Opozice

Senátoři se zabývají novelou stavebního zákona. Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb, hájila vládní předlohu ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Podle kritiků je norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Očekává se, že horní komora, v níž má většinu opozice, novelu zamítne. Koalice však může ve sněmovně veto přehlasovat.

Česko trápí nedostatek pracovníků v sociálních službách. V příštích deseti letech jich bude podle asociace poskytovatelů potřeba kolem pětapadesáti tisíc. Aktuálně jich je zhruba čtyřiatřicet tisíc a už teď je to málo. Pomoci má podle ministerstva práce a sociálních věcí třeba digitalizace nebo zahraniční pečovatelé.

Pomalu se blíží opět schůze sněmovny, 25. srpna by měla projednat prezidentem vetovaný zákon, který mění rozpočtová pravidla. Už teď někteří poslanci počítají s dlouhou debatou a koalice mluví o opozičních obstrukcích. Ještě před rokem byli v opačných rolích. Jak ukázal sněmovní archiv, za první republiky byly spory politiků mnohem bouřlivější.

Uplynul měsíc a půl od převodu lidskoprávních agend z Úřadu vlády pod čtyři ministerstva. Fungování chce vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) vyhodnotit na konci roku. Proti změnám protestovala opozice i část odborníků – zhruba padesát jich z poradních orgánů odešlo. „Nikdo z nás – z těch odcházejících – neříká, že není možné změnit stav, který byl. Ale domníváme se, že by se k takové změně mělo přistoupit na základě odborných analýz a podkladů,“ sdělila rezignující šéfka výboru pro práva cizinců Magda Faltová. Podle ní jsou změny nekoncepční i proto, že rozdělují související agendy.

Turecký parlament schválil zákon, který stanovuje právní rámec pro rozpuštění zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Část jejích členů by na základě normy mohla být propuštěna, podotkla agentura Reuters. Podle ní se jedná o významný krok směrem k ukončení dlouhodobého konfliktu, který si vyžádal životy desítek tisíc lidí.

Poslanci vládní koalice po výhradách kabinetu upraví návrh na zmírnění pravidel pro střet zájmů. Ve sněmovně ho chtějí začít projednávat po prázdninách. S rozvolněním pravidel pro přístup k dotacím i veřejným zakázkám však nesouhlasí opozice, která návrh ostře kritizuje. Jde podle ní vstříc zájmům premiéra Andreje Babiše (ANO).

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.

Ruský opoziční politik a někdejší kandidát na prezidenta Boris Naděždin opustil svou rodnou vlast. V Rusku ho v poslední době stále intenzivněji pronásledovaly úřady. Na telegramu zveřejnil video, kdy stojí před Eiffelovou věží v Paříži.

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) jednali o rozpočtu na příští rok. Podle premiéra bude schodek výrazně nižší než čtyři sta miliard korun. Letos kabinet přitom počítá s 310 miliardami. Příjmovou stranu chce posílit třeba skrze EET. Priority na té výdajové vidí mimo jiné v oblasti zdravotnictví nebo dopravních staveb. Prohlášení o vysokém deficitu kritizuje opozice. „Předešlá vláda se snažila snižovat tempo zadlužování. Babišova vláda dělá opak. Navíc nepředstavila žádné úspory,“ varoval v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Magie nad rozpočty minulých let byla neskutečná. My nebudeme kouzlit s čísly a maskovat výdaje. Snižování deficitu má zajistit například EET nebo snižování inflace,“ oponovala členka rozpočtového výboru Jana Murová (ANO). K rozpočtu se vyjádřil také ekonom Aleš Bělohradský. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Vláda a opoziční ODS jsou ve sporu kvůli pražskému letišti. Do výběrového řízení na nového šéfa se podle ministerstva financí přihlásilo devět lidí, šest z nich dostalo pozvánku na pohovor. Opozice zpochybňuje průběh tendru i profesní minulost vítěze Radomíra Lašáka. Šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) jeho nominaci vidí naopak jako příležitost k rozvoji.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál tlačí na zdanění tichého vína. Koalice přitom právě toto odmítla po svém nástupu v programovém prohlášení. Předseda vlády teď chce přesvědčit ke změně vládní partnery. Názory se ale rozcházejí i v samotném ANO, proti je třeba ministryně financí Alena Schillerová. Opozice vládu kritizuje, že je nečitelná, což podle jejích zástupců znemožňuje například plánování nejen vinařům.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.

Někdejší kandidát na ruského prezidenta Boris Naděždin oznámil, že ukončil svou kampaň za zvolení poslancem ruského parlamentu kvůli nátlaku úřadů, a aby neohrozil své spolupracovníky. Možnosti legálně dělat opoziční politiku v Rusku se vyčerpaly, uvedl v prohlášení, ze kterého citovala média.

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.

„Když se podíváme na všechny okolnosti, nejčernější scénář říká, že to souvisí,“ říká o zadržení Čecha v Číně a procesu s možným čínským špionem v Česku exministr zahraničí a poslanec sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (za ODS). Tento výklad podložil charakterem obvinění zadrženého Čecha a vyjádřením čínského mluvčího, který oba případy zmínil v témž brífinku. Stát by měl být podle Lipavského obezřetný. „Klíčové je získat podporu dalších zemí, typicky Evropské unie, a zahájit diplomatické kroky vůči Číně,“ nastínil postup, který by považoval za adekvátní. Dále v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem odpovídal na otázky ohledně možnosti výměny zadržených občanů, plánované cesty předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) do Pekingu nebo českých vztahů s Tchaj-wanem.

Sněmovna ve středu schválila znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) od příštího roku. Má být jednodušší a bez tištěných účtenek. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Nyní musí zákon projednat Senát a podepsat prezident.

Poslanec za Motoristy Filip Turek nebude do rozhodnutí policie o viníkovi pondělní nehody vykonávat pozici vládního zmocněnce pro Green Deal. V případě, že bude policií označen za viníka nehody, na post zmocněnce rezignuje. Turek to v úterý večer oznámil na sociálních sítích. Turka vyzvala k rezignaci na post zmocněnce i poslance opozice, premiér Andrej Babiš (ANO) zmínil pouze pozici zmocněnce. Policie by nehodu měla rychle vyšetřit, míní premiér.

Poslanci v úvodním kole podpořili zmrazení cen dálničních známek od ledna příštího roku. Třeba za roční by tak řidiči nadále platili 2570 korun. Pravidelné zdražování kuponů podle inflace a nově otevřených kilometrů dálnic zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Opozice zrušení pravidelné valorizace kritizuje jako populistický krok. Jednání sněmovny místo schvalování zákonů vyplnila dopoledne vystoupení stranických lídrů, kteří se střetli kvůli plnění předvolebních slibů.

Ruský opoziční politik Boris Naděždin tvrdí, že byl zatčen a převezen na policejní stanici. Stalo se tak jen několik dnů poté, co byl označen za takzvaného „cizího agenta“. Naděždin se hodlal ucházet v zářijových volbách o křeslo poslance ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, ale takzvaní „cizí agenti“ mají v Rusku zakázáno zúčastnit se voleb. Později ale podle agentury Reuters uvedl, že byl propuštěn a 17. července se má dostavit k soudu.

V koalici se debatuje o možném návratu karenční doby – tedy neproplácení prvních dnů nemoci. České televizi to potvrdili zástupci vládních stran. Po prvních diskusích by se návrh mohl brzy dostat i na program koaliční rady. Politici teď řeší, zda a v jaké formě takovou věc případně zavést. Podporu by našli u části opozice. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je zatím zdrženlivý.