Jednání

V Bosně a Hercegovině se v neděli konaly všeobecné volby. Voliči rozhodovali o skladbě celostátních orgánů – tedy parlamentu a kolektivního předsednictva země – a také parlamentů dvou entit, Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, které stát tvoří. Složení tříčlenného předsednictví by dle předběžných výsledků mělo zůstat téměř nezměněné. Změnil se pouze reprezentant chorvatské menšiny. Tím by se měla stát Darijana Filipovičová. Podle agentury Reuters předběžné výsledky do tříčlenného předsednictva naznačují úspěch levice a nacionalistů.

Britská tajná služba MI5 ve středu zveřejnila varování před čínskou organizací, která podle ní financuje výzkum britských akademiků pro potřeby čínské rozvědky. Na projektech se podle MI5 podílelo více než sto akademiků působících v Británii. Čínské velvyslanectví v Londýně obvinění odmítlo, informovala agentura Reuters.

Poprvé od změny fungování vládních rad a výborů a po odchodu desítek jejich členů jednala Rada vlády pro lidská práva. K jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zasedlo i sedm nováčků. Proti třem z nich se vymezily některé neziskové organizace a chtějí po předsedovi vlády, aby jejich jmenování zrušil. Dotyční svou odbornost hájí a zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO) uvedla, že jejich výběr respektuje a že v poradním orgánu tak bude názorová pluralita.

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.

Poslanci v úterý debatovali rovných sedm hodin o návrhu opozičních poslaneckých klubů vyslovit nedůvěru vládě. U pultíku v jednacím sále se během dne střídali spíše zástupci vládní většiny, opoziční poslanci by se ke slovu měli dostat až ve středu. Opozice kabinet kritizuje především za vysoký plánovaný schodek rozpočtu ve výši 386 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vláda výhrady odmítají, mimořádnou schůzi považují za „předvolební hru“. Okolnosti jednání probrali v úterních Událostech, komentářích místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS), místopředseda rozpočtového výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL), místopředseda výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) a členka rozpočtového výboru Jana Murová (ANO). Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Italská premiérka Giorgia Meloniová chce s českým protějškem Andrejem Babišem (ANO) spolupracovat v Evropské unii na reformě systému obchodování s emisními povolenkami. Systém podle ní nesmí vést ke zdražování energií. Zároveň Meloniová při úterní návštěvě Prahy vyzdvihla společnou pozici Říma a Prahy při jednání o unijním rozpočtu, zejména v názoru na zachování peněz na zemědělskou politiku a podporu slabších regionů. Babiš naopak vyzdvihl nově dojednaný společný akční plán do roku 2030.

Íránští zástupci v pondělí jednali s katarskými zprostředkovateli. Americkou odpověď na své návrhy očekávají během úterka, uvedl podle agentury Reuters ministr zahraničí Abbás Arakčí. Americká strana zatím své avizované separátní jednání s katarskými mediátory nekomentovala, prezident Donald Trump však krátce před Arakčího oznámením vyloučil, že by Íránu nabídl zrušení sankcí či uvolnění zmrazených fondů.

Americký prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu a ukončení bojů na Blízkém východě, který Teherán označuje jako sedmidenní cestovní mapu k míru. Trump na své síti Truth Social zopakoval, že Írán nesmí mít jadernou zbraň, což je hlavní důvod, jímž USA a Izrael zdůvodňují tuto válku, kterou začaly 28. února bombardováním Íránu. Teherán Trumpův postoj zaznamenal, čeká však na oficiální sdělení vyjednavačů, uvedl podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.

Sněmovna nedokončila druhé kolo debaty o rozšíření trestnosti neplacení výživného. Poslanci zatím představili některé pozměňovací návrhy, které se týkají například nepromlčitelnosti vraždy a některých dalších trestných činů, úpravy kuplířství na internetu a takzvaného dětského certifikátu. Schůzi zákonodárci přerušili podle dohod klubů v 21:00 do středečního rána.

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v horském středisku Bukovel na západě Ukrajiny přivítal lídry a představitele zemí takzvané Karpatské osmičky, jejíž třídenní summit tam začíná. V úvodním projevu ohlásil, že první den budou podepsány investiční a obchodní dohody v objemu jedné miliardy eur (přes 24 miliard korun). Uskupení tvoří vedle Ukrajiny také Slovensko, Polsko, Maďarsko, Česko, Rakousko, Rumunsko a Srbsko. Česko zastupuje místopředseda Senátu Jiří Drahoš (STAN), potvrdila Lada Faldynová z tiskového oddělení Senátu.

Prezident Petr Pavel jednal v pondělí na Hradě s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řešili mimo jiné zahraniční politiku. Státníci se naposledy sešli na konci srpna po zasedání Bezpečnostní rady státu. Fakt, že se prezident s premiérem znovu sešli, hodnotí exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) jako „Babišovo ustoupení z agresivního postoje vůči hlavě státu“. Lipavský se domnívá, že si premiér po červencovém summitu NATO v Ankaře vyhodnotil, že mu vyhrocený vztah s prezidentem nepřináší výsledek, který od toho očekával. Důsledkem je pondělní setkání. „Proběhl dialog, což si myslím, že je dobře a domnívám se, že by měla v další fázi přijít plnohodnotná schůzka nejvyšších ústavních činitelů tak, abychom se konečně rok po volbách dostali k tomu, že se obnoví základní komunikace mezi nejvyššími ústavními činiteli,“ dodal Lipavský v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.

Kyjev a další ukrajinská města čelily v noci na pátek dalšímu náletu ruských dronů, včetně bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Představitelé ukrajinské metropole vyzvali obyvatele, aby se uchýlili do krytů. Údery směřovaly i na ruské území. Úřady v Bělgorodské či Tulské oblasti hlásí mrtvé a zraněné. V Saratově pak dronový útok způsobil požár v logistickém centru ruského internetového prodejce Ozon, prohlásila firma. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Územní otázku mezi Ukrajinou a Ruskem lze vyřešit pouze při jednání prezidentů obou zemí, řekl podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kyjevě. Přes pozitivní dojem z rozhovorů vyjádřil přesvědčení, že válka se protáhne minimálně do letošní zimy.

Bílý dům uvedl, že američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner v Kremlu s ruským diktátorem Vladimirem Putinem projednali podstatné plány dalších kroků, které budou oznámeny v příštích týdnech. V prvním vyjádření k sobotnímu jednání to sdělil agentuře AFP. Ta také napsala, že letadlo s Witkoffem a Kushnerem letělo z Moskvy do Polska a podle webu FlightRadar24 přistálo na letišti u Řešova. V neděli by měli oba vyslanci jednat v Kyjevě.

Spojené státy dojednávají s Venezuelou smlouvu, která jim zaručí dlouhodobý přístup k ropným zásobám v zemi. Ve čtvrtek večer to napsala agentura Reuters s odkazem na zdroje obeznámené s jednáním. USA nyní kontrolují venezuelský ropný export.

Ukrajina informovala Peking o přítomnosti čínských součástek v ruských zbraních. Čínská lidová republika uvedla, že tuto záležitost prošetřila, ale nenašla žádné důkazy o jakémkoli porušení předpisů.

Írán tvrdí, že s Ománem dosáhl dohod ohledně svých podílů na Hormuzském průlivu a z nich plynoucích příjmů. Podle tamní agentury Tasním to ve středu uvedl mluvčí íránských revolučních gard, podle něhož se vyjednávání zdržela, protože jim bránily Spojené státy. Agentura Reuters nicméně s odkazem na íránský zdroj informovala, že dohoda mezi oběma zeměmi dosud nebyla uzavřena.

USA nyní nechystají nové útoky na Írán, tlak na něj budou vyvíjet jiným způsobem, řekl podle zpravodajského webu Axios americký ministr zahraničí Marco Rubio kolegům ze spojeneckých zemí. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí naopak do Washingtonu vzkázal, že jestli se chtějí USA dočkat otevření Hormuzského průlivu, musí napravit své chyby a plnit závazky, napsala agentura Reuters.

Evropská komise v pondělí schválila nové dodávky obranného materiálu určeného pro Ukrajinu v hodnotě 6,1 miliardy eur (asi 147,1 miliardy korun). Na Ukrajinu, která v pondělí slaví 35. výročí vyhlášení nezávislosti, dorazil předseda Evropské rady António Costa či nový britský premiér Andy Burnham. V Kyjevě jednali zástupci více než třiceti zemí z koalice ochotných podporujících Ruskem napadenou Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj je požádal o střely protivzdušné obrany.

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.

Syrský ministr zahraničí Asaad Šíbání se v Jordánsku sešel s šéfem izraelské zpravodajské služby Mosad Romanem Gofmanem. O nedělní schůzce informovala agentura AFP s odvoláním na dva své zdroje. Schůzka se uskutečnila jen několik dní po úterním izraelském útoku na leteckou základnu na severozápadě Sýrie.