Na budovu Ruského střediska vědy a kultury v pražských Dejvicích hodil někdo ve čtvrtek večer několik zápalných lahví. Policie o tom v pátek ráno informovala na síti X. Po pachateli pátrá, podezírá ho z trestného činu poškození cizí věci. Ministerstvo zahraničí odsoudilo násilné útoky na jakékoliv objekty. Marija Zacharovová – mluvčí diplomacie Ruské federace, jež na Ukrajině páchá válečné zločiny na denní bázi – útok označila za „barbarský akt“.
„Od včerejšího (čtvrtečního) večera se zabýváme útokem, při kterém někdo hodil několik zápalných lahví na Ruský dům v ulici Na Zátorce, Praha 6. Po pachateli, který je podezřelý z trestného činu poškození cizí věci, pátráme,“ uvedla policie. Za to hrozí pachateli až roční vězení, v případě, že by způsobil škodu velkého rozsahu, mu soudy mohou uložit až šestiletý trest.
Černínský palác sdělil, že resort principiálně odsuzuje násilné útoky na jakékoliv objekty. Ruská ambasáda v Praze kvůli útoku žádá české ministerstvo zahraničí, aby posílilo bezpečnost ruských zastupitelských úřadů, píše tamní státní agentura TASS. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) je policie připravena reagovat, pokud bude potřeba přijmout další opatření.
Ředitel institutu Igor Girenko podle TASS tvrdí, že na dům bylo hozeno šest zápalných lahví, z nichž explodovaly tři. Pachatele označil za „teroristy a nelidská stvoření“. Ruské ministerstvo zahraničí si kvůli incidentu předvolalo českého velvyslance v Moskvě Daniela Koštovala.
Ruské středisko vědy a kultury v pražských Dejvicích, označované jako Ruský dům, provozuje od roku 1971 ruská státní agentura Rossotrudničestvo. Česko k nevoli Moskvy neuznává diplomatický status budovy, v níž středisko sídlí.
Podle informací na webu patří k základním činnostem střediska organizování programů v oblasti vědy, kultury a vzdělávání a propagace ruského jazyka a Ruska. Úlohou je seznámení české veřejnosti s historií a kulturou národů Ruské federace, s jejím kulturním, vědeckým a hospodářským potenciálem. Má také upevňovat styky s krajany, kteří trvale žijí v zahraničí.
Rusko si v minulosti na postoj Česka ve vztahu k středisku stěžovalo. Bývalý velvyslanec Ruska v Praze Alexandr Zmejevskij loni v květnu v rozhovoru pro list Izvestija uvedl, že kolem Ruského domu panuje „nezdravá atmosféra“.
Zmejevskij tehdy řekl, že v českých médiích se pravidelně objevují výzvy k uzavření Ruského domu, a do toho je terčem „chuligánských výpadů“ různých organizací i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.
Pozornost přilákaly ruské objekty i dříve
Loni v polovině dubna desítky lidí z podnětu iniciativy Hlas Ukrajiny protestovaly před Ruským domem proti šíření ruské kultury. Kritici upozorňují, že tyto instituce slouží jako nástroje k šíření ruské propagandy a dezinformací. Některé evropské země je nařídily uzavřít.
Pozornost českých aktivistů přilákaly ruské nemovitosti i v dalších případech. Například v únoru 2024 spolek Kaputin namaloval ukrajinskou modro-žlutou vlajku na chodníku v oploceném areálu ve Schwaigerově ulici v Praze. Případ se dostal až před soud, který rozhodl, že aktivisté nespáchali namalováním ukrajinské vlajky v bytovém komplexu ruské ambasády v pražské Bubenči trestný čin, a případ poslal městské části k přestupkovému řízení.
V březnu 2022 aktivisté polili schody před ruským velvyslanectvím v pražském Bubenči rudou barvou na protest proti ruské agresi vůči Ukrajině. Obdobné věci se dějí i v Rusku, například loni v září někdo pomaloval vulgárními obrázky a nápisy v češtině budovu českého velvyslanectví v Moskvě.
