Vít Rakušan

Senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová (nestr., do Senátu zvolena za SPOLU) vypověděla při soudním jednání v kauze Dozimetr, že vnímala některé zakázky pražského dopravního podniku (DPP) jako netransparentní a pro hlavní město nevýhodné. Byl to zejména projekt Nové Holešovice. Ze strany tehdejšího náměstka primátora Petra Hlubučka (dříve STAN) a jeho stranického kolegy Stanislava Polčáka cítila šikanu, bossing a tlak na to, aby v pražské radě hlasovala podle jejich přání.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu odmítl tvrzení ruské velvyslankyně v Praze Anny Ponomarjovové, že by česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku. Na předvolebním setkání na Přerovsku řekl na dotaz ČTK, že to určitě není pravda. Naopak ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dal velvyslankyni za pravdu. V hysterickém pokřikování, jak znělo od bývalého kabinetu, nynější kabinet nepokračuje, nepřineslo užitek, napsal ČTK. Ponomarjovová v rozhovoru s agenturou RIA Novosti uvedla, že Rusko si všímá, že česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku.

Sněmovna druhým dnem jednala o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Předchozí úterní debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Sněmovna přerušila schůzi ve 21 hodin a tématu se bude věnovat i ve čtvrtek. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 zákonodárců, většinou z řad opozice.

Během druhého pokusu opozice o vyslovení nedůvěry ukazuje „vládní koalice sérii nesplněných slibů, nejrůznějších lží a pokračuje v napadání – stále v té stejné rétorice“, řekl předseda Starostů Vít Rakušan v Interview ČT24. Nedodržování dohody mezi vládou a opozicí o střídání se v projevech na plénu sněmovny podle něj značí nervozitu ze strany vládní koalice. „Líčí svět plný splněných slibů – a já jenom čekám, kdy vysvětlí lidem, proč ty sazby hypoték neklesají, proč ceny pohonných hmot jsou stále tak vysoké,“ říká a dodává, že jeho hnutí na schůzi představí konkrétní návrhy na změny v rozpočtu. Kdyby Babišova vláda padla, nastala by podle něho okamžitá jednání s prezidentem. Ideálním řešením by v té chvíli byla překlenovací úřednická vláda, míní. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Opozice kritizuje postup finanční správy proti firmě FAU z doby, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš (ANO). Úřady firmě zajistily majetek kvůli údajnému stamilionovému daňovému podvodu a podaly na ni obžalobu. Soud ale společnost, která po zásahu skončila v insolvenci, i jejího jednatele osvobodil. Opoziční politici postup celníků a finanční správy označují za nezákonný a spojují se zájmy holdingu Agrofert, v jehož areálu měla FAU sklad. Premiér i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to odmítají.

Opoziční ODS, Starostové, Piráti, lidovci a TOP 09 sebrali pod návrh na svolání schůze dolní parlamentní komory k odvolání vlády podpisy všech svých 92 poslanců. Jednat chtějí na mimořádné schůzi, která se uskuteční v úterý 29. září, o rozpočtu na příští rok, který má podle návrhu druhý nejvyšší schodek v historii Česka, dále o nevyřešeném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a útocích vlády na ústavní instituce, soudy, neziskový sektor a média.

Sněmovna nedokončila druhé kolo debaty o rozšíření trestnosti neplacení výživného. Poslanci zatím představili některé pozměňovací návrhy, které se týkají například nepromlčitelnosti vraždy a některých dalších trestných činů, úpravy kuplířství na internetu a takzvaného dětského certifikátu. Schůzi zákonodárci přerušili podle dohod klubů v 21:00 do středečního rána.

Prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o státních zaměstnancích i související doprovodnou novelu, která prezidentovi odnímá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Rozsáhlá reforma státní správy byla podle Hradu přijata bez standardního připomínkového řízení a dostatečné odborné diskuse. Zároveň podle něj oslabuje záruky profesionální a politicky neutrální státní správy i ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy. Pavel naopak podepsal zákon o znovuzavedení EET a stavební zákon.

Lídři ANO, SPD a Motoristů dospěli k dohodě, která umožní schválit v pondělí rozpočet na příští rok, řekl šéf Motoristů Petr Macinka. Původní schodek 389 miliard korun se sníží o jednotky miliard. Další reálnou úsporu až 20 miliard by dle Macinky měly přinést legislativní návrhy, se kterými přijde kabinet do konce roku, do schvalovaného zákona o rozpočtu se ale ještě nepromítnou. V roce 2028 by měl schodek klesnout minimálně o šedesát miliard, sdělil Macinka.

Sněmovna v úterý znovu schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Poslanci přehlasovali koaliční většinou senátní veto. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy. Sněmovna schválila i zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.

Evropská komise (EK) dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z holdingu Agrofert z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za druhé čtvrtletí letošního roku. Svůj krok komise odůvodnila tím, že pokračuje v prověřování možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), který v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. O rozhodnutí EK informovala mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Eva Češpiva.

Podle odhadů volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko vyhrála Alternativa pro Německo (AfD) se 44,4 procenta hlasů. Absolutní většinu 42 mandátů v zemském sněmu AfD podle nynějšího odhadu nezískala. Stanice ZDF a ARD jí přisuzují 39 křesel. Do sněmu se ovšem zřejmě dostane strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která dříve uvedla, že by umožnila vznik menšinové vlády AfD. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou: 17,5 až 17,8 procenta. Volební účast dosáhla 78 procent.

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už jednal se svým německým protějškem. Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) jsou incidenty v Německu spojované s Ruskem velmi vážné a Česko je připraveno spolupracovat s evropskými státy a podpořit posílení bezpečnosti.

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje.

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.

Nezávislá média patří k pilířům demokracie, řekl při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze prezident Petr Pavel. Vyzval k jejich obraně, až bude potřeba. Akcí na Vinohradské třídě si obyvatelé i politici připomněli 58. výročí zahájení okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Další vzpomínkové akce byly naplánovány i v Brně a dalších městech. Invaze začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, už první den při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty zemřely desítky obyvatel Československa.

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

Ministři se v pondělí sešli na prvním zasedání vlády po dvoutýdenní dovolené. Zabývali se mimo jiné opatřeními pro zadržování vody v krajině. Obnovení práce takzvané Národní koalice proti suchu oznámil v reakci na dlouhotrvající velmi vysoké teploty a vysychání vodních zdrojů ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO). Na brífinku po jednání kabinetu doplnil, že orgán bude řídit. Členy budou i ministři zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) nebo životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Koalice poprvé jednala v pondělí odpoledne.

Kandidáti do Senátu postupně začínají s kampaní, o 27 křesel usiluje přes 150 uchazečů. Hnutí ANO chce v horní komoře výrazně posílit a usnadnit tak přijímání koaličních zákonů. Pro sněmovní opozici je klíčové udržet v horní komoře většinu. Senát označují za potřebnou protiváhu dolní komory.

Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude významně pod 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl při příchodu na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o přípravě rozpočtu. Babiš také potvrdil, že vláda dá pro rok 2027 na obranu dvě procenta HDP. Schillerová po schůzce řekla, že přesnější odhad deficitu bude možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy.

Sobotní útok při manifestaci za práva komunity LGBT+ v Berlíně byl podle všeho islamistický terorismus, řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt. Incident si podle něj vyžádal jednu oběť a 29 zraněných. V neděli večer policie podezřelého muže zastřelila. České ministerstvo zahraničí nemá žádné informace o tom, že by se útok nějak dotkl tuzemských občanů.