Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
V Haasově ulici v brněnských Žabovřeskách žije Kateřina Kačírek Wiecková přibližně patnáct let. Zatímco silnice před jejím domem dostává po roční rekonstrukci vodovodu nový povrch, stromy podél ní zmizely. „Bylo to překvapení, byla jsem hodně naštvaná. V takovýchto vedrech vykácí stromy, které dávají stín a ochlazují ulici. Nikdo jsme nevěděli, proč se to děje,“ postěžovala si.
„Kořeny jsou příliš blízko obrub. I v místě, kde je obruba, se bude budovat nová. Pod obrubou je ještě dalších třicet čtyřicet centimetrů betonu, zeširoka rozkročeného, aby odolal tlaku vozidel. Kdybychom ty kořeny ořezali, do deseti let ten strom stoprocentně odejde,“ vysvětlil ředitel Veřejné zeleně města Brna Jozef Kasala.
Podle něj proto zvítězila varianta celkové obnovy stromořadí. Jeden vzrostlý strom má v Brně zmizet také ze Slovákovy ulice. Kořeny třicetiletého jinanu tam vadí kanalizační přípojce.
Brno připravuje pravidla pro uliční stromořadí
Podobné případy by měl řešit nový manuál pro uliční stromořadí. Po vzoru pražských standardů ho připravuje Kancelář architekta města Brna. „Historicky bohužel nebyla koordinovaná výsadba stromů a vedení sítí. Sázely se stromy na sítích i na kanalizaci. Kabely mají ochranná pásma a v tu chvíli jsme v pasti. Manuál by měl i toto řešit, jakým způsobem mezi sebou mohou fungovat výsadbové pásy a ochranná pásma sítí,“ popsal ředitel Kanceláře architekta města Brna Jan Tesárek.
Jedním z hlavních bodů standardu je podle něj zajištění dostatečného prostoru pro kořeny. „Kořeny jsou takovým srdcem stromu. Když si člověk tlačí na hrudník, tak mu to nedělá dobře, stejně to dělá špatně stromům,“ přirovnal dendrolog a expert na ochranu přírody z Rezekvítku Vilém Jurek.
Pokud bude manuál závazný, mohl by podle oslovených dendrologů stromům výrazně pomoci. „Musí se tím řídit městské části, městské podniky, ale také to musí být zadáváno soukromým investorům,“ řekl Jurek.
„Je potřeba s tím standardem pracovat už v investičních procesech,“ řekl Tesárek. Tvůrci nyní mají na stole návrh manuálu a radním ho chtějí ke schválení předložit na podzim.
Stromy ochlazují města a zadržují prach
Stromy plní ve městech řadu důležitých funkcí. K nejvýznamnějším patří stínění a ochlazování okolí. Prostřednictvím listů odpařují vodu do okolního vzduchu, a tím ho zvlhčují a ochlazují. Stoleté stromy přitom dokážou během horkého letního dne odpařit sto až dvě stě litrů vody. Kromě toho pomáhají zachycovat prach a tlumit hluk. V zimě zpomalují proudění vzduchu, čímž omezují nadměrné ochlazování. Výsadba zeleně zároveň kultivuje veřejný prostor.
Stromy v Brně jsou po vlně veder podle ředitele Veřejné zeleně města Brna v nejhorším stavu za posledních čtyřicet let. A to přesto, že správa výrazně posílila jejich zálivku. „Do ulic denně vyjíždí sedm cisteren, spotřeba vody vzrostla oproti běžnému průměru až o dvě stě procent,“ řekl Kasala.
Dopady současného počasí se na stromech projevují okamžitě, podle Kasaly však jde v tuto chvíli především o estetický problém. Zásadní podle něj bude, jak se stromy dokážou s tepelným šokem vyrovnat v dalším období. „Nyní je to vizuální škoda, ale projeví se to až příští rok. Proléváme, co to dá, aby stromy přežily do příštího roku, aby polovina či celé stromy úplně neuschly,“ uvedl Kasala. Na extrémní podmínky v ulicích jsou podle něj nejhůře adaptované především starší a větší výsadby, zatímco semenáče z lesa situaci zvládají lépe.
Vedra zasáhla také pražské parky
Několikatýdenní vedra byla těžkou zkouškou pro zeleň ve městech i na vesnicích. Velké problémy mají především mladé výsadby. Stromy neohrožují jen vysoké teploty a sucho, ale také jejich kombinace s dalšími škodlivými vlivy. Praha se snaží situaci řešit mimo jiné výsadbou klimaticky odolnějších dřevin, i to má ale své limity.
V Praze 7 je možné najít některá z nejteplejších i nejchladnějších míst v metropoli. Stromy letos schnou i ve stinnější Stromovce, především na její severní straně. „Vodu sem musíme dovážet cisternami. Stromy nemají šanci si pro ni nikam sáhnout,“ řekla vedoucí údržby parku Stromovka z Lesů hlavního města Prahy Barbora Berecová.
Park o rozloze 97 hektarů s deseti tisíci stromy, mezi nimiž dominují duby, jírovce nebo javory, prošel kvůli vedru tvrdou zkouškou. „Většinou se to podepsalo na těch, které neprosperovaly ani v předešlých letech. Tento habr je tu vysazený v roce 2018,“ ukázala Berecová na suchý strom.
Problémy mají i starší stromy. Dvanáctiletý kaštanovník například nezvládá přímé slunce. „Není to, že list zežloutne a pak prostě opadá. Opadají i zelené listy, a to považuji za alarmující,“ řekla Berecová. Stromovka je na tom zatím lépe než parky na suchých kopcích.
Odborníci chtějí změně klimatu čelit výsadbou dřevin odolnějších vůči suchu také na rozpálené Letné, kde sázejí například duby, jilmy nebo habrovce habrolisté. Loni jich vysadili 110, letos přes šedesát. Během suchých dnů dostávaly tyto stromy nadprůměrnou zálivku, dokonce dvakrát týdně. Podle Lesů hlavního města Prahy ale až deset procent z nich nepřežije.
Na pražském Vítkově už letošní nedostatek vody zasáhl stromy, keře i trávníky. „Není to jenom nedostatek vody, ale je to i třeba špatná půda nebo přehřívání půdy a podobně,“ přiblížil dendrolog Aleš Rudl.
Zavlažovací vaky, středomořské dřeviny a výzkum
Také pracovníci technických služeb v Prostějově zvýšili zálivku nově vysazených stromů. Kromě zalévání kontrolují jejich kotvení a ochranné prvky, doplňují mulč, odstraňují plevel a sledují zdravotní stav dřevin. Město používá také dvě stě zavlažovacích vaků, z nichž se voda pomalu uvolňuje ke kořenům stromů.
Nové výsadby eviduje město v systému Stromy pod kontrolou. Každý strom v něm má vlastní evidenční kartu s fotografií a údaji o svém stavu. Evidence podle radnice umožňuje plánovat následnou péči a případnou výměnu stromů, které nepřežijí nepříznivé klimatické podmínky.
Teploty kolem čtyřiceti stupňů ničily buky také v jihomoravských Přibicích. „Pomalu přecházíme na výsadbu dřevin ze Středomoří. Nádherně nám tady kvetou například lagerstrémie (indický šeřík),“ poznamenal starosta Přibic Miroslav Effenberger (nestr.). V obci se daří také palmám, fíkovníkům nebo olivovníkům.
Jak pomoci stromům zvládat stres ze sucha, zkoumají vědci ve Výzkumném ústavu pro krajinu. Testují také, které druhy jsou vhodné do městských podmínek, a studují nové postupy, které usnadňují vsakování a zadržování vody v půdě.
Už osm let je zkoušejí na Stezce sucha v Dendrologické zahradě v Průhonicích. „Nejdříve začnou usychat listy, strom se dostává do klidové fáze. Pokud ani to nestačí, začnou usychat jednotlivé větvičky, pak celé větve. Když ani to strom nezvládne, uschne,“ vysvětlil výzkumný pracovník odboru kulturní krajiny a sídel Výzkumného ústavu pro krajinu Jiří Velebil.
V létě mohou stromy k přežití potřebovat až pět set litrů vody denně. Většinu z ní následně prostřednictvím listů odpaří a ochlazují tak okolní vzduch. Dostatek vody je proto pro jejich růst klíčový.
Zavlažovací vaky mohou podle Velebila do jisté míry pomoci. Pro novou výsadbu je ale za extrémně horkého počasí jejich kapacita malá, většinou nestačí a stromky mohou uschnout. Pomoci může také úprava půdy tak, aby lépe vsakovala a zadržovala vodu, například pomocí speciálních granulí. „Po kontaktu s vodou granule zečtyřnásobí objem a začnou zadržovat vodu a postupně ji uvolňovat. Snižují dopad sucha na rostlinu a k tomu ještě uvolňují živiny, které obsahují,“ popsal technický specialista Martin Stehlík.
Právě prvních pět let po vysazení je pro stromy nejcitlivějším obdobím. Poté už by měly mít plně rozvinutý kořenový systém a být odolnější vůči stresu ze sucha. Na závěry výzkumu, které ukážou, jaké konkrétní druhy stromů budou v budoucnu nejvhodnější pro podmínky rozpálených měst, si ale odborníci budou muset ještě několik let počkat.
