglu na dovolené, kde zůstal.

Když pak v roce 2020 zasáhlo východní část země zemětřesení, oblast sice navštívil, poté ale opět odcestoval na dovolenou lyžovat, což hájil tím, že je „rodinný muž“, který potřebuje trávit čas se svými dětmi.

„Vyvrcholení úpadku demokracie“

Uvěznění Imamoglua signalizuje podle médií vyvrcholení více než dekády trvajícího úpadku demokracie v zemi. Za posledních dvanáct let turecké úřady zesílily represe vůči kritikům vlády i novinářům. Podle turecké platformy pro svobodu projevu P24 je za mřížemi 34 novinářů a desítky dalších musely odejít do exilu, například Can Dündar, bývalý šéfredaktor opozičního deníku Cumhuriyet.

Pokus o převrat v červenci 2016 pak Erdogan využil k ospravedlnění útoků na demokracii a právní stát, píše France24. V témže roce režim uvěznil bývalého spolupředsedu prokurdské strany HDP, druhé největší opoziční strany, Selahattina Demirtase. Oblíbený politik byl loni v květnu odsouzen k 42 letům vězení za podkopávání jednoty státu. Případ odsoudil i Evropský soud pro lidská práva.

Roky masivních čistek v administrativě, pronásledování intelektuálů a umělců a přijímání antiliberálních zákonů ukazují, že posun k autoritářství v Turecku není nic nového. Podle politického analytika Bilala Ata Aktase však zatčení starosty Istanbulu znamená „zlomový bod“ v politické historii země, uvádí France24.

„Odkláníme se od modelu konkurenčního autoritářství (hybridního režimu s demokratickými institucemi, které rozdělují moc, ale jsou také uneseny těmi, kdo vládnou), a vstupujeme do předpokládané autokracie. Úřady se již nespokojují s ovlivňováním volební hry, chtějí si nyní vybrat pravidla, arbitry a oponenty,“ vysvětlil francouzskému serveru Aktas.

Deník Le Monde podotýká, že od vytvoření republiky v roce 1923 demokracie v Turecku nikdy nezapustila zvlášť hluboké kořeny a nestala se „úspěšnou a úplnou“ demokracií v pravém slova smyslu, události posledních dnů ale nepochybně představují zlom a posun k tvrdšímu autoritářskému režimu. Turecká vláda učinila „významný krok směrem k plnohodnotné autokracii,“ všímá si také magazín Foreign Affairs.

Snahy o vyřazení rivala z voleb

V Turecku se v roce 2028 budou konat prezidentské volby a experti jsou přesvědčeni, že Erdogan se chce zbavit Imamoglua, který se jako umírněný a charismatický starosta největšího města těší velké popularitě ve společnosti a v očích řady občanů by mohl přinést klíčovou změnu.

CHP odsouhlasila Imamogluovu kandidaturu ve stranických primárkách v den jeho zatčení. Podle serveru Euronews má ještě politik šanci se voleb zúčastnit. Kandidát totiž musí mít vysokoškolské vzdělání, nesmí být odsouzen za žádný trestný čin a musí být starší čtyřiceti let.

Istanbulská univerzita se sice rozhodla zrušit diplomy 28 absolventům, včetně Imamoglua, z důvodu „absence“ a „zjevné chyby“, rozhodnutí však politikovi nebrání stát se prezidentským kandidátem, upozorňuje Euronews.

Imamoglu se proti rozhodnutí univerzity odvolal ke správnímu soudu. Pokud justice rozhodne o zrušení diplomu, může se exstarosta odvolat i proti tomuto rozhodnutí. O možnost kandidovat by přišel, až pokud by mu byl na konci tohoto procesu diplom skutečně odebrán. Právní tým politika navíc oznámil, že bude v této věci podána stížnost k tureckému ústavnímu soudu a Evropskému soudu pro lidská práva.

Exstarosta je nyní vězněn v izolaci v přísně střežené věznici Silivri na okraji Istanbulu, píše BBC. Všechna obvinění popírá, včetně „založení zločinecké organizace, přijímání úplatků, vydírání a zmanipulování veřejné soutěže“. Své zatčení nazývá převratem.

Problém údajných falešných faktur

Šéf republikánů Özgür Özel k obvinění z korupce sdělil, že většina lidí zadržených spolu s exstarostou je napojena na společnosti, jež získaly veřejné zakázky od istanbulského metropolitního magistrátu (İBB) pod kontrolou Imamoglua. Někteří ze zatčených jsou podle něj studenti nebo příbuzní, kteří se ve skutečnosti nepodíleli na rozhodování o veřejných zakázkách nebo veřejných nabídkách.

Klíčovým obviněním je, že tyto společnosti vystavovaly falešné faktury – vyúčtování za nikdy neprovedenou práci nebo za služby přehnané či duplicitní, popisuje web The Conversation. Özel tvrdí, že dosud nebyly předloženy žádné konkrétní důkazy a velká část vládního případu zahrnuje vágní svědectví tajných svědků.

Podle tureckého práva je vystavování nebo používání falešných faktur závažným trestným činem, za který hrozí tři až osm let vězení. Přesto mnozí Turci řekli The Conversation, že považují falešnou fakturaci za nezbytný způsob podnikání v zemi v rámci neformální ekonomiky. Ta zahrnuje vše od pouličních prodejů až po složité systémy daňových úniků zahrnující registrované firmy, popisuje web.

Turečtí provládní představitelé tvrdí, že místní soudy jsou nezávislé a že Imamogluův soud bude spravedlivý. Organizace pro lidská práva a opozice to však silně zpochybňují. „Erdogan uvrhl trojnásobného vítěze voleb do vězení... před celým světem. Najednou uvězní někoho, kdo proti němu bojuje normálním politickým způsobem. Je to, jako když váš soupeř přijde a rozseká míč ve fotbalovém zápase, protože vy vyhráváte,“ srovnává Özel.

Erdoganova moc je aktuálně oslabená ekonomickými potížemi a loni utrpěla jeho strana AKP porážku v komunálních volbách, přičemž opozice drží moc v Istanbulu i Ankaře už šestým rokem, připomíná France24. Současný vládce nemůže bez úpravy turecké ústavy znovu kandidovat.

Zda se podaří protestujícím dosáhnout změny, není podle médií vůbec jisté, jelikož represe v Turecku jsou velmi tvrdé a účinné. Opozice už tak vyzvala k jiným formám protestu, jako jsou stávky nebo bojkot provládních firem či médií. Samotný Erdogan je přesvědčen, že opoziční „show“ nakonec odezní.

Znepokojená EU a zhoršení vztahů s Řeckem

Evropská unie vyjádřila nad situací v Turecku znepokojení a vyzvala Ankaru, aby dodržovala „demokratické principy“. Mluvčí britského premiéra Keira Starmera uvedl, že „probíhá domácí turecký právní proces“ a Spojené království „očekává, že Turecko bude dodržovat právní stát“. Francouzská diplomacie pak označila zadržení Imamoglua a dalších opozičníků za „vážný útok na demokracii“.

Vazba pro Erdoganova rivala otřásla také diplomatickými vztahy mezi Tureckem a Řeckem. Mluvčí řecké vlády Pavlos Marinakis popsal domácí situaci v Turecku jako „plynulou a znepokojující“. Omezování právního státu a politických svobod podle něj nebudou akceptovány.

Athény vzápětí oznámily, že setkání řeckého a tureckého lídra se odkládá. „Vzhledem k tomuto vývoji je obtížné okamžitě zorganizovat řecko-tureckou radu,“ konstatoval mluvčí podle webu Euractiv.

Řecko-turecká rada je sérií schůzí, které mají vést ke zlepšení vztahů a spolupráce mezi státy, jež stále naráží na spory kolem řady otázek a také územní neshody. Další schůzka se měla uskutečnit v dubnu, po ní mělo následovat jednání řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise s Erdoganem, uvádí Euractiv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 7 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...