Veřejnoprávní média

Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) v Interview ČT24 upozornil, že v kauze korupce ve fotbale spolupracuje Fotbalová asociace ČR s policií a sama zahájila v rámci vyšetřování 47 řízení. „Když řeknete slovo ‚sport‘, tak lidé si nepředstaví pohyb a zdravý způsob života, ale ‚bafuňáře‘ a nějaké korupční aféry,“ řekl v rozhovoru moderovaném Terezou Kručinskou. Byl by pro debatu se sázkařskými společnostmi a poradu o tom, jakým způsobem se vůči manipulování se zápasy vymezovat. Cílem by však podle něj nemělo být „něco zakazovat“. Vyjádřil se i k televizním poplatkům. Na otázku, jak se mají veřejnoprávní média vyrovnat s výpadky příjmů v souvislosti s odpuštěním poplatků určitým skupinám obyvatel, řekl, že detaily nebude prozrazovat, a dodal, že jako hnutí ANO před volbami „prostě slíbili některé věci a chtějí je dodržet“.

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.

Novým generálním ředitelem britské veřejnoprávní stanice BBC se stal bývalý manažer společnosti Google Matt Brittin. Ve funkci nahradí Tima Davieho, který loni v listopadu rezignoval kvůli tendenčnímu sestřihu projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Brittin působil v Googlu osmnáct let. „Do BBC přináší hlubokou zkušenost s vedením velmi komplexní organizace v centru veřejné pozornosti, která prochází transformací,“ sdělil předseda Rady BBC Samir Shah.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že stát zpřísní kontroly zabezpečení zbrojovek po požáru haly a administrativní budovy zbrojařské společnosti v Pardubicích. Upozornil ale, že ten, kdo občany Česka chrání, jsou tajné služby. Zároveň varoval před unáhlenými závěry vyšetřování této události. Míní, že zabezpečení se nemá týkat jen zbrojovek, ale i jiného strategického průmyslu. Havel bude překvapený, pokud vyšetřování ukáže, že za požárem není Rusko. Dodal ale, že nemá žádné informace. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem i dění na Blízkém východě, bezpečnost Česka, výdaje na obranu a rozpočet bezpečnostních služeb nebo financování veřejnoprávních médií.

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.

Na Letné v Praze se v sobotu odpoledne konalo shromáždění nazvané Nenecháme si ukrást budoucnost. Akce chtěla podle předsedy iniciativy Milion chvilek Mikuláše Mináře upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim dle něj směřují. Organizátoři očekávali na akci statisícovou účast, ke shromážděným lidem promluvila kromě Mináře i řada dalších řečníků. Protest trval nakonec přibližně dvě a půl hodiny.

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.

Demokracie v úpadku a varovný signál pro Česko, popisuje politickou situaci ve své vlasti slovenský publicista a šachový mistr Ján Markoš. V knize esejů Světla v mlze analyzuje kroky, které podle něj poškozují právní stát a vysvětluje, jak důležité je mít zájem o své okolí.

Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.

Přes 1850 z téměř 4500 pracovníků České televize a Českého rozhlasu podepsalo do úterního podvečera prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby. Cestu k tomu vidí ve vládním plánu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a podle signatářů tedy i vládní kontrolu. Prohlášení je dostupné na webu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to, že by cílem bylo ovládnutí veřejnoprávních médií, odmítl.

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.

Část radních České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zaslala členům vlády a poslancům otevřený dopis s výzvou k dialogu s odbornou veřejností o financování médií veřejné služby. Kvůli záměru vlády zrušit poplatky za televizi a rozhlas se obávají o budoucnost veřejnoprávních médií. Dopis podepsalo jedenáct z nynějších sedmnácti radních ČT a jeden ze stávajících sedmi radních ČRo.

Sněmovna v pátek v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Poslanci měli rovněž na programu změny pravidel sněmovního jednání s cílem omezit možné obstrukce. To ale probírat nezačali. Novelu chce koalice zařadit na další řádnou schůzi.

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.

Vláda ANO, SPD a Motoristů schválila své programové prohlášení. Za týden by s ním měla žádat sněmovnu o důvěru. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády sdělil, že kabinet schválil programové prohlášení v té podobě, v jaké ho zveřejnil na konci října loňského roku. Ministři jednali i o služebním zákonu. Ten chce vláda nahradit normou s flexibilnějšími prvky, jak navrhli koaliční poslanci. Babiš rovněž potvrdil, že ve středu ponese na jednání na Hradě nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí.

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.