Ministerstvo vnitra

„Pevně věřím, že sbor je v perfektní kondici. Ale já chci tu kondici nejen udržet, ale ještě povýšit,“ uvedl v Interview ČT24 nový generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Martin Legner. Do funkce jej jmenoval ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), který mu mimo jiné uložil i přípravu sboru na nové výzvy. Podle Legnera se hasiči připravují třeba na věci související s geopolitickou situací, zmínil také přípravy na válečný stav. Dosavadnímu řediteli sboru Vladimíru Vlčkovi skončil mandát v polovině července, funkční období generálního ředitele hasičů je pětileté. Pořadem provázel Daniel Takáč.

Při komunálních a senátních volbách v pátek a sobotu 9. a 10. října budou lidé moci na řadě míst hlasovat také v místních referendech. Ministerstvo vnitra jich eviduje 39. Nejčastěji, na jednadvaceti místech, budou lidé rozhodovat o budoucnosti větrných elektráren, ve třech obcích budou tématem spalovny, jinde zase převzetí kostela nebo rozšíření farmaparku.

Novým generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru ČR bude plukovník Martin Legner. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) ho do funkce jmenuje k 1. říjnu, vybral ho ze tří kandidátů na základě výběrového řízení. Informovala o tom mluvčí resortu Adéla Dittmannová. Dosavadnímu řediteli sboru Vladimíru Vlčkovi skončil mandát v polovině července, zastupoval ho náměstek Petr Ošlejšek.

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.

Zvýšení výdělků policistům, hasičům, celníkům a příslušníkům vězeňské služby má jasnější obrysy. Jejich platy by měly v příštích třech letech růst každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) ČT řekl, že do tarifů půjde jen třináct set korun. Stejnou sumu dostanou příslušníci formou stabilizačního příspěvku. Zbývající zhruba tři stovky připadnou na odměny za pohotovosti a přesčasy. Podle opozice nicméně avizované zvýšení v zásadě odpovídá tomu, s čím už počítala předchozí vláda. S koalicí avizovaným padesátitisícovým nástupním platem pro příslušníky bezpečnostních sborů po absolvování základní přípravy kabinet podle Metnara počítá v roce 2029. Podle opozice to ale má být dřív. Od stejného startu u všech bezpečnostních složek si vláda slibuje vyšší počty nových příslušnic a příslušníků.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zvažuje možná opatření ohledně alkoholu. Se zákazem prodeje alkoholu po 21. hodině ale narazil u koaličních partnerů Motoristů a SPD. Jejich zástupci mluví zejména o důrazu na prevenci. O změnách mluví i opoziční strany, jejichž představitelé zmiňují mimo jiné regulaci reklamy nebo omezení on-line prodeje. Vojtěch chce hledat shodu. Ohledně dalších možných opatření teď jedná s experty i dalšími resorty.

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) odmítl návrh z fotbalového prostředí, aby vnášení a používání pyrotechniky na sportovních utkáních bylo trestným činem, ne jen přestupkem jako dosud. Doporučil pořadatelům v této věci důsledně využívat současnou právní úpravu. Vyplývá to z tiskové zprávy. Po jednání pracovní skupiny Bezpečí na stadionech koncem srpna přitom Šťastný uvedl, že je shoda na zpřísnění postihů za pyrotechniku a zahalování obličejů.

Na letošní říjnové volby do senátu a do zastupitelstev obcí půjde ze státního rozpočtu přes miliardu korun. To je zhruba o dvě stě milionů více než před čtyřmi lety. Informoval o tom mluvčí ministerstva financí Filip Běhal. Nárůst souvisí s vyššími náklady na tisk a distribuci volebních materiálů, ale třeba taky se zvýšením odměny pro členy okrskových volebních komisí.

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.

Policie u západoněmeckého Wuppertalu podnikla rozsáhlý zásah u elektrické stanice, odkud byl ohlášen pohyb podezřelého člověka. Nikoho ale nezadržela. Další zásahy provedla policie i na jiných místech v zemi, mimo jiné u elektrárny ve Weisweileru nedaleko Cách, kde u vysokonapěťového vedení nalezla několik výbušných zařízení, napsala agentura DPA. Německo v posledních dnech čelí sérii sabotáží v rozvodnách elektřiny.

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.

Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.

Od září se změní zákon o podpoře bydlení. Rozšíří se počet kontaktních míst, budou dostupné ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Část agendy převezmou od obcí úřady práce.

Ministerstvo zahraničních věcí si kvůli výhrůžkám rozhlasové stanici Radio Farda sídlící v Praze předvolalo íránského velvyslance, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Schůzka bude v nejbližším možném termínu na úrovni ředitele odboru Blízkého východu. Íránské ozbrojené síly zařadily na seznam svých vojenských cílů Radio Farda a několik dalších perskojazyčných médií sídlících v zahraničí. České bezpečnostní složky tuto informaci vyhodnocují.

Zařazením do zprávy o extremismu za druhou polovinu roku 2022 ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Rozsudek není pravomocný. Omluvu hnutí soud nepřiznal. Ministerstvo vnitra rozsudek nebude komentovat, dokud neobdrží jeho písemné odůvodnění. Soud původně žalobu zamítl, rozsudek však loni v říjnu zrušil odvolací senát Městského soudu v Praze, který zároveň nařídil, aby věc projednal jiný soudce.

Použití pyrotechniky na stadionech by nově mohlo být místo přestupku trestným činem. Po úterním jednání pracovní skupiny Bezpečí na stadionech v Poslanecké sněmovně to řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Podnět podle něj vzešel z fotbalového prostředí. Návrh, jehož součástí má být i povinnost pro Národní sportovní agenturu zřídit bezpečný digitální registr osob vyloučených z fotbalových utkání, by chtěla koalice do legislativního procesu předložit v září.

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.

V pražském Černínském paláci se na pravidelné poradě sešli čeští velvyslanci a velvyslankyně v zahraničí. Týdenní setkání zahájili svými projevy premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda vlády ve svém vystoupení prohlásil, že EU ztrácí konkurenceschopnost a vyzval k rozšíření Unie o země západního Balkánu. Podpořil by i jejich zapojení do schengenského prostoru. Macinka ve svém projevu podobně jako premiér zdůraznil důležitost ekonomické diplomacie.

V obci Krchleby na Rychnovsku se v říjnu komunální volby neuskuteční. V řádném termínu tam nikdo nepodal kandidátní listinu s dostatečným počtem kandidátů. V Česku jsou zatím známy celkem tři takové obce. Po skončení současného funkčního období převezme správu obce správce určený ministerstvem vnitra.

Evropská unie nabídla Španělsku finanční pomoc s cílem posílit ochranu vnější hranice exklávy Ceuta. O situaci po masivním přílivu migrantů jednali v úterý ministři vnitra Evropské unie (EU). Státy sedmadvacítky Madrid za zvládnutí situace ocenily. Europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) prohlásil, že by dění neoznačil za „zvládnutou migraci“. Připravovaná unijní pravidla pro migraci jsou podle něj správnou cestou, bez nich by prý podobné situace hrozily kdykoliv. Podle europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09) příliv migrantů ukázal to, že „hybridní válka není jen prázdný pojem“, s hybridními tlaky si dle něj „nevíme úplně dobře rady“. Doufá, že EU bude migraci zvládat lépe než v minulosti. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.