Zástupci obcí Uhelná a Václavice na Liberecku předali ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) petice se zhruba sedmi stovkami podpisů. Signatáři se staví proti rozšíření hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Obávají se hlavně toho, že důl by ohrozil zdroje pitné vody pro obce. Brabec už v pátek prohlásil, že s rozšířením dolu nesouhlasí. V úterý vláda informaci ministerstva životního prostředí o nesouhlasném stanovisku vzala na vědomí. Podle Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by se celá záležitost měla řešit i v Evropské komisi.
„Přestože budou udělána technická opatření, například těsnicí zeď, přestože bude monitoring vody, tak stále hrozí nezanedbatelné riziko, že může pokračovat stav, který se tady už reálně stal před desítkami let, kdy došlo k výraznému poklesu hladiny spodní vody především v oblasti Uhelné, Hrádku nad Nisou a dalších obcí. O vodu by mohly přijít tisíce lidí,“ řekl po úterním jednání vlády Brabec.
Pokud se Polsko rozhodne v přípravě záměru i přes český nesouhlas pokračovat, Česko stanoví další podmínky. „Je potřeba přiznat, že to, že my vydáme nesouhlasné stanovisko, opravdu neznamená, že oni s tím musí nutně přestat. Jedná se především o parametry těsnicí antifiltrační zdi proti poklesu spodní vody, o monitoring, o val proti prašnosti, další opatření proti hluku,“ popsal ministr.
„Hlavně ve Václavicích jsou už teď lidé, kteří nemají pitnou vodu ani v minimu, natož v dostatku. Mělo by v tom stanovisku z našeho pohledu zaznít, že neexistuje žádný krizový plán, jak se budou lidi zásobovat vodou třeba za pět let, kdy se těžba k nám přiblíží,“ vysvětluje Milan Starec z Uhelné. Zásobování pitnou vodou je podle něj potřeba urgentně vyřešit.
Podle Brabcových slov nabídla polská strana alternativní vedení vody z Bogatyně. Ministr slíbil zástupcům obcí, že je bude informovat, jak se záležitost dále vyvíjí, a uznal, že zásobování vodou je nutné řešit. „Krizový management ve chvíli, kdy bychom zásobovali tisíce lidí z cisteren, je těžko představitelný. Ono by to šlo, platila by to polská strana, ale bylo by to velmi obtížné,“ popisuje Brabec.
O možném zásobování vodou z polské nádrže Witka dříve hovořil i liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Šlo by o výrazně levnější variantu než budování přivaděče přes Jizerské hory, které by podle odhadů přišlo až na dvě miliardy korun. Podle zástupců obcí ale na tuto variantu není nic připraveno. „Tam není žádný vodovod, takže není na co se napojit,“ podotýká Starec.
Zapojit Evropskou komisi by bylo předčasné, míní Brabec
Ještě před úterním jednáním Babišova kabinetu navrhl ministr kultury Lubomír Zaorálek, aby Česko celou věc řešilo i na úrovni Evropské komise. „Je podle mě znepokojivé to, že polská strana úplně nedodržuje svoje povinnosti vůči České republice. Mám na mysli třeba to, když se dělalo řízení SEA (posouzení vlivu na životní prostředí), ani nepočkali na stanovisko ČR,“ uvedl Zaorálek.
Vláda ale o takovém postupu nejednala. Podle Brabce je by to bylo předčasné. „My s polskou stranou mluvíme několik let. Jednání se vedla na úrovni premiérů, ministrů životního prostředí. Víme, že pro polskou stranu je projekt dolu Turów velmi významný z pohledu jejich energetické bilance. Myslím, že teď je předčasné říkat, jaké budou kroky,“ doplnil ministr.
Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu.
Důl se má rozšířit podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Lidé z pohraničí se obávají, že rozšíření těžby může znamenat ztrátu pitné vody na české straně a miliardové náklady na její zajištění.
