Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
Melanom patří oprávněně mezi nejobávanější nemoci současnosti. V rámci Evropy způsobuje asi osmdesát procent všech úmrtí na kožní nádory. S touto diagnózou žije v Česku víc než 35 tisíc osob, přičemž každoročně přibývá zhruba tři tisíce nových případů a téměř 450 pacientů na toto onemocnění umírá.
Brzy by ale mohli dostat naději. Tento týden prošla třetí fází klinických testů dlouho očekávaná očkovací látka, která by měla vzniku nemoci zabránit. To znamená, že by se mohl přiblížit okamžik, kdy se začne žádat o schvalování na americkém (a později zřejmě i evropském) trhu.
O úspěchu testů nové vakcíny informovaly ve středu její autoři, společnosti Merck a Moderna. Pětiletá data ukázala, že nová vakcína snižuje riziko návratu nemoci nebo úmrtí o 49 procent oproti doposud nejúčinnější léčbě prostředkem Keytruda. Tento efekt zůstává prakticky identický jako po třech letech, přínos je tedy trvalý, ne jen dočasný.
mRNA ukazuje své možnosti
Látka od Moderny funguje na principu mRNA, tedy stejném, na jakém fungovala očkování proti covidu od Moderny a Pfizeru. Lékaři ji testovali ve spojení s výše uvedenou imunoterapií Keytruda od Mercku, a to na jedenácti stech pacientech, kteří měli melanom a detekovatelný nádor byl odstraněn pomocí chirurgického zákroku. Melanomy ale mají nepříjemnou vlastnost vracet se ze skrytých ložisek, proto se i „vyléčení“ pacienti dlouho po zákroku sledují. Očkování mělo právě návratu choroby zabránit.
Tato látka už dříve uspěla v testech na tkáňových kulturách, v počítačových modelech i na zvířatech, a také v prvních dvou fázích klinického testování. Třetí fáze je většinou kritická, úspěch v ní vyvolává naděje na úspěch.
Vývoj léčiv má mnoho fází. Nejprve se testují na buňkách v laboratořích, teprve později se přechází na výzkumy na zvířatech. A až nakonec přicházejí na řadu testy s lidskými dobrovolníky, jimž se říká klinické testování. To má několik standardních fází:
V první fázi se ověřuje bezpečnost používané látky a vhodné dávkování pro další testy.
Ve druhé fázi klinických testů, do níž nové léčivo zpravidla postupuje až po zjištění, že je dostatečně bezpečné, se ověřuje hlavně jeho schopnost dosáhnout žádoucího účinku proti dané nemoci. Samozřejmě se stále monitorují všechny nežádoucí vedlejší účinky. Je-li nové léčivo dostatečně efektivní, postupuje do třetí fáze.
Třetí fáze klinických testů je nejdražší, nejdelší a nejnáročnější. Jde o studie, jejichž cílem je zjistit, jestli nové léčivo a jeho kombinace s jinými přípravky je účinnější proti dané nemoci než současný zlatý standard léčby. Teprve na základě výsledků třetí fáze klinických testů dochází k povolení nového preparátu pro léčbu dané nemoci v běžné klinické praxi.
Čtvrtá fáze přichází až po schválení léku, je zaměřená na dlouhodobé sledování účinků v lidské populaci.
Tato kombinovaná léčba splnila hlavní cíl studie, což bylo významné prodloužení doby, po kterou pacienti žili bez návratu melanomu, ve srovnání s monoterapií přípravkem Keytruda. Léčba také snížila riziko šíření rakoviny do vzdálených částí těla. Tyto výsledky navazují na pozitivní údaje z klinické studie druhé fáze týkající se stejné léčebné kombinace, které byly zveřejněny na začátku tohoto roku.
Vakcíně po tomto oznámení zjevně věří i experti. Akcie společnosti Merck totiž ve středu vzrostly o více než dvanáct procent, zatímco akcie společnosti Moderna vystřelily nahoru o zhruba 177 procent. „Je to významný okamžik pro medicínu, významný okamžik pro pacienty,“ uvedl generální ředitel společnosti Moderna Stephane Bancel pro televizní stanici CNBC. Podle něj oba výrobci léků společně už „v příštích několika měsících“ zahájí jednání s regulačními orgány o této léčbě a její bezpečnosti.
Léčba na tělo
Tato vakcína je výjimečná i tím, že je vždy „šitá na míru“ každému jednotlivému pacientovi. Každý nádor má totiž vždy jedinečnou sadu mutací, i když pacienti trpí stejným typem rakoviny. Tato vakcína je „personalizovaná“, což znamená, že je navržena tak, aby se zaměřila na konkrétní mutace v nádoru každého pacienta, namísto použití univerzálního přístupu.
Jejím cílem je naučit imunitní systém rozpoznávat a ničit tyto jedinečné náznaky budoucích nádorů a následně tuto reakci kombinovat s přípravkem Keytruda. Ten umí nasměrovat imunitní systém k přesnému a účinnému zničení podezřelých buněk.
Proč mRNA?
Technologie mRNA je od doby covidové pandemie kontroverzní. Podle odpůrců nebyla dostatečně vyzkoušená a měla způsobit závažné zdravotní problémy očkovaným. Zatím to sice neprokázaly žádné velké studie, ale nedůvěra zůstala.
Vakcína proti melanomu funguje podobně jako ta proti covidu, jen je to celé trošku složitější. Lékaři totiž nejprve analyzují vzorek pacientova nádoru, který odeberou při jeho chirurgickém odstranění. Pomocí sekvenování DNA a RNA v něm najdou konkrétní mutace, které jsou unikátní právě pro něj. Další analýza pomocí umělé inteligence potom navrhne ty mutace, které by mohly být nejsnadněji rozpoznatelné imunitním systémem.
Každý jeden pacient pak dostane podanou dávku mRNA molekul, které v sobě nesou recept na výrobu znaků těchto mutací. Imunitní systém se s nimi seznámí, pochopí, že jsou nebezpečné a vybuduje si (s pomocí léku Keytruda) účinné zbraně, jimiž pak jakékoliv buňky s těmito znaky zničí.
Vlastnosti mRNA technologie jsou v tomto výzkumu tedy klíčové. Ale to není ani zdaleka všechno. Společnosti Merck a Moderna totiž oznámily, že zkoumají tuto vakcínu v několika studiích zaměřených na další typy nádorů, jako je nemalobuněčný karcinom plic, rakovina močového měchýře a karcinom ledvinových buněk. To vše je možné díky snadné úpravě technologie mRNA, která se dá adaptovat pro nejrůznější účely.
