Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
Návrh reagující na růst cen způsobený konfliktem na Blízkém východě má kopírovat obdobný zákon týkající se energií z roku 2022. „Každému kabinetu umožní reagovat v době krize rychle a silně cenovým výměrem formou nařízení vlády, podobně jako dnes u elektřiny a plynu,“ přiblížila Schillerová, podle které už je návrh v Poslanecké sněmovně. Pro návrh očekává silnou parlamentní podporu, protože ceny pohonných hmot jsou nyní nejviditelnějším ekonomickým tématem.
„Byli bychom rádi, kdyby se projednal zítra (v úterý) jako první bod,“ zdůraznila ministryně po jednání vlády. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) posléze vyhlásil k návrhu zákona stav legislativní nouze. Sněmovna by tak měla s největší pravděpodobností v úterý schvalovat předlohu podle jeho rozhodnutí zrychleně s vynecháním prvního čtení. Postup, o který požádal kabinet, musí potvrdit plénum dolní komory.
Takzvané zkrácené jednání umožňuje sněmovní schválení předloh za jediný den. Nynější návrh zákona nejprve projedná rozpočtový výbor, který má poskytnout stanovisko podle Okamurova rozhodnutí do úterních 13:00. O hodinu později začne řádná schůze dolní komory. Poslanci by mohli ve stejný den projednat předlohu ve druhém čtení, v němž by mohli uplatnit pozměňovací návrhy, i ve třetím čtení, tedy v závěrečném schvalování.
Jakmile zákon projde, bude podle Schillerové kabinet usilovat o to, aby návrh co nejrychleji projednal i Senát. Ministryně financí zároveň neočekává, že by zákon jakýmkoliv způsobem blokoval prezident Petr Pavel. Pokud bude nutné i v květnu s ohledem na mezinárodní situaci přijímat regulace cen pohonných hmot, chce ministryně rozhodovat už podle nového zákona.
Nová úprava by měla nahradit současné opatření obecné povahy, které vláda přijala na počátku dubna a platné je do konce měsíce. Ministerstvo financí na jeho základě stanovilo nejvyšší povolenou marži prodejců pohonných hmot a dočasně snížilo spotřební daň na naftu. Zároveň denně rozhoduje o maximální prodejní ceně benzinu a nafty pro další den.
Podle ministerstva financí zákon poskytne vládám legislativně silnější postavení při rozhodování o cenách pohonných hmot, než jsou současné cenové výměry ministerstva. Vláda zároveň bude moci být akceschopnější při přijímání regulace. Podle úřadu se také zvýší právní jistota ohledně přijatých opatření. „Cenová regulace bude časově omezena na maximálně dvanáct měsíců s povinností vlády průběžně vyhodnocovat její nezbytnost,“ upřesnilo ministerstvo.
„Přiznám se, že my obsah toho zákona vůbec neznáme. Byl velmi tajný. Paní ministryně financí ho nesla na vládu v papírové podobě. To znamená, že do jednání vlády vůbec nebyl v systému. Nejprve se s ním musíme seznámit. Co je ale důležité, tak principiálně jako lidovci neodmítáme to, že by vláda v krizových situacích takovýto nástroj mít měla,“ sdělil poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL), podle něhož je ovšem třeba pohlídat, aby nebylo příliš zasahováno do trhu a aby vládě bylo možné tento nástroj odebrat.
Opoziční ODS označila návrh zákona za návrat k socialistickému plánování. Strana by podle svého předsedy Martina Kupky podpořila například variantu plovoucí spotřební daně, ovšem rozhodně ne určování horní hranice cen. „Dát zelenou k tomu, bianco šek k tomu, aby vláda dál v tomto směru rozšiřovala zásahy do trhu, tak to určitě od občanských demokratů nemůže nikdo čekat,“ deklaroval Kupka.
„Rozumím tomu, že je lépe mít to legislativně pořešeno, nicméně dopad na ceny pro maloodběratele nevidím výrazný. Aktuální doba je každopádně napjatá, nejistá a je lepší to mít pořešené trochu s větší jistotou,“ okomentoval schválení návrhu analytik XTB Jiří Tyleček, pondělní krok vlády mu nicméně nepřijde „výrazně důležitý“. „Možná to bude mít oficiální průběh, nicméně dopad bude velmi podobný s tím, co je dnes,“ dodal.
Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda dolní komory na žádost vlády, ta musí návrh zdůvodnit. Nejčastěji argumentuje rizikem hospodářských škod z prodlení. Vyhlášený stav musí dolní komora, ve které mají vládní ANO, SPD a Motoristé pohodlnou většinu, potvrdit. Režim umožňuje sněmovní přijetí předlohy za jediný den. Druhá varianta zkráceného projednávání umožňuje poslancům předlohu projednat během dvou čtení bez možnosti předkládat pozměňovací návrhy, takzvané zrychlené čtení mohou zablokovat opoziční kluby.
Pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Růst cen paliv se promítl i do celkové inflace v Česku, když v březnu zrychlila na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta.
Stát pro uplynulý víkend a pondělí zvýšil cenové stropy na pohonné hmoty. Maximální cena litru nafty činí 45,90 koruny, limit pro litr benzinu se zvýšil na 41,95 koruny. V pondělí resort financí oznámil ceny na úterý. Maximální přípustná cena benzinu bude 41,67 koruny za litr a nafty 44,36 koruny za litr.
Odklad zvýšení životního minima
Babiš po jednání kabinetu rovněž oznámil, že životní minimum, které se původně mělo zvýšit od května, vzroste až od října. Kabinet v pondělí schválil příslušné nařízení. Zamýšlené květnové zvýšení životního minima mělo doprovodit vyplácení superdávky, která nahrazuje čtyři příspěvky. Jejich dosavadní příjemci měli přepočítanou podporu dostat poprvé v květnu. Vyšší minimální částky měly zabránit případnému snížení pomoci od státu samoživitelkám a samoživitelům s dětmi či malým domácnostem.
Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) ovšem prosadil novelu s odkladem první výplaty superdávky na srpen a posunem navýšení minima na říjen. Zdůvodnil to potřebou zajistit úředníkům dostatek času na vyřizování.
Nařízení s prodloužením platnosti nynějších minimálních částek připravilo ministerstvo práce. Uvedlo, že pokud by vláda předpis neschválila, zavedlo by se původně zamýšlené vyšší minimum. Už dřív ministerstvo na svém webu napsalo, že odklad na říjen úřadům uleví. Sladí se tak termín přepočítání dávky kvůli vyššímu životnímu minimu s přepočtem podle aktuálních doložených příjmů a nákladů na bydlení, které klienti dodávají. „Tím se zajistí efektivnější administrativní proces, sníží se zátěž úřadu práce a předejde se dvojí implementaci změn do informačních systémů,“ vysvětlilo ministerstvo.
Odložení přidání znamená ale také nižší výdaje. Po zvýšení minima by víc domácností dosáhlo na peníze od státu na děti i na porodné. Mimořádné dávky pro oběti povodní, požárů či havárií a pro lidi v nouzi by se zvedly o tisíce korun. O tisícikorunu i více by si polepšili pěstouni, kteří se starají o děti příbuzných. Zvýšila by se i nezabavitelná částka dlužníků. Podle autorů návrhu navýšení minima by roční výdaje na dávky vzrostly o 2,2 miliardy korun. Resort práce tak díky pětiměsíčnímu odkladu nebude muset letos vyplatit stamiliony korun.
Životní minimum se má zvýšit pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun a pro prvního dospělého v domácnosti z 4470 na pět tisíc korun. Pro další dospělé v rodině se má naopak snížit ze 4040 na 3750 korun. Na děti do šesti let se počítá 2480 korun, od šesti do patnácti let 3050 korun a na mladé od 15 do 26 let při studiu 3490 korun. Tyto dětské částky se od května měnit neměly.
Letošní navýšení minima se netýká uprchlíků z Ukrajiny. Jejich životní minimum se měnit nebude a má zůstat na 4860 korunách pro dospělé a 3490 korunách pro děti. Lidé s dočasnou ochranou nemohou pobírat běžné příspěvky, v případě nouze mohou získat humanitární dávku, která bývá nižší než podpora pro české domácnosti.
Zastupitelské úřady by mohly nově vydávat občanské a cestovní průkazy samy
Kabinet v pondělí schválil také novelu, která by zastupitelským úřadům v zahraniční mimo jiné umožnila, aby mohly nově vydávat českým občanům cestovní a občanské průkazy samy. Dosud žádosti pouze přijímaly a zasílaly je českým úřadům k vyřízení. Účinnost novely vláda navrhuje od příštího roku.
Od změny v pravomocích zastupitelských úřadů si ministerstvo vnitra podle důvodové zprávy materiálu slibuje snížení zátěže pro obecní úřady v Česku a také zvýšení úrovně poskytovaných služeb občanům v zahraničí. Novela dále zavádí například možnost ponechat si neplatný cestovní doklad za podmínky, že bude úředně znehodnocen, což bylo dosud možné jen u občanských průkazů. Úřady by také měly mít možnost pozastavit platnost cestovního pasu v případě, kdy bude na držitele dokladu vydán Evropský zatýkací rozkaz nebo bude jiný stát soudně žádat o jeho vydání.
Nově by podle návrhu mohly být opakovaně použity biometrické údaje pořízené pro jeden typ průkazu také pro druhý, a to v případě, že žadatel o oba průkazy požádá ve stejný den. Návrh rovněž počítá s tím, že spisová dokumentace spojená se žádostmi o průkazy bude plně digitalizovaná. Mezi další změny, které novela přináší, patří prodloužení platnosti občanského průkazu v případě úmrtí manžela nebo partnera ze 45 na 90 dnů. Cílem je podle předkladatelů poskytnout pozůstalému dost času zvyknout si na novou životní situaci bez tlaku na okamžitou výměnu průkazu.
Návrh také sjednocuje pro oba typy průkazů výši pokut za přestupky do tří pásem podle závažnosti přestupku – nejméně závažné přestupky s pokutou do deseti tisíc korun, závažnější s pokutou do dvaceti tisíc korun a nejzávažnější s pokutou do padesáti tisíc korun. Zavádí také nový přestupek – zneužití veřejné listiny. Zákon mění i některé typy správních poplatků, například za vydání náhradního dokladu při poškození původního.
Návrh změny zákonů předložila podle předkládací zprávy materiálu už předchozí vláda v minulém volebním období. Protože však do konce volebního období novela neprošla celým legislativním procesem, bylo nutné ji předložit znovu. Oproti předchozí podobě návrh nyní neobsahuje ustanovení o zřízení dočasných občanských průkazů pro volby. Do právního řádu byla tato možnost začleněna změnou volebních zákonů, platit začala od letošního ledna.
Další body jednání
Vláda projednávala i další body. Neutrálně se postavila k návrhu opoziční TOP 09 na zakotvení českého členství v Evropské unii a v Severoatlantické alianci v ústavě. Vládní legislativci v podkladech pro jednání uvedli, že ústavní novela předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla neřeší žádný právní a politický problém, jde jen o deklaraci.
Kabinet také projednal hodnoticí zprávu, podle níž se Česku daří naplňovat surovinovou politiku pro dřevo, která má v tuzemsku podpořit zpracování dřeva a výstavbu dřevostaveb. Cílem politiky je, aby do roku 2035 tvořily dřevostavby až čtvrtinu nově postavených budov v Česku. Vloni resorty zemědělství a průmyslu a obchodu například dokončily přehled možností financování dřevostaveb nebo úpravy norem pro požární bezpečnost staveb, které chtějí nově rozšířit i na výrobní haly.
Kabinet v pondělí projednal i úpravu nominačního zákona podle návrhu opozičního hnutí STAN, kterou odmítl. Cílem navrhované úpravy je, aby některá personální doporučení vládního hodnoticího výboru byla pro ministerstva závazná. Zákon upravuje výběr kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Vláda naopak nedávno podpořila novelu koaličních poslanců ANO, SPD a Motoristů, která předpis zcela ruší.
Vláda se v pondělí také postavila negativně k návrhu ODS na snížení spotřební daně z pohonných hmot, podle premiéra by opatření nebylo funkční.
Summit NATO, komentář k maďarským volbám a dopis unijním lídrům
Babiš také minulý týden uvedl, že se v pondělí vyjádří k dopisu prezidenta Petra Pavla o červencové účasti na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. Pavel ve středu premiérovi napsal, že hodlá být v čele české delegace. Babiš v polovině března řekl, že by měl na summit jet premiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
„Já určitě nemám v úmyslu vyměňovat si s panem prezidentem přes média názory na ústavu,“ řekl v pondělí Babiš, podle něhož složení delegace na summit NATO v tuto chvíli není pro vládu téma, protože do něj „zbývají tři měsíce“. Summit se uskuteční 7. a 8. července v turecké Ankaře. Složení delegace Babiš nechce řešit do 20. května, kdy proběhne setkání aliančních ministrů zahraničí. Později nicméně doplnil, že na summit určitě pojede vládní delegace a že si neumí představit, co by tam dělal prezident.
Po jednání vlády Babiš hovořil také o maďarských volbách. Lídra vítězné strany Tisza Pétera Magyara pozval do Česka. Premiér je zároveň rád, že Magyar mluví o obnovení visegrádské čtyřky a jejím případném rozšíření.
V souvislosti se zahraničněpolitickými otázkami Babiš v pondělí také zmínil, že poslal lídrům EU třetí dopis v řadě týkající se ETS 1. Jako řešení pro zachování unijní konkurenceschopnosti v něm navrhuje podnikům v nejvíce zasažených odvětvích poskytnout bezplatné alokace povolenek podmíněné jejich dekarbonizačními plány. Zmíněné opatření by podle Babiše mělo být přijato bezodkladně.
V pondělí, kdy zasedá vláda, se jako obvykle sejde koaliční rada. Tentokrát by však měla jednat až večer s ohledem na to, že schůzka se delší dobu nekonala. Odpoledne se také někteří ministři sešli se zástupci samospráv.
