Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
Návrh bude podle Okamury zároveň obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Jde prý o „mezikrok před úplným zrušením poplatků“, které má vláda v programovém prohlášení.
„Naši voliči chtějí zrušení koncesionářských poplatků. První fáze bude, že chceme vrátit úroveň toho rozpočtu do roku 2024,“ prohlásil Okamura.
Ministr kultury Klempíř na síti X napsal, že se svým týmem „připravuje komplexní novelu, která ještě zabere nějaký čas a bude předložená v řádech několika týdnů“.
Podle místopředsedy vlády Karla Havlíčka (ANO) poslanecký návrh mimo jiné napravuje nefér krok minulé vlády, která zpoplatnila firmy podle toho, kolik jejich zaměstnanců má chytrý mobilní telefon, aniž by v práci sledovali televizi.
Přípravě zákona o zrušení poplatků podle něj bude předcházet velká odborná diskuse, která začne v řádu týdnů. „Ukážeme jasnou garanci, že to neohrozí nezávislost veřejnoprávních médií. To ale neznamená to, že jako správný hospodář nebudeme chtít, aby se ve veřejnoprávních médiích chovali hospodárně,“ uvedl.
Koalice plánuje změnu financování na rok 2027
Minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS) prosadila v první polovině loňského roku zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Televizní poplatek vzrostl o patnáct korun na 150 korun a rozhlasový o desetikorunu na 55 korun měsíčně. Vedle toho nově platí poplatek domácnosti s internetovým připojením, naopak jej neplatí malé firmy do 24 zaměstnanců.
Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.
Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy korun. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit devadesát procent. Před loňskou novelou získala média z poplatků zhruba o miliardu korun méně.
ČT a ČRo uvedly, že návrh bude mít v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou.
ČT dle Chudárka usiluje o stávající rozsah poplatků
Generální ředitel ČT Hynek Chudárek ujistil, že bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu.
ČT má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizních poplatků a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031. Z těchto smluv pro ČT vyplývají i závazky, které se v případě odstoupení musí vypořádat, dodal.
„Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným,“ řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT „likvidační“. Aktuální návrh počítá s odpuštěním poplatků až pro seniory nad 75 let.
Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily.
Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dozvědělo v pondělí z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby,“ uvedla Erlebachová.
Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami.
Exministr Baxa mluví o „nekoncepčním zásahu“
Koaliční návrh je podle bývalého ministra kultury Martina Baxy (ODS) tvrdým a nekoncepčním zásahem do financování médií veřejné služby. Nejde prý o žádnou dílčí úpravu ve financování ČT a ČRo.
„Je to tvrdý a nekoncepční zásah do financování médií veřejné služby, který může mít dlouhodobé dopady na jejich fungování i nezávislost,“ uvedl. Stávající systém financování ČT a ČRo považuje Baxa za funkční, protože zajišťuje stabilní a předvídatelné hospodaření.
Někdejší ministr kultury nevidí důvod systém měnit bez odůvodněného záměru a promyšlené koncepce. „Tento koaliční návrh tedy zhmotňuje varovná slova ministra Klempíře, že zásahy do mediální legislativy proběhnou bez odborné diskuse a bez zapojení obou médií,“ uvedl. Následkem prosazení návrhu může být podle Baxy omezení služeb ČT a ČRo a oslabení jejich nezávislosti. „V Poslanecké sněmovně nebudeme k tomuto návrhu mlčet,“ dodal.
Předseda občanských demokratů Martin Kupka hovoří o brutálním zásahu a začínající demontáži ČT a ČRo. „Vůbec nejde o nějakou vyváženost nebo větší objektivitu a podobné zástěrky. Skutečné zadání je jasné: po slovenském vzoru přetvořit veřejnoprávní televizi a rozhlas na poslušná média papouškující vládní názory,“ napsal na síti X. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel hovoří o snaze o likvidaci veřejnoprávních médií v přímém přenosu.
Pirátský poslanec Ivan Bartoš tvrdí, že jde o další populistický krok vlády a další snahu o zestátnění médií. „Kdo případný výpadek v rozpočtu médií zaplatí? A jak bude zajištěna nezávislost? I částečný výpadek poplatků znamená, že ČT a ČRo budou v područí vlády,“ varoval. Piráti podle něj nedovolí likvidaci nezávislých médií.
Šéf lidovců Marek Výborný pokládá postup vlády za chaotický. „Zcela bez odborné debaty zde poslaneckým návrhem zasahuje do systému a ohrožuje kvalitu i rozsah vysílání médií veřejné služby. Jde o minus čtvrtinu rozpočtu! Premiér (Andrej) Babiš (ANO) i ministr Klempíř podléhají diktátu Okamury. Tomu budeme bránit všemi dostupnými prostředky!“ uvedl.
Podle předsedy STAN Víta Rakušana je cílem novely oslabit veřejnoprávní média za každou cenu a co nejrychleji. „Dva dny poté, co čtvrt milionu lidí na Letné snahy o zasahování politiků do fungování médií veřejné služby hlasitě odmítlo. Budeme tomu ve sněmovně bránit všemi prostředky,“ sdělil předseda Starostů.









