Korupce

Policie stíhá dvacet lidí v souvislosti s veřejnými zakázkami Havířova. Kauza se týká městských bytů. Obvinění lidé se podle vyšetřovatelů podíleli na zmanipulování soutěží o zakázky v celkovém objemu sto milionů korun, sdělil ve čtvrtek mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle olomouckého vrchního žalobce Radima Dragouna jde o zakázky malého rozsahu na opravy bytů a elektroinstalace bytů města Havířova v letech 2022 a 2023.

Zlínský soud propustil z vazby posledního muže obviněného ve fotbalové kauze spojené s podezřením z korupce a podvodů při sázení na sportovní zápasy. Podle olomouckého vrchního žalobce Radima Dragouna pominul důvod koluzní vazby, tedy aby neovlivňoval svědky nebo nemařil vyšetřování. Podle informací ČTK by mělo jít o bývalého funkcionáře FC Zlínsko a někdejšího rozhodčího Pavla Býmu. V případu je obviněno 32 lidí, všichni jsou tak nyní stíhaní na svobodě, řekl Dragoun.

Evropský parlament (EP) přijal rezoluci o stavu právního státu a podezření na zneužívání fondů EU na Slovensku. Evropský parlament skrze ni přímo vyzývá Evropskou komisi (EK), aby všemi možnými prostředky posoudila narušování hodnot EU na Slovensku a ochránila peníze evropských daňových poplatníků. Pro přijetí usnesení, které není závazné, hlasovalo 347 europoslanců, 165 bylo proti a 25 se zdrželo. Nejsilnější opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) uvedlo, že zmrazení evropských fondů nikdy nebylo reálnější. Vyjádření tamního úřadu vlády a ministerstva spravedlnosti ČTK zjišťuje.

Podnikatel Tomáš Horáček byl klíčovou postavou kauzy kolem nemocnice Bulovka. Přiznal se ke korupci a policii pomohl rozkrýt další případy. Díky tomu od soudu odešel s mírnějším trestem – musel zaplatit pětimilionovou pokutu, pravděpodobně ale unikl mnohaletému vězení. Soud mu na základě dohody se státním zástupcem zároveň zakázal na sedm let řídit firmy. Reportéři ČT ale získali svědectví a dokumenty, podle nichž toto omezení obchází a v některých společnostech nadále rozhoduje.

Trestně stíhaný bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro mohl vycestovat z Maďarska do Spojených států díky vízu, které získal po zásahu náměstka šéfa americké diplomacie Christophera Landaua. S odvoláním na své zdroje to v pondělí napsala agentura Reuters. Varšava požaduje od USA a Maďarska vysvětlení, jak někdejší politik, který byl tváří kontroverzních justičních reforem prosazených vládou národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) z let 2015 až 2023, mohl do USA vycestovat, když mu polské úřady zrušily platnost pasu.

Bývalému šéfovi ukrajinské prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi, který je obviněn z praní špinavých peněz, se podařilo shromáždit 140 milionů hřiven (asi 66 milionů korun) na kauci a byl propuštěn z vazební věznice. Bude ale muset odevzdat cestovní doklady a nosit elektronický náramek monitorující jeho pohyb. S odvoláním na vyjádření nejvyššího protikorupčního soudu to oznámila ukrajinská média. Soud vzal minulý týden Jermaka do vyšetřovací vazby.

Záložník Karviné Samuel Šigut a dalších dvanáct obviněných v moravskoslezské části korupční kauzy ve fotbale se policii přiznali ke zmanipulování zápasů a přijetí nebo dávání úplatků, uvedl Radiožurnál s odkazem na informace z policejních dokumentů. Obvinění se vyjádřit odmítli.

Víno, to byl krycí název pro úplatky a platby za sázky ve fotbalové kauze, kterou od března vyšetřují kriminalisté. Nová zjištění ČT ukazují, jak přesně fungovala organizovaná skupina, která v českém fotbale manipulovala zápasy. V současné době je stíháno 32 lidí. Dlouhodobě se rozplétání korupční aféry věnují Reportéři ČT, kteří na červen připravují rozsáhlý materiál.

Ukrajinský protikorupční soud poslal bývalého šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka do vazby a zároveň stanovil kauci na 140 milionů hřiven (66 milionů korun). Jermak, který patřil k vlivným spojencům prezidenta Volodymyra Zelenského, čelí obviněním z praní špinavých peněz. Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v úterý uvedl, že Zelenskyj není předmětem žádného vyšetřování.

Bývalý thajský premiér Tchaksin Šinavatra, jedna z nejvýraznějších postav thajské politiky, byl v pondělí propuštěn z vězení v Bangkoku. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Šestasedmdesátiletý miliardář, který zbohatl v telekomunikačním průmyslu, si od září odpykával roční trest za korupci. Během čtyřměsíční zkušební doby bude muset nosit elektronický náramek.

Etická komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) zahájila v korupční kauze další řízení, mimo jiné s obráncem Olomouce Jakubem Elbelem, útočníkem Ostravy Davidem Látalem či druholigovou Chrudimí. Elbel s Látalem jsou po Samuelu Šigutovi z Karviné dalšími hráči z nejvyšší soutěže, jichž se případ týká. Pětadvacetiletý Elbel má kvůli tomu pozastavenou činnost. Server Odkryto.cz píše, že rozhodčí Jan Petřík, který v kauze figuruje, se přiznal ke korupci a usiluje o dohodu o vině a trestu.

Vietnamští komunisté svěřili nebývalou moc do rukou generálního tajemníka a nově i prezidenta To Lama. Podle expertů se země blíží čínskému modelu vládnutí, včetně omezování svobod a zvýšeného dozoru nad občany, zatím však nepraktikuje tak rozsáhlé represe. To Lam, organizátor masivní protikorupční kampaně „Hořící pec“, spustil ambiciózní ekonomické reformy. Plánovaný rozmach hospodářství ale může zbrzdit blízkovýchodní krize i nejisté vztahy s USA.

V kauze bývalého chomutovského primátora Marka Hrabáče (dříve ANO) obvinili policisté dalších šest lidí a tři právnické osoby. V případu jde o údajné ovlivňování veřejných zakázek. České televizi to sdělila náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová. Trestnímu stíhání nyní čelí celkem dvacet lidí a osm právnických osob. Podle žalobce manipulovali prostřednictvím korupce zejména s přidělováním veřejných zakázek, které zadávala Správa a údržba silnic Ústeckého kraje. Dva obvinění už podle Doušové přistoupili na dohodu o vině a trestu.

Česko sice plní některá doporučení týkající se předcházení korupce u zákonodárců, soudců a státních zástupců, některé navržené úpravy ale stále neprovedlo. Uvádí to ve středu zveřejněná hodnotící zpráva protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO). Vyjádření český úřadů zatím není známé.

Evropská komise (EK) by v reakci na nedávno zavedené reformy soudnictví mohla Srbsku zmrazit asi 1,5 miliardy eur (přibližně 36,5 miliardy korun) z fondů EU. Šance Bělehradu na členství v evropském uskupení tak opět slábnou. Eurokomisařka pro rozšíření EU Marta Kosová varuje, že změny by v balkánské zemi mohly vést k centralizaci justice a oslabily by právní stát. Ten je přitom jednou z hlavních podmínek přístupu. Po celém Srbsku navíc pokračují rozsáhlé protesty vedené studenty po neštěstí na nádraží v Novém Sadu. Právě mladí členství v EU nejvíce podporují. Vstup Srbska do Unie ale komplikuje i jeho zahraniční politika – především vztah k Rusku a neuznání nezávislosti Kosova Bělehradem.

Rusko manipuluje se svými ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho ekonomika odolává západním sankcím a že ji neovlivňují vysoké vojenské výdaje, prohlásil šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Situace je však pro Moskvu nepříznivá. Podle Nilssona tamní ekonomice nepomáhají ani vyšší příjmy z ropy způsobené válkou na Blízkém východě. Na nepříznivou situaci už upozornil i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, kritika přichází také z nižších pater.

Šéf peruánské státní volební komise v úterý rezignoval kvůli logistickým problémům, které ovlivnily sporné prezidentské volby konané předminulou neděli. Jejich vítěz nebyl dosud oficiálně vyhlášen, napsala agentura AP. Prezidentských voleb v Peru se 12. dubna zúčastnilo více než třicet kandidátů a stovky dalších se ucházely o křesla v Kongresu.

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.

V Bulharsku se v neděli večer uzavřely hlasovací místnosti, v nichž lidé již poosmé za posledních pět let rozhodovali, kdo usedne v parlamentu. Po sečtení skoro třetiny hlasů vede strana Progresivní Bulharsko se 44,58 procenta, uvedla ústřední volební komise podle tiskových agentur. V čele Progresivního Bulharska stojí někdejší prezident Rumen Radev, který je považován za prorusky orientovaného a který sliboval mimo jiné boj proti korupci.

Bulharská policie za posledních 24 hodin zabavila dalších zhruba 295 tisíc eur (asi sedm milionů korun), které podle ní byly určeny na úplatky pro voliče před nedělními parlamentními volbami. Informovala o tom agentura EFE. Podle bulharské tiskové agentury BTA policie také kvůli uplácení voličů zatkla čtyři lidi. Ze zveřejněných informací není jasné, který voličský tábor měly peníze posílit.

České úřady podle filipínského prezidenta Ferdinanda Marcose mladšího zadržely muže zapojeného do korupční aféry, která na Filipínách vyvolala u veřejnosti kritiku a masové protesty. Obě země nyní podle prezidenta jednají o mužově předání, napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Filipíny nemají s Českou republikou uzavřenou smlouvu o vydávání.

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.

Poslanec a bývalý náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) u úterního hlavního líčení v kauze Dozimetr uvedl, že si nebyl vědomý ničeho nezákonného. Dělal pouze politická rozhodnutí. Pospíšil, který se několikrát setkal s hlavním obžalovaným v případě rozsáhlé korupce v pražském dopravním podniku (DPP), zlínským podnikatelem Michalem Redlem, vystupuje u soudu jako svědek.

Maďaři se v parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po pravděpodobném zisku ústavní většiny šéf vítězné strany Tisza a zřejmý budoucí premiér země Péter Magyar. Slíbil obnovení systému brzd a protivah. Jako první na řadu přijdou opatření proti korupci, oznámil. Chce tak co nejdříve dosáhnout rozmrazení přibližně 20 miliard eur (487,7 miliardy korun) z evropských peněz. Ukrajinu označil za oběť agrese, Rusko je podle něj bezpečnostní hrozbou.