Opozice

Po hnutí ANO začínají debatu o zvýšení daní připouštět i jeho koaliční partneři SPD a Motoristé. Vládní strany uvažují o navýšení či zavedení spotřebních daní na některé neřesti a hazard. Už minulý týden kabinet schválil sektorovou daň pro rafinerie, kterou by chtěl inkasovat už za letošní rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď navíc České televizi potvrdila, že ANO přemýšlí i o vyšším zdanění dalších odvětví – třeba zbrojařských či energetických firem nebo bank. Jejich vysoké zisky zmiňuje i premiér Andrej Babiš (ANO).

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.

Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve sněmovně svrhnout koaliční vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro vyslovení nedůvěry kabinetu bylo 83 přítomných poslanců, proti 94. Návrh podle očekávání podpořili pouze zástupci opozičních ODS, STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL. Kabinet ANO, SPD a Motoristů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba bylo důležité volat vládu k odpovědnosti v momentě, kdy „rekordním způsobem zadlužuje Česko“. Připomněl také stanovisko Evropské komise ohledně sporu o střet zájmů Babiše. Hlasování o důvěře je právem opozice, míní místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Opozice dle něj nicméně nemá témata, zmínil také „předvolební“ termín schůze. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Vláda Andreje Babiše (ANO) podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře. Pro svržení kabinetu hlasovalo 83 přítomných opozičních poslanců, potřeba by bylo nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 94 zákonodárců koalice. Debata se předtím vyostřila, když se opoziční představitelé sháněli po premiérovi Babišovi. Jednání o nedůvěře trvalo tři dny, vládu během čtvrtka podrobili kritice zástupci opozice v čele s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kritizovali například zadlužování země.

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) má ve sněmovně podle odvolaného ministra životního prostředí Tomáše Taraby nově většinu už jen jednoho hlasu. Taraba se vrátil do parlamentu, kde působí jako nezařazený poslanec. Spolupracovat bude s dalším zákonodárcem, který na čtvrteční společné tiskové konferenci s Tarabou ohlásil odchod z menší vládní strany Hlas. Dvojice poslanců uvedla, že chce dál komunikovat s vládními stranami, které tuto záležitost zatím nekomentovaly.

Sněmovna druhým dnem jednala o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Předchozí úterní debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Sněmovna přerušila schůzi ve 21 hodin a tématu se bude věnovat i ve čtvrtek. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 zákonodárců, většinou z řad opozice.

Poslanci v úterý debatovali rovných sedm hodin o návrhu opozičních poslaneckých klubů vyslovit nedůvěru vládě. U pultíku v jednacím sále se během dne střídali spíše zástupci vládní většiny, opoziční poslanci by se ke slovu měli dostat až ve středu. Opozice kabinet kritizuje především za vysoký plánovaný schodek rozpočtu ve výši 386 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vláda výhrady odmítají, mimořádnou schůzi považují za „předvolební hru“. Okolnosti jednání probrali v úterních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS), místopředseda rozpočtového výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL), místopředseda výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) a členka rozpočtového výboru Jana Murová (ANO). Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Sněmovna v úterý jednala o druhém opozičním pokusu o vyslovení nedůvěry vládě, který se odehrává krátce před obecními a senátními volbami. Jednání ukončila v 21:00 a pokračovat bude ve středu od 09:00. Vládní koalice využila úvodního dne k představení činnosti kabinetu. Opoziční zástupci se ke slovu dostanou až ve středu, kdy má jednání pokračovat. Podobný průběh měla i první snaha ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 o svržení kabinetu, která letos v únoru skončila neúspěšně.

Slovenský parlament v úterý vyslovil nedůvěru ministrovi životního prostředí Tomáši Tarabovi. Návrh podpořila kromě poslanců opozice i vládní strana SNS, která odvolání Taraby požadovala od letošního jara a která se kvůli tomu dostala do sporu s premiérem Robertem Ficem (Smer). Ten dříve řekl, že záležitost může vládní koalici připravit o těsnou většinu ve sněmovně, a současně připustil možnost vypsání nových voleb. Fico v reakci na hlasování uvedl, že o dalším postupu bude vedení jeho strany jednat ve středu.

Během druhého pokusu opozice o vyslovení nedůvěry ukazuje „vládní koalice sérii nesplněných slibů, nejrůznějších lží a pokračuje v napadání – stále v té stejné rétorice“, řekl předseda Starostů Vít Rakušan v Interview ČT24. Nedodržování dohody mezi vládou a opozicí o střídání se v projevech na plénu sněmovny podle něj značí nervozitu ze strany vládní koalice. „Líčí svět plný splněných slibů – a já jenom čekám, kdy vysvětlí lidem, proč ty sazby hypoték neklesají, proč ceny pohonných hmot jsou stále tak vysoké,“ říká a dodává, že jeho hnutí na schůzi představí konkrétní návrhy na změny v rozpočtu. Kdyby Babišova vláda padla, nastala by podle něho okamžitá jednání s prezidentem. Ideálním řešením by v té chvíli byla překlenovací úřednická vláda, míní. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o zmrazení platů politiků, o němž jednala Poslanecká sněmovna. V diskusi hovořili také o vrcholící kampani před komunálními a senátními volbami. Tématem debaty byly také rostoucí ceny pohonných hmot, kvůli nimž zavedla vláda další opatření – zastropování marží či snížení spotřební daně na naftu. Probrali také takzvané červené linie bezpečné planety, tedy ekologické ukazatele života na Zemi. Pozvání přijali moderátorka a komentátorka serveru Deník.cz Kateřina Perknerová, youtuber Jan Špaček, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, novinář a moderátor Čestmír Strakatý a herečka Iva Pazderková. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Lídryně švédské opozice a sociálních demokratů Magdalena Anderssonová oznámila, že v současné situaci nedokáže sestavit vládu. Středolevý blok získal ve volbách konaných začátkem tohoto měsíce jen těsnou většinu.

Itálie zakázala ve školách zakrývání tváře šátky a omezila počet žáků ve třídě, kteří nemluví dostatečně italsky. Podle konzervativní vlády premiérky Giorgie Meloniové to posílí integraci dětí cizinců, podle části odborníků to bude právě naopak. Dekret vstoupil v platnost okamžitě. Parlament, ve kterém má kabinet většinu, ho musí do šedesáti dnů ratifikovat.

Zvýšení výdělků policistům, hasičům, celníkům a příslušníkům vězeňské služby má jasnější obrysy. Jejich platy by měly v příštích třech letech růst každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) ČT řekl, že do tarifů půjde jen třináct set korun. Stejnou sumu dostanou příslušníci formou stabilizačního příspěvku. Zbývající zhruba tři stovky připadnou na odměny za pohotovosti a přesčasy. Podle opozice nicméně avizované zvýšení v zásadě odpovídá tomu, s čím už počítala předchozí vláda. S koalicí avizovaným padesátitisícovým nástupním platem pro příslušníky bezpečnostních sborů po absolvování základní přípravy kabinet podle Metnara počítá v roce 2029. Podle opozice to ale má být dřív. Od stejného startu u všech bezpečnostních složek si vláda slibuje vyšší počty nových příslušnic a příslušníků.

Opoziční ODS, Starostové, Piráti, lidovci a TOP 09 sebrali pod návrh na svolání schůze dolní parlamentní komory k odvolání vlády podpisy všech svých 92 poslanců. Jednat chtějí na mimořádné schůzi, která se uskuteční v úterý 29. září, o rozpočtu na příští rok, který má podle návrhu druhý nejvyšší schodek v historii Česka, dále o nevyřešeném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a útocích vlády na ústavní instituce, soudy, neziskový sektor a média.

Česko upravilo pravidla systému notifikací ruských diplomatů. S jednodenním předstihem musí nově hlásit plán překročit hranice a oznamovat účel cesty, její trasu a dobu či místo pobytu. Zpřísnění režimu, o které informoval web Parlamentní listy, potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgö. Prezident Petr Pavel označil změny za správný krok.

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.

O výsledku klíčových parlamentních voleb v židovském státě mohou koncem října rozhodnout i desítky tisíc Izraelců pobývajících v cizině. Strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua požádala ústřední volební komisi o zablokování americké iniciativy, která pomáhá Izraelcům dostat se rychle a levně do vlasti, aby mohli hlasovat. Likud mluví o „volební korupci“ a nelegální operaci financované z ciziny. Organizace America Israel Democracy (AID), která za projektem stojí, ale tvrdí, že zákon neporušuje, a trvá na své nezávislosti.

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.

Kremlu jde ve „volbách“ do Státní dumy hlavně o legitimizaci režimu ruského vládce Vladimira Putina, shodují se odborníci. Všeobecně se očekává, že výsledek je předem daný a vládnoucí strana si udrží svoji dominanci. Rusové hlasují poprvé od plnohodnotné invaze na Ukrajinu, opozice už hlásí porušování pravidel. „Volby“ se konají i na okupovaných územích. Putin hlasoval on-line.

Česká policie v posledních dnech kvůli ruským hrozbám operativně posílila hlídkovou činnost u nádraží hromadné dopravy, řekl serveru iDNES.cz ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že Česko čelí ze strany Moskvy hybridní válce. Reagoval na vyjádření polského premiéra Donalda Tuska, který řekl, že Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a raket na státy podporující Ukrajinu.

Švédská středolevá opozice zvítězila v parlamentních volbách, které se uskutečnily minulou neděli. Uvedla to ve středu švédská veřejnoprávní televize SVT na základě svého propočtu po sečtení 99 procent hlasů. Podle volební prognózy stanice už strany dosud vládního pravicového bloku prakticky ztratily naději na získání většiny v parlamentu.

Prezident Petr Pavel postrádá debatu o obsahu či rozsahu veřejné služby, nemělo by se podle něj řešit jen financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Na zrušení poplatků od ledna v souladu s plány vládní koalice by navíc musela ministryně financí Alena Schillerová (ANO) najít v rozpočtu dalších zhruba deset miliard korun, řekl Pavel. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek ve středu uvedl, že televize v rámci úspor plánuje do roku 2030 propustit dvanáct procent zaměstnanců.

Koaliční politici se neshodují v přístupu vůči cizincům, kteří v Česku spáchají trestný čin. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce vyhošťovat jen za závažné, například násilné, zločiny, hnutí SPD prosazuje vykázání ze země za všechny úmyslné prohřešky. Opozice zpřísnění nepodporuje. Za dostatečnou má už současnou úpravu.