Český rozhlas

O veřejnoprávních médiích, jejich roli ve společnosti a také případných škrtech či jejich financování diskutovali v pořadu Devadesátka ČT24 generální ředitelé ČT a Českého rozhlasu Hynek Chudárek a René Zavoral, komentátor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser, aktivista, bývalý politik a občanský aktivista Michael Kocáb, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka, prezident Asociace ředitelů základních škol ČR a ředitel ZŠ Pečky Luboš Zajíc, prezident Mezinárodní florbalové federace a prezident Olympiády dětí a mládeže Filip Šuman, člen představenstva Asociace producentů v audiovizi a producent Filip Bobiňski a filmový režisér a producent Václav Marhoul. Debatu moderovala Nikola Reindlová.

Členské země Evropské unie financují svá veřejnoprávní média nejčastěji pomocí televizních a rozhlasových poplatků nebo skrze státní rozpočet. Zároveň existují i různé kombinace těchto forem platby, stejně jako speciální daň, která poskytuje prostředky veřejnoprávním médiím. Novinář serveru iROZHLAS Vojtěch Dvořáček připravil přehled všech systémů v členských zemích Evropské unie i v další zemích na kontinentu a ve světě.

Změny ve financování veřejnoprávních médií v Česku mohou podle mezinárodních mediálních a novinářských organizací ohrozit jejich stabilitu i nezávislost. Signatáři společného prohlášení v čele s Evropskou vysílací unií (EBU) zároveň upozorňují, že zásadní zásahy mají být předmětem široké odborné diskuse a musí odpovídat evropským standardům.

Zvažované úpravy placení televizního poplatku, které se chystají navrhnout poslanci vládní koalice, by byly podle předsedy Rady České televize Karla Nováka pro televizi v současné podobě likvidační. Svolal proto na 8. dubna mimořádné jednání rady, kde bude situaci projednávat s vedením ČT.

Policisté obvinili 32 lidí v korupční fotbalové kauze spjaté s ovlivňováním utkání kvůli sázkám. Stíháni jsou mimo jiné za trestné činy podvod, úplatkářství a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Detektivové viní část z nich z účasti na organizované zločinecké skupině, uvedlo Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci, které případ dozoruje. Počet obviněných se může ještě rozšířit, uvedli žalobci. Během úterního policejního zátahu bylo zadrženo podle žalobců několik desítek lidí a provedeny domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků. Karvinský klub už přišel o svého generálního partnera, společnost OKD.

Poslanecká sněmovna v úterý zahájila svou 13. schůzi. V jejím úvodu složil slib nový poslanec SPD Josef Nerušil. Několik dalších hodin poté vyplnila vystoupení poslanců s návrhy na změny pořadu schůze. Ten dolní komora schválila až krátce po devatenácté hodině. Poslanci pak v úterý večer schválili možnost důchodců ukončit penzijní spoření bez sankcí a větší ochranu spotřebitelů. Sněmovna také schválila unijní legislativu o mezinárodní justiční spolupráci a povinnost výrobců zdravotnických prostředků hlásit výpadky dodávek.

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.

Zahraniční vysílání Českého rozhlasu (ČRo), které slaví 90 let, by mohlo v letošním roce přijít o 8,75 milionu korun, tedy o čtvrtinu částky, se kterou hospodařilo loni. Snížení rozpočtu plánuje ministerstvo zahraničí, které tuto službu financuje, vyplývá z vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2026.

Více než sedm set představitelů slovenské kultury, včetně herců a režisérů, vyjádřilo obavy z příštích kroků českého ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy). Vyslovili proto podporu tuzemským kolegům v obraně před případnými mocenskými útoky. V otevřeném dopise vyslovili názor, že podobnost současné situace v Česku s tou slovenskou je „nepřehlédnutelná“.

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.

Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.

Přes 1850 z téměř 4500 pracovníků České televize a Českého rozhlasu podepsalo do úterního podvečera prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby. Cestu k tomu vidí ve vládním plánu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet, a podle signatářů tedy i vládní kontrolu. Prohlášení je dostupné na webu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to, že by cílem bylo ovládnutí veřejnoprávních médií, odmítl.

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.

Část radních České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zaslala členům vlády a poslancům otevřený dopis s výzvou k dialogu s odbornou veřejností o financování médií veřejné služby. Kvůli záměru vlády zrušit poplatky za televizi a rozhlas se obávají o budoucnost veřejnoprávních médií. Dopis podepsalo jedenáct z nynějších sedmnácti radních ČT a jeden ze stávajících sedmi radních ČRo.

Generální ředitelé České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ve společném prohlášení vyzvali ministra kultury Otu Klempíře (za Motoristy) k vytvoření pracovní skupiny za účelem odborného projednání změn zamýšlených vládou ve financování médií veřejné služby. Za preferovanou formu financování považují rozhlasové a televizní poplatky. Podle Klempíře ministerstvo připravuje několik modelů, které nejdřív projedná koalice. Teprve poté je představí a nabídne odborné veřejnosti k debatě.

Sněmovna v pátek v úvodním kole podpořila návrh vládní koalice na vznik centrální stavební správy pod státním úřadem. Novela stavebního zákona především zřizuje Úřad rozvoje území ČR. Pod tento úřad přejdou stavební úředníci, kteří nyní vykonávají stavební správu pod kraji a obcemi. Poslanci měli rovněž na programu změny pravidel sněmovního jednání s cílem omezit možné obstrukce. To ale probírat nezačali. Novelu chce koalice zařadit na další řádnou schůzi.

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.

Kameník Radim Skácel pracuje ve své dílně na speciálním pomníku. Objekt vytvořený z kamenných fragmentů brněnských staveb Ernsta Wiesnera chtějí iniciátoři projektu umístit v Liverpoolu vedle architektova náhrobku. Připomenout tak chtějí jednoho z nejvýznamnějších meziválečných architektů Československa a upozornit na jeho složitý osud. Jako židovský uprchlík musel opustit domov, žil a zemřel ve Velké Británii.

Noví ministři navrhují rušení neobsazených míst a konec některých úředníků na svých resortech. Škrty má v pondělí schvalovat vláda. Podle odborů ale dosavadní postup zatím plně neodpovídá zákonným požadavkům. Kritiku vzbuzují například kroky předsedy Motoristů Petra Macinky. Vláda ANO, SPD a Motoristů chce podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na provozu ministerstev ušetřit pět procent.

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.

Prvním kandidátem Senátu na dětského ombudsmana byl zvolen soudce Martin Beneš, druhým se stala předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která porazila soudce Jaromíra Jirsu. Senát také znovu navrhl ústavní novelu, která má umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Na závěr schůze Senát také schválil zvýšení příspěvků senátorských klubů pro příští rok.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů by měla podle dosavadních spekulací nominovat na předsedu sněmovny šéfa SPD Tomia Okamuru. „Vidíme v tom velké reputační riziko,“ uvedla k tomu předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný tvrdí, že strana dodržuje dohody. Pokud bude Okamura navržen na předsedu sněmovny, pak jej prý sto procent Motoristů podpoří. O povolebních vyjednáváních debatovali v Otázkách Václava Moravce ještě s Taťánou Malou (ANO) a Markem Bendou (ODS).