Horní komora parlamentu schválila ve čtvrtek návrh na vyslání českých vojáků na Slovensko k posílení jednotek NATO kvůli rusko-ukrajinskému konfliktu. Senátoři schválili také vládní předlohy, které se týkají pomoci lidem přicházejícím z Ukrajiny po ruské invazi do země. Návrhy, které ve stavu legislativní nouze schválila Poslanecká sněmovna, zahrnují usnadnění postupů při udělování ubytovacího oprávnění, zaměstnání ukrajinských uprchlíků nebo jejich přihlášení ke zdravotnímu pojištění. České školy také budou moci kvůli dětským běžencům z Ukrajiny zvýšit kapacity. Prezident Zeman trojici zákonů pomáhající ukrajinským uprchlíkům následně podepsal.
Senát schválil vyslání až 650 českých vojáků do nové dvoutisícové jednotky Severoatlantické aliance na Slovensku. Mise má posílit obranu východního křídla NATO v souvislosti s ruským napadením Ukrajiny. Čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA. Misi ve čtvrtek podpořilo 61 ze 64 přítomných senátorů. Sněmovna by měla souhlas dodat příští týden.
„Vyslání našich vojáků na Slovensko je opravdu velmi silné politické gesto, které vyjadřuje nezpochybnitelným způsobem naši ochotu naplňovat závazek kolektivní obrany v rámci NATO,“ řekl senátorům ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Česká armáda kromě velení a spojení vyšle do uskupení mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a postará se o logistické zabezpečení. Podobné jednotky NATO budou i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku, připomenul ministr.
Nyní schválený mandát umožňuje vyslat až 650 vojáků na Slovensko, a to v období až do 30. června 2023. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že do alianční jednotky odjede asi čtyři sta vojáků, zbytek mandátu je určen jako rezerva pro střídání vojáků.
Pod jednotku, která bude ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku, bude patřit také padesát vojáků, kteří mají na starosti vybudování a provoz humanitární základny pro ukrajinské uprchlíky u obce Jamník nedaleko Liptovského Mikuláše. Celkové náklady na mandát mají činit asi 540 milionů korun.
Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (nezávislý) vybídl vládu k posílení české vojenské přítomnosti v Pobaltí a v Polsku. „Hrozba je totiž reálná, na Ukrajině se bojuje také o podobu evropského kontinentu,“ uvedl Fischer. Podle ministryně obrany už dvě stě českých vojáků působí v Pobaltí, kde od dubna bude opět pomáhat chránit vzdušný prostor pětice českých stíhacích letounů Gripen.
Vláda již dříve zároveň rozhodla, že Aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce NATO.
Černochová: Němečtí vojáci v Česku působit nebudou
Černochová po středečním jednání ministrů obrany NATO, které se věnovalo posilování východního křídla Aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, uvedla, že část německých vojáků pro mezinárodní bojovou skupinu, jejíž umístění chystá Severoatlantická aliance na Slovensku, by mohla působit v Česku.
Ve čtvrtek ale pro CNN Prima News řekla, že možnost už neplatí. „Dneska ráno jsme se dozvěděli, že německá strana něco takového požadovat nebude,“ zdůvodnila.
Rychlejší pobytové oprávnění pro Ukrajince
Na doporučení svých výborů Senát schválil snazší postupy udělování pobytového oprávnění uprchlíkům z Ukrajiny. Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států EU o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.
Návrh zákona má být účinný do konce března příštího roku. Nabude účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů. Díky tomu, že ho prezident podepsal hned ve čtvrtek odpoledne, zřejmě ještě tento týden.
Zákon je podle vládního zdůvodnění nutný kvůli masivní migrační vlně z Ukrajiny, z níž už odešlo v souvislosti s ruskou invazí kolem tří milionů lidí. Do Česka jich podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) dorazilo aktuálně přibližně 260 tisíc a podle ministerstva vnitra už není možné využívat pro dočasnou ochranu uprchlíků nynější postupy. Pobytové oprávnění je podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání.
Snazší zaměstnávání Ukrajinců
Další zákon, který senátoři ve čtvrtek schválili, má usnadnit zaměstnávání ukrajinských běženců v Česku. Pracovat budou moci bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Jejich děti budou moci začít chodit do dětských skupin.
Ukrajinci s vízem dočasné ochrany budou mít ohledně zaměstnání stejná práva jako cizinci s trvalým pobytem. Zaměstnavatelé nebudou muset prokazovat, že na danou pozici neúspěšně hledali tuzemského uchazeče. Uprchlíci budou moci získat postavení uchazeče o zaměstnání včetně nabídek rekvalifikace a poradenství.
„Potřebujeme, aby se tito lidé zapojili co nejdříve do práce. Je to jak v jejich zájmu, tak v zájmu České republiky,“ uvedla předsedkyně senátorského klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková. S tím souhlasí také Rakušan. „Pokud budou pracovat, začnou logicky i přispívat do českého ekonomického systému. A to je pro nás žádoucí,“ řekl.
Ukrajincům, kteří získají dočasnou ochranu, stát také vyplatí prakticky automaticky humanitární dávku pět tisíc korun. Peníze mají pokrýt základní životní potřeby. Pokud budou jejich příjmové a majetkové poměry nadále horší, budou moci o dávku opět požádat. Vyplácela by se nejdéle dalších pět měsíců. Zákon má začít platit dnem vyhlášení a jeho účinnost skončí 31. března příštího roku.
Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat peněžitý příspěvek. Zatím se počítá s částkou tři tisíce korun na osobu a měsíc, nejvýše však devět tisíc korun za měsíc.
České školy budou moci zvýšit kapacity
Třetí ze schvalovaných zákonů umožní českým školám, aby zvýšily kapacity kvůli dětským uprchlíkům z Ukrajiny. Starat se o ně budou moci do konce srpna ukrajinští pedagogové, aniž by museli splňovat podmínku znalosti češtiny. Také tento zákon Senát schválil obratem jej podepsal prezident.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) označil změny za krizové opatření, které má vyřešit současnou situaci pro letošní školní rok. „Jsme ve válce. Nechceme nutit ředitele škol, aby porušovali stávající předpisy,“ řekl senátorům ministr. Další opatření pro příští školní rok chce navrhnout v červnu. Podle předsedy senátního školského výboru Jiřího Drahoše (za STAN) zákon představuje maximum možného v situaci, kdy do Česka přišlo podle odhadů už sto tisíc ukrajinských dětí.
Zákon počítá s tím, že ve školách, družinách, školních klubech a střediscích volného času vzniknou třídy, skupiny nebo oddělení, které budou složeny výhradně ze žáků z Ukrajiny. Právě v těchto malotřídkách by směli působit pedagogové z Ukrajiny, kteří neovládají češtinu. Obsah výuky pro Ukrajince nebude muset být v souladu s českými učebními plány. Matky dětí budou moci ředitelé škol využít ve standardních třídách jako asistentky pedagogů.
Drahoš ocenil, že zákon má umožnit zápis ukrajinských dětí do mateřských a základních škol od 1. června do 15. července. Odklad má umožnit rodičům se rozmyslet, zda svého potomka umístí do české školy, nebo se budou moci vrátit, případně pokračovat do jiné země. Zákon také stanoví, že přihlášku na maturitní obory budou moci ukrajinští studenti podat do 5. dubna, na nematuritní obory do 8. dubna. Přijímací zkoušky z matematiky by mohli dělat v ukrajinštině nebo angličtině. Ukrajinským uprchlíkům má být také usnadněno přijímání na české vysoké školy.
