Emiráty vnímají Írán jako takovou hrozbu, že jim stojí i za vztahy s Izraelem, říká zpravodaj Borek

Nahrávám video

Spojené arabské emiráty (SAE) a Izrael stojí před uzavřením přelomové dohody, po které Emiráty teprve jako třetí země (po Egyptu a Jordánsku) navážou se židovským státem diplomatické styky. Důvodem je podle všeho snaha vyvážít vliv šíitského Íránu. Izrael navíc v rámci dohody oznámil, že dočasně upouští od svých plánů na anexi okupovaných částí Západního břehu Jordánu, které si nárokují Palestinci coby součást svého budoucího státu. Palestinci SAE obvinili ze zrady. Diplomat Emirátů označil dohodu s Izraelem za pragmatické rozhodnutí.

Delegace Izraele a Spojených arabských emirátů by měly v následujících týdnech podepsat dohody týkající se zásadních oblastí, jako jsou investice, telekomunikace nebo zdravotnictví. Státy taky brzy otevřou své ambasády. Emiráty už oznámily, že jejich velvyslanectví nebude v Jeruzalémě.

„Spojené arabské emiráty byly už dlouhé roky spojencem židovského státu. Nyní je to formalizováno. Ten symbol není triviální. Je to symbol toho, že státy Perského zálivu, Arabskými emiráty to totiž pravděpodobně nekončí, vnímají společnou hrozbu v podobě íránského vlivu jako natolik závažnou, že formalizují vztahy s Izraelem,“ uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Podle něj bude mírová dohoda podepsána v USA, v Bílém domě, pravděpodobně do tří týdnů.

Radnice Tel Avivu se v noci po uzavření historické dohody rozzářila v barvách Spojených arabských emirátů. „Jsem velmi rád za dohodu s Arabskými emiráty a doufám, že s dalšími arabskými státy se také podaří uzavřít podobné dohody,“ uvedl obyvatel Tel Avivu Ofer Shefi. 

Většina arabských zemí židovský stát od jeho vzniku po druhé světové válce neuznává, mírovou smlouvu má podepsanou pouze s Egyptem a Jordánskem. Jednání se Spojenými arabskými emiráty trvala rok a půl, roli prostředníka v nich hrály USA. „Od podepsání dohody mezi Izraelem a Jordánskem před 25 lety nebylo dosaženo v mírovém procesu na Blízkém východě takového pokroku,“ nechal se slyšet americký prezident Donald Trump. 

„Na jedné straně pozorujeme, minimálně posledních deset let, neformální sbližování Izraele a sunitských monarchií Perského zálivu. A to, co se v neděli oznámilo, je prvním, naprosto oficiálním de iure přiznáním této neformální aliance. Ta je spojena nikoliv nějakými vnitřními hodnotami, že by to byly státy, které by si byly ve vnitřní struktuře podobné, ale spojuje je vnější zájem, aby byla zadržována, nebo zcela potlačována íránská osa, která se v posledních deseti letech také zformovala,“ dodal zpravodaj ČT na Blízkém východě.

Nahrávám video

Přípravu dohody urychlila hrozba izraelské anexe

V posledních týdnech nabrala diplomatická aktivita na obrátkách kvůli hrozbě izraelské anexe okupovaných palestinských území. Ještě před Trumpem informoval o přelomové události na Twitteru korunní princ Abú Dhabí Muhammad bin Zajíd.

„Během hovoru s prezidentem Trumpem a premiérem Netanjahuem byla uzavřena dohoda, která zastaví další izraelskou anexi palestinských území,“ uvedl. „Šlo nám o to zažehnat hrozící anexi a její dopad na možné dvoustátní řešení konfliktu. A toho jsme dosáhli,“ řekl také ministr zahraničních věcí Spojených arabských emirátů Anvár Gargaš.

Výměnou za to bude mít Izrael teprve třetí mírovou smlouvu s arabskou zemí ve svých dějinách. Jordánsko navázalo diplomatické styky na oficiální úrovni s Izraelem před čtvrtstoletím jako druhá arabská země. První byl Egypt na přelomu 70. a 80. let.

Plány na zabrání palestinského území ale zůstávají podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua stále na stole, pouze byly pozastaveny. Dohodu s Emiráty ale považuje za počátek nové éry. „Společně dokážeme proměnit region a vytvořit lepší budoucnost pro naše národy. Je to budoucnost plná míru, bezpečí a prosperity. Vždy jsem věřil, že můžeme vytvořit s arabským světem mír,“ řekl Netanjahu.

Podle zpravodaje ČT Borka si i samotní Izraelci mohou klást otázku, zda anexe osad není odložena až o desítky let. Podle něj tak bude zajímavé sledovat, jaké parametry mírová dohoda ve finálním znění bude mít.

„Emiráty minimálně kvůli ohledu na arabské veřejné mínění, a aby neztratily úplně tvář vůči jiným státům Arabské ligy, se snaží akcentovat to, že dohoda je naprosto jasně a přímo provázána tím, že výměnou za mír s Emiráty se Izrael vzdává anexe,“ dodal.

Palestinci mluví o zradě, SAE to odmítají

Mezi Palestinci zavládlo po uzavření dohody zklamání. „To není možné. Je to spiknutí proti Palestincům a lidem z Emirátů. Chtějí nás přinutit, abychom vyjednávali o míru s Izraelci přes Emiráty. Toto spiknutí naprosto odmítáme,“ řekl obyvatel Hebronu Hasan Murakta.

Dohodu odsoudil i prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Podle něj měla být nejdříve uzavřena mírová smlouva ustavující nezávislý palestinský stát. „Oznámení dohody mezi Spojenými arabskými emiráty a okupanty není o normalizaci. Je to bodnutí do zad boje palestinského lidu,“ reagoval Wasel Abu Yusuf z výkonné komise Organizace pro osvobození Palestiny. Palestina SAE obvinila ze zrady a stáhla svého velvyslance z Abú Zabí.

Náměstek ministra zahraničí SAE, který má na starosti kulturní a diplomatické záležitosti, Umar Sajf Ghubáš se proti této kritice ohradil. Podle něj dohoda představuje významný pokrok vzhledem k neexistenci životaschopné alternativy.

„Snažím se porozumět, v jakém smyslu jde o zradu, když Izraeli otevíráme dveře, aby přehodnotil svůj plán anexe,“ řekl Ghubáš. „Pevně věříme v palestinskou věc a v práva Palestinců. Dohoda je v souladu s naším přesvědčením, ale bere v úvahu nové regionální prostředí,“ zdůraznil.

Saúdská Arábie v roce 2002 navrhla izraelsko-palestinský problém řešit z širšího regionálního hlediska. Podle návrhu, který získal podporu členů Ligy arabských států, se měl Izrael stáhnout z palestinských území výměnou za normalizaci vztahů s arabskými státy. „Je rok 2020. Uplynulo 18 let a arabská mírová iniciativa nepřinesla výsledky,“ uvedl Ghubáš, přičemž zdůraznil význam „dialogu a komunikace“.

SAE: Je to pragmatimus

Saúdská Arábie, která je blízkým spojencem SAE, na dohodu nereagovala. Rijád odmítá navázat s Izrealem diplomatické vztahy, dokud se nestáhne z okupovaného palestinského území. „S nikým jsme to nekonzultovali a nikoho jsme neinformovali,“ uvedl Ghubáš a doplnil, že si byl vědom, že ne všichni budou dohodu komentovat či ji chválit. „Toto rozhodnutí jsme učinili s ohledem na naše vlastní zájmy,“ řekl.

Kromě diplomatických aspektů jsou ekonomické přínosy dohody zřejmé. SAE, které jsou bohaté na ropu a mají velké ambice v oblasti technologií a vesmírného výzkumu, budou moci s Izraelem obchodovat. Izraelci mezitím získají přístup k Dubaji a Abú Zabí, což jsou města, která přitahují talenty a investice.

„Tyto vazby jsou pro nás mimořádně lukrativní a přispějí k našemu hrubému domácímu produktu,“ poznamenal Ghubáš. „Řídíme se pragmatickými ohledy,“ doplnil. 

Dohodu odsoudilo také Turecko, je prý pokrytecká

Také turecké ministerstvo zahraničních věcí dohodu odsoudilo a označilo ji za chybu. „Turecko, které je součástí NATO a stále se oficiálně nezřeklo těchto závazků a spojenectví s USA a s dalšími prozápadními státy regionu, se ve své praktické politice v posledních deseti letech ale neustále vzdaluje Západu,“ upozornil zpravodaj ČT Borek. 

„Viděli jsme další případ, kdy v zásadních věcech Turecko vystupuje úplně odlišně než osa podporovaná Amerikou. Bývalý jednoznačný spojenec Ameriky a Západu z dob studené války se nyní pohybuje v protiproudu, zatímco bývalí formální nepřátelé, tedy arabské země Perského zálivu a Izrael, dospívají k jasné dohodě,“ dodal.

V pondělí Turecko obvinilo Spojené arabské emiráty z pokrytectví a „zrady ve věci Palestiny“. „Spojené arabské emiráty se to snaží vydávat za nějakou oběť pro Palestinu, ve skutečnosti však záležitost Palestiny zradily, aby upřednostnily své menší zájmy,“ okomentovalo krok turecké ministerstvo zahraničí. „Historie a svědomí národů v regionu toto pokrytectví nezapomenou a nikdy ho neodpustí,“ píše se v tureckém prohlášení.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pak Emirátům pohrozil, že uzavře velvyslanectví v hlavním městě Abu Zabí a se zemí přeruší veškeré diplomatické styky. Erdogan je horlivým zastáncem požadavků Palestiny a arabské země kritizuje, že jsou vůči Izraeli příliš shovívavé, připomíná agentura AFP.

Írán mluví o „dýce do zad“

Za hanebnou označil dohodu také Írán. Íránské ministerstvo zahraničí krok Emirátů nazvalo „dýkou, kterou Spojené arabské emiráty nespravedlivě vrazily do zad Palestincům a všem muslimům“. Dohoda je navíc podle ministerstva „nebezpečná a protiprávní“, píše s odvoláním na íránská média agentura Reuters.

Naopak egyptský prezident Sísí ji přivítal jako krok ke stabilitě regionu. Podobně se vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres.

„Snad jediné překvapení, které přišlo, bylo ze strany Jordánska, jehož reakce byla výrazně pozitivnější, než se dalo čekat. Jordánsko je dlouhodobě vnímáno jako hlavní zastánce palestinské věci, a přesto neodsoudilo tuto dohodu,“ uvedl v pátek ve vysílání ČT24 bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Německo dohodu uvítalo

Prohloubení diplomatických vztahů naopak vítá řada evropských států. „Je to zásadní pro obě (země) a pro regionální stabilitu,“ uvedla mluvčí Evropské komise (EK).

„Normalizace vztahů mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty významně přispěje k míru v regionu. Je dobře, že izraelská vláda pozastavila plány na anexi,“ uvedl šéf německé diplomacie Heiko Maas. Ministr zahraničí dohodu také podobně jako ve čtvrtek nejvyšší představitelé Spojených států označil za „historický krok“.

Německo se společně s dalšími evropskými státy v posledních měsících vyslovilo zásadně proti anexi palestinského Západního břehu a podpořilo pokračování přímých vyjednávání mezi Palestinou a Izraelem, která byla přerušena v roce 2014. Jako příznivé pro budoucí mírová jednání vidí přerušení plánů na anexi také Itálie.

Podporu Emirátům v pátek vyslovil také Omán, podle kterého dohoda rovněž přispěje k dosažení a udržení míru na Blízkém východě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...